Salmovský ( Schwarzenberský ? palác byl postaven v empírovém slohu v letech 1800-1810 pro pražského arcibiskupa Wilhelma von Salma. Po roce 1811 byl pak v majetku rodiny Schwarzenbergů. Císař Ferdinand I. začal podporovat výstavbu šlechtických sídel, a to nejen proto, aby jejich stavebníci zacelili rány způsobené požárem, ale také aby oslabil pozice neposlušného a sebevědomého měšťanstva. A tak například nejvyššímu zemskému komorníkovi Janu ml. z Lobkovic daroval spáleniště čtyř měšťanských domů na jižní straně Hradčanského rynku a Lobkovic zde v letech 1545-1553 postavil monumentální palácovou stavbu ve stylu florentské renesance. V roce 1593 byl palác Lobkovicům zkonfiskován a přešel na Voka z Rožmberka, po vymření rodu přes Švamberky a Eggenbergy na Schwarzenbergy. Dnes je v budově Schwarzenberského paláce Vojenské historické muzeum, pečující o sbírky zbraní, zbroje a uniforem z válek až do roku 1918. Z dálky působí fasáda tohoto velkého renesančního paláce dojmem, jako by do ní byla celá stavba pyramidálního tvaru oblečena. Při bližší prohlídce však návštěvník zjistí, že je to jen iluze vyvolaná sgrafitovým vzorem, který je vyškrábán do hladké omítky. Uvnitř paláce se zachovala i část původní výzdoby, včetně čtyř nádherných malovaných stropů.

Kousek od centrálního náměstí v Kostelní ulici stojí děkanský kostel Všech Svatých. Stavba vznikla pozdně gotickou přestavbou starší svatyně v roce 1565. Kolem roku 1699 byla upravena věž přistavěním obydlí pro věžního s novou střechou. Později pak ještě kostel  prošel barokní přestavbou do dnešní podoby v letech 1754-57. V trojlodním kostele se z gotického období se dochovala věž, západní průčelí a část presbytáře. Hlavní oltář zhotovil stříbrský řezbář I. Platzer v roce 1762 s obrazem od E. Dollhopta. Stejný malíř se podílel na malířské výzdobě presbytáře. Z roku 1760 pochází malby v trojlodí a kupole presbytáře od malíře F.J.Luxe. Za pozornost pak ještě stojí kazatelna se zajímavou výzdobou (Kristus obklopený anděly) a rokoková varhaní skříň. Kostel dodnes slouží k bohoslužebným účelům. V dubnu 2011 byla zpřístupněna věž kostela. Po 144 schodech vystoupáte do míst kde bylo obydlí věžního. Odtud pak se vstupuje na ochoz věže ve výšce 32 m. Je odsud dobrý výhled na město a jeho okolí. Ve všední dny zajišťuje přístup infocentrum, o sobotách pak průvodce přímo u kostela. Neděle jsou dle individuální domluvy s pracovníkem informačního centra.

Zříceniny malého zámeckého letohrádku se tyčí na menším skalnatém vršku a je v jihovýchodní části obce. Neznámá historie letohrádku Písemné zprávy o stavbě chybí, stejně tak není známý její stavitel. Není v podstatě nic známo.  Jeho stavebníkem byly patrně Nosticové v první polovině 18. století. Stal se součástí přírodního parku a sloužil k občasným pobytům osecké vrchnosti. V roce 1774 přestává být zámek panským sídlem a letohrádek pozbývá svého smyslu. V průběhu 19. století zpustnul a proměnil se ve zříceninu. Letohrádek dnes Do dnešní doby se dochovaly delší zdi obdélné přízemní stavby se zaoblenými nárožími, prolomené čtveřicí oken. V 70 letech 20. století byly zříceniny znovu omítnuty. Zříceniny letohrádku jsou volně přístupné. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Březina. Další zřícenina hradu se nachází u Lhoty pod Radčem. V Radnicích se nachází městské muzeum. Za návštěvu jistě stojí také Muzeum na demarkační linii v Rokycanech. Ubytovat se můžete například v Rokycanech.

Voštinova skála, text v přípravě