Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Zámek Mělník
Zámek na Mělníku je zdaleka viditelnou dominantou města.  Nad soutokem Labe a Vltavy existovalo již v 9. století slovanské hradiště, vystřídané v dalším věku raně středověkým hradem, jenž byl obýván vdovami českých králů a knížat. Jeho podhradí povýšil Přemysl Otakar II. v roce 1274 na město a Karel IV. potom z Mělníku učinil věnné město českých královen a také místo, které se stalo centrem vinařství a dodávalo na královský stůl tento lahodný mok. Historie zámku Mělnický zámek zůstal v držení královské koruny až do roku 1542. Tehdy jej Ferdinand I. zastavil Zdislavovi Berkovi z Dubé. Zdislav Berka se rozhodl z hradu, který prošel podobou románskou i gotickou, učinit pohodlné šlechtické sídlo a realizoval přestavbu v renesanční zámek. Nechal také vystavět severní křídlo s věží. Během třicetileté války zámek zpustl a v roce 1646 byl zastaven Černínům z Chudenic, kteří panství po půl století užívání koupili od císaře Leopolda I. Černínové šli s dobou a provedli v letech 1685 - 1686 barokní úpravy, které daly zámku dnešní podobu. Další osudy Mělnického zámku byly dány sňatkem poslední dědičky z rodu Černínů Marie Ludmily, jež se v roce 1753 provdala za Augusta Antona Lobkowicze. Právě tento rod je s Mělníkem nejvíce spjat a vlastnil zámek až do roku 1938. V roce 1992 jim byl zámek v restituci vrácen zpět a prošel rekonstrukcí. Podoba zámku Prohlídka zámku začíná už při vstupu na nádvoří. Vstoupíme pozdně gotickou branou a můžeme si ve fragmentech prohlédnou tisíciletou stavební historii zámku. Je zde zastoupena gotika, renesance a baroko. Renesanční severní křídlo zámku s dvoupatrovou lodžií pokrývají sgrafita z roku 1553, jedna z nejstarších v Čechách. Sgrafity je pokryta i přistavěná schodištní věž. V ochozu namalované erby z let 1677 a 1931. Ve zpřístupněných interiérech zámku si lze prohlédnout umělecké sbírky mělnické větve Lobkowiczů, včetně obrazárny. V souboru českého baroka je řada vynikajících obrazů od K. Škréty, P. Brandla, J. J. Heintsche, J. Kupeckého, J. K. Lišky, J. P. Molitora, I. Raaba, V. V. Reinera. Vzhledem k tomu, že Mělník byl od dob císaře Karla IV. centrem českého vinařství neopomeňte návštěvu vinných sklepů Jiřího Lobkowicze.  Atraktivní je také zámecká vyhlídka, odkud je vidět soutok Labe a Vltavy, památná hora Říp a České středohoří. EXPOZICE: Zámecké interiéry s dobovým zařízením a rodovými sbírkami Obrazová galerie Velká ložnice Jiřího Kristiána, Pracovna Augusta Longina, Dětský pokoj, Jídelna, Zelený salon, Velký sál s mapami a vedutami, Rytířský sál, Koncertní sál, Velká jídelna sv. Václava, Kaple sv. Ludmily. Degustace v zámeckých sklepech včetně prohlídky: Pro skupiny nad 10 osob, je nutné předem rezervovat.Denně od 10.00 do 17.00 hod, ve večerních hodinách dle dohody. Malá degustace – dva druhy vín (30 min.)                                   90 Kč Střední degustace – čtyři druhy vín (40 min.)                              120 Kč Velká degustace – šest druhů vín (50 min.)                                160 Kč Super degustace – ochutnávka všech druhů vín (60 min).             220 Kč VIP degustace – Výběr z nejlepších vín se ochutnává s ředitelem zámeckého vinařství po prohlídce sklepů v salonku sv. Jiří.                                           350 Kč V rámci menšího výletu můžete navštívit také zámek Liběchov, nedaleko od něj umělou jeskyni Klácelka nebo rozhlednu Slavín u Tupadel. Za návštěvu stojí i renesanční zámek Dolní Běřkovice. Ubytování najdete přímo v Mělníce.  
Arboretum v Bílé Lhotě se rozkládá se na jižně orientovaném svahu na ploše necelých tří hektarů. Je zde zastoupen zhruba vyrovnaný počet stromů listnatých a jehličnatých. Nachází se zde asi 300 různých druhů a kultivarů dřevin, například keřovité tisy v různých barvách a tvarech, túje, smrky, duby, různobarevné buky, cypřišky, javory, borovice, břízy, douglasky a lípy. V arboretu je pěstována i řada vzácných a sbírkových dřevin – například japonské javory, vilíny a magnólie. Stromy jsou seskupeny podle nároků na živiny, půdu, klima atd. V parku jsou zastoupeny dřeviny z jižní Evropy, z Asie (hlavně z Balkánu, Číny, Koreje, Mandžuska, Japonska a Sibiře). Mnoho dřevin pochází i z různých oblastí Severní Ameriky – z Kanady, USA i Mexika. Od roku 1965 je zámecký park ve správě Vlastivědného muzea v Olomouci. Již v roce 1969 byl park vyhlášen zvláště chráněným územím, v současnosti je zařazen do kategorie Národní přírodní památka. Stálá expozice Kolekce 300 druhů vzácných dřevin.  
Ojedinělou stavební památku opevněného kostela někdy také nazývanou jako kostelní tvrz najdeme na severním okraji centra Velké Bíteše. Původně románský kostel byl na sklonku 15. století zásadně goticky přestavěn. Z původního románského kostela se tak téměř nic nedochovalo. Při gotické přestavbě vzniklo síňové dvoulodí se třemi sloupy, stropní žebroví a věž z lomového kamene. Ze stejného období pochází mohutné opevnění z místního kamene, které dělá kostel tím čím je ojedinělý. Hradby byly původně 7 m vysoké a široké 1,5 m. Později však vlivem velké vlhkosti v kostele byly sníženy. Mohutná hradba je zesílena vstupní věží a pěti baštami se střílnami. Bašty byly důmyslné, zevnitř prostorně pohodlné pro obránce, zvenčí se zužují, čímž ztěžují možnost útoku. Před věží byl kdysi dřevěný padací most, který byl v 17. století nahrazen kamenným a v roce 1820 vlivem zasypávání příkopu zrušen. Před hradbou se nacházel hluboký příkop, jenž byl ještě velmi patrný za druhé světové války. Po ní však byl z převážné části zasypán zbořenými poškozenými domy za druhé světové války a dnes je téměř neznatelný. Mezi příkopem a hradbou byla ještě nainstalována dřevěná palisáda. I samotné město bylo opevněno hradbami se třemi bránami. Poprvé je toto opevnění doloženo k roku 1414. Hradba začínala a končila v opevnění kostela. Obkružovala centrum a v podstatě sledovala dnešní ulice Na Valech, Pod Hradbami a Lánice. Ani jedna ze tří bran se nedochovala. Jedna brána stávala východně od náměstí (Dolní nebo také Brněnská), druhá pak západně (Horní nebo také Lánická). Obě byly zbořeny v roce 1840. Třetí brána stávala severně v blízkosti kostela, její název byl proto také Kostelní. Její osud byl zpečetěn v letech 1876-1878. Z této jediné brány jsou patrné terénní pozůstatky. T.A.
Otevírací doba Po  08:00 – 17:00ÚT  08:00 – 14:00ST  08:00 – 17:00ČT  08:00 – 14:00PÁ  08:00 – 13:00 SO 9-12 (v období červen - září)