Kostel sv. Jakuba Většího - Jihlava, okres Jihlava.

Falkenštejn, nebo také Sokolí hrad, jehož zříceniny můžeme navštívit v překrásném Českém Švýcarsku, kilometr od Jetřichovic, byl založen na přelomu 13. a 14. století. Historie hradu Za jeho založením stojí kolonizační činnost rodu Michaloviců, kterou prováděli z hradu Ostrý. Jeho založením sledovali Michalovicové zejména zabezpečení zemské stezky z Čech do Lužice a Saska a také plnil úlohu správní. První písemná zmínka o něm je z roku 1395 a hrad je tehdy součástí kamenického panství. V roce 1406 koupil celé kamenické panství Hynek Berka z Dubé, po němž je i s Falkenštejnem zdědil jeho syn Jan Berka z Dubé, který měl i Tolštejn a Frýdvald. V souvislosti s husitskými válkami se Falkenštejn často objevuje v písemných pramenech. Byly z něho podávány do Lužice zprávy o pohybu husitských vojsk. V r. 1428 prodal Jindřich Berka kamenické panství s Falkenštejnem Zikmundu z Vartemberka na Děčíně. Za Vartemberků přestal být Falkenštejn sídlem vrchnosti. Posádka tu v tehdejších válečných časech sice ještě zůstala, ale po jejich skončení byl opuštěn a zpustl. Poslední zmínka o něm pochází z roku 1457. Podoba hradu Na temeni skály se dodnes dochovaly vytesané zbytky komnaty a kaple. Nadzemní části hradu byly ze dřeva a tak se z nich do dnešní doby nic nedochovalo. Přístupová cesta vede na horní plochu spárou mezi skalami. Hlavním objektem hradu byla patrně dřevená obytná věž a prostorná síň. Ta byla spojena s kaplí, v níž je patrný kamenný oltář na zaobleném kněžišti. Vodou zásobila hrad dosud patrná cisterna. V r. 1852 dala Vilemína Kinská upravit přístup ke hradu a celý prostor pro turistiku. Přitom bylo nalezeno mnoho šípů, ostruh, hliněných střepů, v cisterně kopí s ratištěm. Torzo skalního hradu nabízí krásné výhledy do Saského Švýcarska. Tipy na výlet U Jetřichovic najdete přírodní památky jako Mariinu skálu, Vilemíninu vyhlídku, Pavlínino údolí, skalní průchod Úzké schody, skalní masiv Rudolfův kámen a mnohé další. Nedaleko od Chřibské si můžete prohlédnout zříceninu hradu Chřibský hrádek nebo akvadukt. Ubytování najdete v Jetřichovicích nebo Krásné Lípě.

Žalý, zalesněný vrch mezi Beneckem a Vrchlabím, je znám především jako středisko zimních sportů. Na jeho svazích se nachází Ski Areál Herlíkovice. Kopec má vrcholy vlastně dva – severní Zadní Žalý (1036 m) a jižní Přední Žalý (1019 m). A právě na nižším vrcholu stojí kamenná, 18 metrů vysoká, rozhledna. Má svou atmosféru a historii, která na Vás dýchá od prvního do posledního schodu jejího točitého schodiště.     Není to ovšem první vyhlídková stavba na kopci Žalý. Ta první zde byla zbudována pravděpodobně již v roce 1836. Byla to jednoduchá dřevěná konstrukce. Okolní stromy ji brzy přerostly, a proto se roku 1888 rozhodl na jejím místě vybudovat německý Krkonošský spolek 15 metrů vysokou, železnou rozhlednu. Nikdy však kvůli technickým závadám nebyla zpřístupněna a němečtí turisté věž po roce rozebrali. Vedle věže nechal postavit hrabě Jan Harrach, majitel zdejšího panství a velký podporovatel české turistiky, restauraci s dřevěnou verandou. Roku 1890 zde byla přistavěna dřevěná restaurace s verandou. Sloužila do roku 1900, kdy vyhořela. V obnovené podobě fungovala do roku 1943, kdy zanikla. Hrabě se po přímluvě jilemnické odboru KČT ujal i myšlenky postavit na Žalém novou rozhlednu. To je již ta dnešní kamenná. Celou stavbu financoval, dal jí název Rozhledna Františka Josefa a slavnostně ji otevřel 7. září 1892. V 90. letech prošla rozhledna drobnou rekonstrukcí a v roce 1999 se na jihozápadním rohu objevily první antény, které bohužel trochu kazily vzhled.Osmnáct metrů vysoká stavba nabízí jeden z nejkrásnějších panoramatických rozhledů v Krkonoších.  Máte-li štěstí na počasí, v dáli uvidíte charakteristickou siluetu Ještědu, na severu Medvědín, Špindlerův mlýn, trochu západněji pak Kotel. Na severovýchodě se rozprostírá Luční hora a samozřejmě Sněžka. Čistě východním směrem můžete vidět Strážné. Výhled do vnitrozemí zase nabízí siluety Ještědu, Bezdězu, Ralska, Trosek i Zvičiny. Abyste si tuto krásu mohly patřičně vychutnat, stačí maličkost. Vystoupat po jejích 92 schodech. Je otevřena denně od 10 do 16 hodin.

Mostecký židovský hřbitov najdeme v severozápadní části města, nedaleko vrchu Hněvín v ulici Pod Hněvínem. Židovský hřbitov byl jako novější založen v roce 1878, proto se zde také nachází převážně modernější a jednodušší náhrobky z let 1879-1970. Obřadní síň s bytem pro hrobníka byla opravena a je užívána k bydlení. Přístup je umožněn denně mimo soboty a židovské svátky.