Spíše než klasická rozhledna jde v tomto případě o vyhlídkovou plošinu na zbudovaném cihlovém vodojemu v roce 2003 za 3,5 milionu korun. Vodojem stojí při silnici mezi Bratčicemi a Sobotovicemi. Na plošinu vede 30 betonových schodů umístěných na železné konstrukci. Výška vodojemu je pouhých 6 metrů, ale díky rovinatému okolnímu terénu je kruhový výhled do okolí: Pálava, Krumlovský les, okolí Brna i Bílé Karpaty. Přístup na vyhlídkovou plošinu je volný, parkování je možné spíše krátkodobé přímo u vodojemu.

Skromné zříceniny hradu Křídlo se nacházejí na jednom z výběžků vrchu Barvínek, přibližně v polovině cesty mezi Rusavou a Chomýží. Přes volně přístupný hradní areál vede mezi zmíněnými obcemi turistické značení. Křídlo bylo založeno okolo poloviny 14. století Vlkem z Dobrotic, popřípadě jeho otcem Závišem. První písemná zmínka o něm se váže k roku 1365, kdy jej Vlk prodává Vilémovi z Kunštátu. Kunštátové se ve zdejším kraji snažili vybudovat své dominium, v čemž jim ovšem brzy zabránil moravský markrabě Jan Jindřich. Toho využil Ctibor z Cimburka a Tovačova a hrad získal do svého držení. Oba rody poté o zdejší kraj vedly soudní spory. Archeologický průzkum pod vedením Jiřího Kohoutka zjistil, že se na hradě po polovině 15. století razily načerno falešné mince. Jako organizátorka tohoto nelegálního jednání byla označena Machna z Krčmaně, vdova po Herbortovi z Bořitova, který zde seděl od roku 1437. Hrad zpustl někdy v letech 1475–1481. Hradní jádro zaujímá vrchol o přibližných rozměrech 35 x 15 metrů. Soudě dle reliktů zdiva se zde kdysi nacházely dva paláce s malým mezidvorkem. Na jihozápadní straně byla ještě malá obezděná terasa a z boku dvorku přihrádek, jímž se do jádra přicházelo. Předhradí, na které hradní jádro navazovalo v jihozápadním rohu, bylo téměř pravidelného obdélného půdorysu. Hradba, silná až 2 metry, navazovala na věžovitou bránu, k níž se příchozí dostal po padacím mostě. Dále v hradbě byla začleněna malá bašta a okrouhlá věž, pravděpodobně studniční. O zásoby vody se též starala cisterna uprostřed plochy předhradí. Dnes jsou zde k vidění základy brány, okrouhlé věže a střepy hradby a staveb hradního jádra. M.K.

Bronzová socha Winstona Churchilla je dílem anglického sochaře Roberta Ivora Jonese. Byla odlita slévárnou Meridian Foundry a osazena na Parlamentním náměstí v Londýně. V Praze, na náměstí Winstona Churchilla, byla instalována kopie této sochy v roce 1999 při příležitosti 10. výročí listopadové revoluce v roce 1989. Slavnostního odhalení se zúčastnila i britská premiérka Margaret Thatcherová. Zároveň bylo přejmenováno náměstí Antonína Zápotockého na náměstí Winstona Churchilla.  

V otevíracích hodinách přístupný kapucínský klášter stojí v Sušici na břehu řeky Otavy a prochází kolem něj turistické značení, vedoucí z centra města. Výstavbu kapucínského kláštera v Sušici financoval Jindřich Libštejnský z Kolovrat, majitel žichovického panství. Po počátečních obtížích a výkupu pěti domů a zahrady v místě klášteřiště se se stavbou započalo roku 1651. Kostel sv. Felixe z Cantalice byl vysvěcen v roce 1655 kardinálem Harrachem, ovšem konvent se dokončení dočkal až koncem 17. století. Sušičtí kapucíni se také zasloužili o výstavbu poutního kostelíka Anděla Strážce na Stráži, stojícího nad Sušicí. V roce 1707 v Sušici propukl požár, který jako zázrakem klášter minul. Klášter byl osazen pouze malým konventem o maximálním počtu 20 kapucínů a fungoval až do roku 1950, kdy jej obsadila armáda. V roce 1993 byl klášter kapucínům navrácen a jsou zde doposud. Klášterní budova je typická pro kapucínské založení. V popředí kláštera vystupuje bezvěžový kostel, k němuž v pozadí přiléhá konvent, tvořený křídly okolo rajského dvora. Konventní budova na východně straně obsahuje velký refektář a menší zimní jídelnu. V patře nad nimi se nacházejí cely. Kostel je na levé straně doplněn dvěmi kaplemi, z nichž druhá vznikla až ve druhé polovině 18. století. M.K.