Most na Veslařský ostrov byl postaven v letech 1956 – 1958. Při stavbě byla poprvé v Čechách použita tzv. metoda „letmé betonáže“. Most má tři pole o rozpětí 12,75, 40 a 12,55 m. jeho délka je 70,3 m a šířka 5,5 m. Vozovka je široká 2,5 m. Most nemá oficiální pojmenování.

Plastika v parku při Černokostelecké ulici (2).

Slovácké muzeum se sídlem v Uherském Hradišti je významnou regionální institucí, jež etnograficky, archeologicky, umělecky a historicky dokumentuje život národopisné oblasti Slovácko. Z původně malého kulturního zařízení, zrozeného z obětavého úsilí a nadšení vlastenecky zaměřených pracovníků, vznikla profesionální a vysoce odborná instituce, která slouží veřejnosti v několika budovách. Hlavní budova Slováckého muzea Hlavní budova muzea je situována do Smetanových sadů v Uherském Hradišti. Expozice se zaměřují na Slovácko a konají se zde národopisné, archeologické a historické výstavy. Stálé expozice Slovácko - Život v kruhu výročních zvyků s podtitulem Jak člověk na vesnici žil a tvořil je průřezem výročním zvykoslovím od předvelikonočního zahájení hospodářského roku až po jeho ukončení vinobraním a posvícením - hody jako přežitků děkovných slavností za úrodu. Slovácko - Lidové odívání V oddílu krojové retrospektivy je možné zhlédnout ukázku nejcharakterističtějšího z dvaceti osmi druhů krojů na Slovácku, které specifikoval Josef Klvaňa v roce1923. Výběr krojů, obřadních krojových součástek, výšivek a krajek je dokladem variability druhů a typů - od honosných krojů obřadních a svátečních, přes polosváteční, pracovní, letní a zimní, oděv starých lidí i svobodných. Slovácko - Tradiční sídlo a dům Závěr expozice přibližuje návštěvníkovi tradiční sídlo a lidové obydlí na Slovácku. Osídlení této oblasti je známé od pravěku a má svůj základ ve středověkých sídlištích, kde splňovaly jednotlivé usedlosti předpoklady pro ochranu před počasím a jinými negativními vlivy a vytvářely podmínky pro hospodaření a život rodiny. Objekty Slováckého muzea Galerie Slováckého muzea v Otakarově ulici v Uherském Hradišti  - zde je možnost seznámit se s výtvarným uměním jihovýchodní Moravy a s díly našich i zahraničních autorů, Památník Velké Moravy ve Starém Městě -  v něm se nachází expozice dokumentující významnou část dějin naší země. Dvě zemědělské usedlosti – jsou památkou lidového stavitelství Čtyři archeologické lokality -  v Uherském Hradišti, Starém Městě, Modré u Velehradu a u Osvětiman. Všechny jsou vyhlášeny národními kulturními památkami, je možno prohlédnout si rekonstruované základy velkomoravských chrámových staveb. Expozice Leteckého muzea Kunovice – sbírku tvoří 22 historických letadel a vrtulník Mi-4.  

Důvodem proč se Telč stala součástí Světového kulturního dědictví UNESCO je její historické jádro, které představuje dobře zachovaný goticko-renesanční urbanistický celek, který dokumentuje vyspělou renesanční stavební a uměleckou kulturu druhé poloviny 16. století. Historické centrum Telče Reprezentační zámecké sídlo i ojedinělý soubor měšťanských domů na náměstí jsou hlavním lákadlem pro tisíce turistů, kteří každoročně do „Moravských Benátek“ jak se městečku v jihozápadním cípu Moravy přezdívá, přijíždějí. Šestitisícová Telč vyrostla pravděpodobně v pol. 13. století. Datum založení města je neznámé, ovšem již z počátku 13.století pochází nejstarší památka města pozdně románská věž sv. Ducha. V roce 1339 přešlo telčské panství z královských rukou na pány z Hradce. Ti přetvořili Telč na středověkou vodní pevnost, chráněnou rybníky, vodními příkopy, hradbami a branami. Renesanční tvář dal Telči Zachariáš z Hradce, nejvýznamnější osobnost její historie, který žil ve druhé polovině 16. století. Měšťanské domy a zámek Jedinečnost Telče spočívá v tom, že si historické jádro města, uzavřené rybníky a branami, udrželo po celá staletí svou příznačnou tvář právě z časů Zachariáše z Hradce. Do dnešních dnů se zde dochovaly pozůstatky pozdně gotického opevnění s branami a kolem náměstí můžeme ještě dnes obdivovat ojedinělou sbírku gotických a renesančních měšťanských domů s podloubími a renesančními, barokními a klasicistními štíty. Podloubí a průčelí těchto domů byla v naprosté většině stavěna podle jednotného plánu. Zdejší radnice s unikátní fasádou kopíruje styl z roku 1574 a při její prohlídce upoutají zejména zachované gotické portály. Dominantou městečka je renesanční zámek ze 16. století stojící na místě původně gotického hradu, který měl obrannou funkci, stejně jako oba rybníky - Štěpnický a Ulický dosahující až k hradbám. Zámek je obklopen nádhernou renesanční zahradou a anglickým parkem s klasicistním skleníkem. V zámecké zahradě se nachází galerie předního českého malíře Jana Zrzavého, představitele české avantgardy. Uvnitř zámku jsou honosné historické interiéry s jedinečnou výzdobou, dobovým zařízením a cennými sbírkami. Sakrální památky a pestrý kultruní život V bývalém purkrabství je dnes muzeum s etnografickými sbírkami, pohyblivým betlémem a expozicí o historii města. Návštěvník Telče by jistě neměl opomenout návštěvu kostela sv. Jakuba založeného současně s městem, roku 1386 vyhořel. Dnešní podoba je z 15. stol. Na 60 m vysoké věži přiléhající ke kostelu jsou dochovány dva zvony: Jakub a Marie. Dále Jezuitskou kolej, postavenou v letech 1651 - 1655. Přízemí má křížovou klenbu, po zrušení řádu budova sloužila jako kasárna. K areálu koleje patří i jezuitský kostel Jména Ježíšova, dokončený v roce 1679. Barokní podoba je zachována, atypická je orientace boční fasády směrem do náměstí. V Telči se koná mnoho kulturních akcí, srpnové „Prázdniny v Telči“ s folklórovým festivalem, „Telčské parní léto“, při kterém se pořádají výletní jízdy historického parního vlaku a v září lze zavítat na divadla, koncerty a výstavy v rámci „Svatováclavských časů“.