Regionální muzeum se nachází na náměstí v centru městské památkové zóny v bývalé jiřetínské faře (r.1755) vedle místního kostela (r.1612).Má dvě stálé expozice. První pojednává o počátcích obce v souvislosti s hradem Tolštejn a druhá pojednává o historii dolování stříbronosných rud v obci a okolí. Prohlídky se konají po domluvě s pracovníkem infocentra za jednotné vstupné 15,- Kč na osobu. Součástí historie dolování u nás v Jiřetíně je i štola sv. Jana Evangelisty. V ní je od dubna do září možná prohlídka. Štola je dlouhá 360 m. Vstupné je 50,-dospělí  a 30,- Kč děti. Další stálá expozice  „Pohádková galerie řemesel „ je na místním náměstí nedaleko informačního střediska a muzea v bývalé lékárně. Stálá expozice Počátky obce v souvislosti s hradem Tolštejn a s dolováním stříbronosných rud v obci a okolí. Pohádková galerie řemesel

Hrad Bítov je jedním z našich největších a nejstarších hradů. Byl vybudován na skále obtékané řekou Želetavkou, nedaleko jejího soutoku s Dyjí. Dnes se tyčí na Vranovskou přehradou. Vznikl na místě slovanského hradiště z doby Velkomoravské říše. V nejranějším období přemyslovského státu byl významným článkem obranné soustavy hradů v Podyjí na jižní hranici. Správní sídlo První zmínky pocházejí z let 1061 až 1067. Za Přemysla Otakara I. se stal centrem kraje. Roku 1230, ještě jako dřevěný byl dobyt Rakušany, ale pro svůj strategický význam byl znovu vystavěn, již v kamenné gotické podobě. Bítov býval správním centrem jednoho ze šesti moravských krajů. Po vymření Přemyslovců se dostal roku 1307 do rukou rodu Lechtenburků. Za nich prošel Bítov velkými stavebními úpravami. Vznikla kaple Nanebevzetí Panny Marie, základy dnešního paláce, obě vstupní věže se štítovou zdí a jižní křídlo. Po vymření Lichtenburků v roce 1572 přecházel Bítov do vlastnictví dalších rodů. Mezi lety 1811 – 1863 byl pustnoucí hrad za hrabat Daunů upraven do dnešní novogotické podoby. Posledním předválečným majitelem byl průmyslník Haas z Haasenfelsu, spolumajitel porcelánky ve Slavkově u Karlových Varů. Jeho syn Jiří změnil hrad Bítov v největší soukromou zoologickou zahradu Evropy. Do dnešního dne se dochovala sbírka 20 vycpaných psů. Stavební vývoj Bítov má velice bohatou stavební historii a architektonický vývoj. Na místě románského hradu vznikl gotický hrad protáhlého půdorysu. Z této rané doby se zachovaly dvě břitové věže. Později se budovy vnitřního hradu spojily do dvoupatrového hradního paláce. Dominantou hradu se stala nová, průchozí hranolová věž. Dnešní podobu získal hrad během novogotické přestavby v 19. století. I většina interiérů je upravena novogoticky. Na Bítově se nachází cenné přírodovědné sbírky pocházející ze sběratelské činnosti posledního majitele hradu. Okolní les byl přeměněn v přírodní park s řadou novogotických staveb. Tipy na výlet V současnosti žjie hrad Bítov velmi čilým kulturním životem. Návštěvu hradu na Bítově je ideální spojit s prohlídkou Vranovského zámku, či zříceniny hradu Cornštejna. Vydat se můžete také na zříceninu hradu Frejštejn, renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete ve Vranově nad Dyjí.

Kamenná rozhledna na Neštětická hoře, která leží 4 kilometry severovýchodně od města Neveklov v okrese Benešov je současně také památníkem. Tento památník je vzpomínkou na selské povstání z roku 1627. Tehdy se asi 8000 nespokojených sedláků pokusilo o odpor proti svému utiskovateli Pavlu Michnovi z Vacínova. Špatně vyzbrojení sedláci podlehli najatým žoldnéřům právě na Neštětická hoře. O 300 let později, roku 1927 uctili občané Neveklova jejich památku postavením památníku, který měl podobu rozhledny. Betonový objekt má zvláštní asymetrický tvar s půlkruhovým půdorysem a vyhlídkovou plošinou 12 m nad zemí. V současnosti je rozhledna volně přístupná, ale díky tomu že se neudržuje není v nejlepším stavu. Poškozen je zejména ochoz a zábradlí. Návštěvníky také nepotěší, že když už vystoupají 48 schodů je výhled, který omezují vzrostlé stromy, zklamáním. Jediný lepší výhled je směrem na jih.

Zachovalý a v návštěvních hodinách přístupný hrad Svojanov se nachází na ostrohu nad Křetínským potokem na severním okraji stejnojmenné obce. Okolo něj vede turistické značení, mj. i z městečka Bystré, vzdáleného přibližně 3 km západním směrem. Historie hradu Svojanov založil okolo roku 1265 král Přemysl Otakar II. Vyjma let 1287–1290, kdy jej vlastnil Záviš z Falkeštejna, byl až do husitských válek královským majetkem. V Majestas Carolina je uváděn jako jeden z nezcizitelných královských hradů. Od roku 1419 jej vlastnil Oldřich z Boskovic a jeho potomci, z nichž Ješek z Boskovic jej v 70. letech 15. století pozdně goticky upravil. Další úpravy proběhly v první polovině 16. století za Trčků z Lípy. Okolo roku 1547 hrad získal Václav Žehušický z Nestajova. Jeho potomci po požáru roku 1569 hrad upravili renesančně. Od konce 16. do počátku 18. století Svojanov vlastnili Zárubové z Hustířan. Těžké rány hrad utržil za třicetileté války i prusko-rakouských válek. Posléze byl pouze částečně opravován a utilitárně využíván. Po požáru roku 1842 byl hrad opět opraven a vznikla zde nová empírová budova. V roce 1910 hrad koupilo město Polička a zpřístupnilo jej částečně veřejnosti. Nacházely se zde též byty a ubytovna. V roce 1948 se hrad stal státním majetkem, ale od roku 1992 je opět v držení města Poličky, které zde provozuje dvě prohlídkové trasy, hotel a restauraci. Podoba hradu Původní raně gotický hrad sestával z hradby, paláce při severozápadní straně a bergfritu s břitem, namířeným proti případným útočníkům. O další zástavbě uvnitř hradby nemáme informace, i když velmi pravděpodobně existovala. Pozdně gotická přestavba se okrajově týkala jádra, ale její hlavní náplní bylo vybudování vnější linie opevnění s polookrouhlými baštami, z nichž jedna obsahovala navíc bránu. Nová hradba pojmula i novou rozměrnou hospodářskou budovu. Renesanční stavební činnost se soustředila především na jádro hradu, kde vznikl nový palác před břitem bergfritu. Empírový palác pak byl po roce 1842 situován severně pod jádrem a zčásti využil pozdněgotické hradby a dvou bašt. Tipy na výlet Ve Svojanově najdete také kostel sv. Petra a Pavla. Renesanční zámek nebo starou vápenku najdete v Bystrém. Vystoupit můžete také na rozhlednu Horní Les. Ubytovat se můžete ve Svojanově. M.K.