Městské opevnění města Kolín bylo vzniklo současně s městem za vlády krále Přemysla Otakara II. a stalo se vzorem pro jiná další města. Na přelomu 15. a 16. století bylo posíleno. V průběhu 18. a 19. století postupně zanikalo. Kromě vlastního městkého opevnění ještě existovala předsunuté opevnění na Zálabské straně. Kromě severní části bylo opevnění tvořeno dvojitou hradbou oddělnou od sebe parkánem širokým 8-11 m. Hlavní (vnitřní) hradba byla vysoká 11 m a zpevněná 12 válcovými baštami. Před vnější (parkánovou) hradbou se pak nacházel vodní příkop a val. Při posílení hradeb na přelomu 15. a 16. století byla vnější hradba doplněna baštami. Severní část opevnění tvořila jen jednoduchá hradba se střílnami. Vstup do města zajišťovaly 4 brány: Klášterská / Pražská: ze západní strany to byla nejdříve Klášterská brána o které je první zmínka z roku 1343. Stávala v sevrozápadní části města, po vystavění hradu byla v roce 1434 začleněna do hmoty královského paláce a byla z komunikačního systému vyjmuta. Její úlohu nahradila nová brána postavená v dnešní ulici Pražská. Nepříliš velká brána byla zbořena v roce 1829. Její zbytky byly odkryty při arechologickém průzkumu v roce 2006.Kouřimská: nejvýznamnější městská brána stávala v dnešní ulici Kouřimská při domech čp. 11 a 13. Byla třípatrová a obýval ji branný, v 18. století fungovala jako obytná. Zbořena byla v roce 1843.Horská: zajišťovala přístup od východu, stávala v dnešní Kutnohorské ulici přibližně mezi domy č. 41 a 54. V 17. století ji tvořily dvě čtverhranné stavby, jedna napojená na vnitřní hradbu, druhá na vnější zeď. Začátkem 18. století měla stejně jako kouřimská brána také obytnou funkci. V roce 1734 sice vyhořela, ale byla opět opravena. Po dalším požáru v roce 1796 už zůstala bez střechy a začala chátrat a to natolik, že musela být ve dvacátých letech 19. století částečně rozebrána a v roce 1843 zbourána zcela. Labská: brána zajišťující přístup od řeky, kde se nacházel dřevěný most. Hranolová stavba s průjezdem při jejím východním  boku stávala v dnešní ulici Rubešova někde v místech při hotelu Savoy. Do dnešní doby se z městského opevnění zachovala část mezi ulicí Brandlovou a Politických vězňů, za kostelem sv. Bartoloměje (část hradeb a bašta dnes s obytnou funkcí), další část pak v ulici Na Valech. Tady je patrný ve dvorcích domů této ulice zbytek hradby a v jednom dvorku je vidět i zbytek bašty. Kromě toho se ve hmotě bývalého hradu a později zámku dochovala původní Klášterská brána a z předsunutého opevnění na Zálabské straně je to věž zvaná Prachárna (Podskalské nábřeží).

Ve městě Vrchlabí, nedaleko náměstí, stojí krásný renesanční zámek obklopen zámeckým parkem s umělými jezírky, který patří k nejranějším světským stavbám renesančního stavitelství v Čechách.   Historie zámku                                Ve Vrchlabí se již roku 1525 zmiňuje tvrz, která stála opodál dnešnímu zámku, pravděpodobně v místech současného zámeckého rybníčka. Roku 1533 získal Vrchlabské panství Kryštof z Gensdorfu, který záhy zahájil práce na stavbě nového sídla. Stavba zámku byla dokončena v roce 1546. Nový zámek tvořila vysoká obdélníková budova s velkou vstupní síní. Po jeho dokončení sloužila stará tvrz jen k hospodářským účelům. V roce 1575 zámek vyhořel a po požáru byl jen provizorně opraven. Dnešní podobu získal až za Viléma Miřkovského ze Stropčic, který zámek pozdně renesančně upravil v letech 1605 – 1614. Tehdy byly přistavěny nárožní věže a celá stavba byla rozšířena. Po bitvě na Bílé Hoře bylo Miřkovským panství zkonfiskováno a přičleněno k Valdštejnovu frýdlantském vévodství. Po Valdštejnově smrti získal Vrchlabí Rudolf Morzin. Za Pavla Morzina v roce 1684 proběhla úprava zámku, kdy došlo ke zřízení domácí kaple. Po vymření rodu v roce 1791 přešlo vrchlabské sídlo do držení Černínů. V roce 1820 zahájili přestavbu zámku a upraveno bylo i jeho okolí zbavením všech opevňovacích prvků. Další přestavba proběhla na přelomu 19. a 20. století podle projektu Josefa Schulze. Navrhl podobu nově přistavěného vstupního portiku s balkónem a byly zvýšeny také věže. V průběhu první světové války Černínové zámek prodali, od té doby sloužil administrativním účelům a po roce 1945 se stal majetkem československého státu. V současné době jsou na zámku umístněny kanceláře Městského úřadu, sídlí zde také Správa Krkonošského národního parku a objekt není pro veřejnost běžně přístupný. V jeho prostorách se však konají svatební obřady a koncerty.   Dispozice zámku              Zámek ve Vrchlabí je dvoupatrový objekt, který má na všech čtyřech nárožích typické osmiboké věže ukončené cibulovitými báněmi s lucernami. V zámeckém interiéru se nachází zajímavá velká síň v přízemí, sklenutá valenou klenbou s lunetami. V místnostech se zachovaly štukované klenby z konce 17. století. Cenná jsou renesanční fajánsová věžovitá kamna z roku 1545 s biblickými motivy. Na zámek navazuje přírodně krajinářský park z 1. poloviny 19. století s cizokrajnými dřevinami. Parkem vede vyznačená stezka. Tipy na výlet Kromě zámku zde najdete i Vrchlabský klášter, Krkonošské muzeum, zámek Horní Branná, tři historické domky s expozicemi nebo radnici. Nedaleko odsud můžete vystoupit na rozhlednu Žalý. Ubytovat se můžete přímo ve Vrchlabí.  

Původně středověká ves existujcící již ve 12. století. Nácházelo se zde panské sídlo, doložené spolu s kostelem ve 13. století. Podle pověsti zdejší tvrz vystavěla a využívala sv. Ludmila. Vzhledem k tomu že tato světice žila již v 9. a 10. století nemá tato pověst reálný základ. Kromě svatovítské kapituly vlastnily část Kopaniny i různí šlechtici, největšího významu dosáhli Chotkové, majitelé zdejšího dvora od roku 1408. Za hustiských válek se Kopaniny zmocnili Pražané. Po třicetileté válce se zdejších statků ujali jezuité a připojili je ke svým Tuchoměřicím. V roce 1974 se obec stala součástí Prahy a dnes je MČ Praha – Přední Kopanina součástí správního obvodu Praha 6.

Stanice metra Kobylisy je situována mezi ulicemi Klapkova a Nad Šutkou v osmém pražském obvodu, stanice byla v plánu již za minulého režimu pod názvem Rudé armády. Zprovozněna byla v červnu roku 2004 Hloubka nástupiště je 31,2 m pod povrchem. Stanice je ražená, jednolodní provedená novou rakouskou technologií s dvouplášťovým ostěním a mezilehlou izolací. Obklad stanice tvoří smaltované plechy v barvě bílé a žluté. Ze stanice vedou dva výstupy do vestibulů z nichž jeden je povrchový a druhý podzemní. Povrchový se nachází u křižovatky ulic Klapkova a Střelničná, druhý podzemní vestibul se nachází pod Kobyliským náměstím. Obestavěný prostor: 80.000 m3.