Základem v dnes zbytkách dochovaného městského opevnění historického centra města bylo dřevěné opevnění tvořící palisádu s valem. Ve druhé polovině 14. století vzniklo kamenné opevnění, jenž bylo přebudováno na konci 15. století po skončení česko-uherských válek. Další zdokonalení proběhlo v 17. století za třicetileté války. Vzniklo tak opevnění tvořené hlavní hradbou se sedmi věžemi, příkopem a vnější hradbou s bastiony. Přístup byl zajištěn pomocí tří bran. Do dnešní doby se zachovaly jen krátké úseky hradeb. Jeden v ulici Jana Lucemburského (při Slováckém muzeu), další v ulici Dlouhá s bývalou věží, dnes přestavěnou na bydlení a dalším úsekem v parku naproti nádraží se zbytky jedné brány (Zadní později nazvané Matyášova).

Falkenštejn, nebo také Sokolí hrad, jehož zříceniny můžeme navštívit v překrásném Českém Švýcarsku, kilometr od Jetřichovic, byl založen na přelomu 13. a 14. století. Historie hradu Za jeho založením stojí kolonizační činnost rodu Michaloviců, kterou prováděli z hradu Ostrý. Jeho založením sledovali Michalovicové zejména zabezpečení zemské stezky z Čech do Lužice a Saska a také plnil úlohu správní. První písemná zmínka o něm je z roku 1395 a hrad je tehdy součástí kamenického panství. V roce 1406 koupil celé kamenické panství Hynek Berka z Dubé, po němž je i s Falkenštejnem zdědil jeho syn Jan Berka z Dubé, který měl i Tolštejn a Frýdvald. V souvislosti s husitskými válkami se Falkenštejn často objevuje v písemných pramenech. Byly z něho podávány do Lužice zprávy o pohybu husitských vojsk. V r. 1428 prodal Jindřich Berka kamenické panství s Falkenštejnem Zikmundu z Vartemberka na Děčíně. Za Vartemberků přestal být Falkenštejn sídlem vrchnosti. Posádka tu v tehdejších válečných časech sice ještě zůstala, ale po jejich skončení byl opuštěn a zpustl. Poslední zmínka o něm pochází z roku 1457. Podoba hradu Na temeni skály se dodnes dochovaly vytesané zbytky komnaty a kaple. Nadzemní části hradu byly ze dřeva a tak se z nich do dnešní doby nic nedochovalo. Přístupová cesta vede na horní plochu spárou mezi skalami. Hlavním objektem hradu byla patrně dřevená obytná věž a prostorná síň. Ta byla spojena s kaplí, v níž je patrný kamenný oltář na zaobleném kněžišti. Vodou zásobila hrad dosud patrná cisterna. V r. 1852 dala Vilemína Kinská upravit přístup ke hradu a celý prostor pro turistiku. Přitom bylo nalezeno mnoho šípů, ostruh, hliněných střepů, v cisterně kopí s ratištěm. Torzo skalního hradu nabízí krásné výhledy do Saského Švýcarska. Tipy na výlet U Jetřichovic najdete přírodní památky jako Mariinu skálu, Vilemíninu vyhlídku, Pavlínino údolí, skalní průchod Úzké schody, skalní masiv Rudolfův kámen a mnohé další. Nedaleko od Chřibské si můžete prohlédnout zříceninu hradu Chřibský hrádek nebo akvadukt. Ubytování najdete v Jetřichovicích nebo Krásné Lípě.

Raně barokní zámek Humprecht je již zdaleka viditelnou dominantou, která se tyčí na návrší na okraji města Sobotky. Zámek vyniká především svojí výraznou oválnou stavební dispozicí, kolem které se rozprostírá obora na jeleny, později přeměněná na bažantnici. Zámecký výhled umožňuje návštěvníkům pohled na nedaleký hrad Kost. Neobyčejný zámeček Zámek Humprecht, jeden z unikátů Českého ráje, byl navržen italským architektem Carlo Luragem ve stylu manýrismu s prvky pozdní renesance a raného baroka, jako parafrázi Galatské věže v Cařihradě, v letech 1666-1668 pro Humprechta Jana Černína z Chudenic. Hrabě Humprecht bydlel s manželkou na českých zámcích a všechny zisky věnoval na jejich přestavbu a na budování Černínského paláce na Hradčanech. V roce 1666 se rozhodl pro stavbu "nového zámku" na panství Kosti. Humprechtský barokní zámeček s prvky pozdní renesance byl původně dárek pro manželku majitele, později sloužil jako lovecký zámek rodiny Černínů. Stavbu sídla vedl Francesco Ceresola, významný stavitel, který také zámek po požáru roku 1678 opravil a zvýšil. Tím však byly přetíženy základy, takže musely být zbourány přízemní hospodářské budovy a stavba zpevněna. Místo původního zrezivělého slovanského kříže byl na vrchol umístěn roku 1829 zlatý půlměsíc, a to na základě pověstí o Humprechtovém vězení v Turecku. Po Černínech zámek přešel do rukou rodiny Netolických. I za dalších majitelů panství sloužilo k občasným návštěvám šlechty, úředníci z Kosti zde také tajně pořádali svatební hostiny svých dětí. V roce 1926, v době První pozemkové reformy, připadl zámek městu Sobotce. V letech 1937–39 byl rekonstruován. Do obnoveného zámku byly roku 1940 nastěhovány sbírky soboteckého muzea. Za druhé světové války uvažovali Němci o Humprechtu jako o možné letecké pozorovatelně, k čemuž však naštěstí nedošlo. Po roce 1958 bylo v bývalých panských pokojích instalováno literárně historické oddělení, věnované soboteckým básníkům a spisovatelům F. V. Jeřábkovi, V. Šolcovi, J. L. Turnovskému a F. Šrámkovi. Zároveň byly reinstalovány vlastivědné sbírky muzea. V 70. letech 20. století se započaly další opravy a zámek byl koncem 90. let opět kompletně opraven. Dispozice zámku Zámek Humprecht má tvar dvou elipsoidů, z nichž vnitřní je přibližně o dvě podlaží vyšší než vnější. Přízemí bylo určeno pro sloužící, pokoje v prvním patře pro panstvo. V každém podlaží byl prostor vnitřního elipsoidu využit pro "palác", v přízemí sloužil jako předsíň, v prvním patře jako slavnostní zámecká jídelna. Zároveň se zámkem byla stavěna zeď kolem obory, zdobená několika vyhlídkovými altánky-rondely, a panský dvůr na kraji vesnice Března. V zámku je 24 místností, uprostřed stavby se nalézá šestnáct metrů vysoká osová hodovní síň s výbornou akustikou, kde se často konají koncerty. Na jejím stropě je namalován znak Černínů od R. Beneše v dolní části fresky od R. Wiesnera vztahující se k historii Jana Humprechta. Zámek nabízí v současné době dva prohlídkové okruhy - hlavní trasa - zámek s interiéry, představující 17. - 19. století. Interiéry nám přibližují život rodiny Černínů, kteří zde pobývali nejdéle. Ve druhém patře zámku je možno navštívit muzeum Sobotecka zaměřené na etnografii a také vyhlídkový ochoz, z něhož je, v případě dobré viditelnosti, krásný výhled po Českém ráji, na Jizerské hory, Krkonoše i České středohoří. V Sobotce se koná každoroční národní festival poezie a mluveného slova, českého jazyka a literatury Šrámkova Sobotka. Tipy na výlet   Na výlet do okolí se můžete vydat na zříceninu hradu Hynšta, pseudobarokní zámek Mladějov nebo známou zříceninu hradu Trosky. Ubytovat se můžete v Libošovicích.  

Dodnes existující židovský hřbitov se nachází na severním okraji obce Vlachovo Březí. Přístup je k němu malou cestičkou z ohybu ulice za základní školou, hřbitov je totiž vklíněn mezi hospodářsko-provozní plochy. Hřbitov byl založen před rokem 1692 a od té doby několikrát rozšiřován. Dnes se na jeho ploše 1378 m2 nachází okolo 170 náhrobků. Hřbitov je tak zaplněn zhruba z poloviny a nacházejí se tu zejména náhrobky barokního a klasicistního typu. Z márnice či vozovny zůstaly již jen základy obvodového zdiva. Hřbitov je veřejnosti volně přístupný.