Dnešní zřícenina bývalého letohrádku nazývajícího se podle anglického vzhledu Windsor stojí nedaleko obce Siřejovice při dalničním odpočívadle (D8). Stavba bývalého letohrádku byla dříve mlýnem holandského typu, doloženém poprvé v roce 1843. Jako mlýn sloužil do okru 1870 a poté chátral. Následně jej zakoupil průmyslník Tschinkel z Lovosic. Ten stavbu mlýna nechal přestavět na lovecký letohrádek v anglickém stylu.  Ještě kolem první světové války byl obyvatelný, posléze začal chátrat. Dnes tu stojí obvodová zeď s okenními otvory kdysi třípodlažní stavby, bez střechy, vysoká 12 m a v přízemí o průměru 8,7 m. Objekt je volně přístupný.

Hradčany byly založeny nejvyšším purkrabím Hynkem Berkou z Dubé kolem roku 1320 jako samostatné poddané město. Tvořila ho v podstatě zástavba kolem dnešního Hradčanského náměstí, které sahalo až k dnešní ulici U kasáren a které bylo tržištěm. V roce 1375 město rozšířil o dnešní Újezd, Pohořelec a Nový Svět místopurkrabí Aleš z Malkovic. V roce 1420, v době husitských válek, Hradčany zničil požár. Zástavba byla obnovena ve 40. letech téhož století. Zástavbu tvořily především šlechtické paláce a kanovnické domy. V roce 1598 byly Hradčany povýšeny na královské město. 1.6.1784 byly připojeny k Praze. Hradčany dnes de facto tvoří soubor cenných historických a kulturních památek, z nichž nejvýznamnější je Pražský hrad. Sídlo králů, císařů od roku 1918 sídlo prezidentů. Patří mezi nejnavštěvovanější a nejvyhledávanější lokality Prahy.Když král Jindřich Korutanský utekl do Bavorska a na uvolněný trůn nastoupil Jan Lucemburský, vzniklo z iniciativy hradního purkrabího pana Hynka z Dubé malé poddanské městečko jménem Hradčany. Rozložilo se na táhlém hřbetu, vymezeném z jižní strany svahem nad Malou Stranou a na severu Jelením příkopem s potokem Brusnicí. Karel IV. území Hradčan rozšířil připojením Pohořelce, Loretánského náměstí a Nového Světa a celé toto město dal opevnit. Do nového opevnění byl začleněn i Strahovský klášter a část Petřína. Přesto zůstaly nejmenším pražským městem. Za obležení tábority v roce 1420 Hradčany téměř lehly popelem. Největší tragédii přitom zažily při požáru v roce 1541, kdy vyhořely skoro celé. Zůstala stát jen radnice a šest domů. Nová výstavba vyhořelých část pak prosadila renesanční sloh. Od 60. let 16. století tady začíná stavět šlechta své paláce a význam Hradčan, povýšených císařem Rudolfem II. na královské město, začala stoupat. Po bitvě na Bílé hoře se hradčanští měšťané postupně stěhovali do postranních ulic a všechny nejdražší stavební místa obsadili pobělohorští zbohatlíci a katolická církev. V letech 1653-1720 byly Hradčany začleněny do nových barokních hradeb, obepínající celou Prahu. Po barokní výstavbě se pak už charakter Hradčan příliš neměnil, ani ho významně nezasáhla pozdější asanace.

Na nejvyšším položeném místě středověkého města byla založena stavba kostela Narození Panny Marie ve 40-60. letech 13. století. Tehdy byla vystavěna trojlodní bazilika s polygonálně ukončeným presbytářem a v průčelí se dvojicí věží. K jižnému boku presbytáře byla ještě přistavěna Mariánská kaple. Původně se vcházelo do kostela severním portálem, ve druhé polovině 14. století byl vybudován současný západní vstup. Na konci 15. století byla jedna z věží přeměněna na dnešní věž se zvonicí, tvořící dominantu města. Nad zvoničním patrem byl zřízen ochoz s kružbovou balustrádou a později i byt hlásného. V roce 1555 věž vyhořela po úderu blesku, dnešní barokní báň pochází z roku 1804. Věž vysoká 74 m je dnes přístupná s průvodcem. Ve zvonici se nachází 4 zvony z nich největší sv. Václav váží na 1300 kg. V první polovině 40. let 18. století byla přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého. Západní průčelí zdobí bohatá kamenná reliéfní výzdoba z první čtvrtiny 16. století. Všechny prostory až na kapli sv. Jana Nepomuckého jsou sklenuty křížovými klenbami se žebry, závěr presbytáře pak paprsčitou. Hlavní loď od vedlejších oddělují arkády na mohutných čtyřbokých pilířích. V presbytáři a sakristii jsou klenební konzole a svorníky plasticky zdobené. Kaple sv. Jana Nepomuckého je uvnitř oválná, sklenutá kopulí s barokní freskou z roku 1743 (veduta města Písku). Zařízení je pseudogotické navržené J. Mockerem při regotizační úpravě kostela, doplňují barokní obrazy. Oltář Panny Marie obsahuje cenný gotický deskový obraz Madony ze 14. století. V jižní lodi se nachází náhrobník z roku 1300.

Lázně Bělohrad leží v blízkosti Jičína v pěkné krajině krkonošského podhůří. Městečko proslulo svými lázněmi, které se jmenují Anenské slatinné lázně. Jméno dostaly po pruské šlechtičně, která stála u zrodu pokusů s léčivými účinky místní rašeliny. To bylo před 120 lety a byla tak započat zdejší lázeňská tradice. Vlastní lázně jsou obklopeny přírodním parkem Bažantnice se sportovním areálem a tenisovými kurty. Klienti do Anenských lázní přijíždějí převážně s onemocněním pohybového ústrojí, které se léčí velmi účinnou slatinnou sironoželezitou rašelinou, jejíž ložiska leží v blízkosti lázní. Vedle klasických léčebných pobytů jsou k dispozici také pobyty rekondiční a speciálně zaměřené. Hosté též užívají minerální vodu ze zdejšího Annamariánského pramene, arzenoželezité kyselky. V lázeňském areálu je pamatováno na sportovní vyžití hostů. Mohou si zahrát tenis, minigolf nebo vypůjčit kolo. Zdejší okolí je neobyčejnou krajinou se spoustou lesů i jedinečných památek. To vše v čistém ovzduší krkonošského podhůří. Historie zámku V roce 1872 koupil Bělohradské panství pražský průmyslník Dormitzer od hraběte Aichelburga. S nim jsou spojeny první kroky, které vedly k založení lázní. Nechal postavit tři koupelnové lázně, které ovšem byly v provozu jen v létě a měly spíše očistný než léčivý charakter. O vznik lázní se zasloužila roku 1885 pruská hraběnka Anna z Asseburgu, která panství toho roku koupila. Nechala odkrýt v hraběcí bažantnici ložisko rašeliny a lázeňsky je využívat ke koupelím. V roce 1888 byly již lázně uznány za léčivé. Roku 1891 byl vystavěn velký lázeňský dům ve švýcarském slohu, s křídly na obě strany a po hraběnce se začal nazývat Anenské sirné slatinné lázně. Roku 1901 byl navrtán arzenoželezitý pramen, který byl pojmenován Anna-Mariánský. Je to mineralizovaná kyselka. V roce 1905 byla povolena změna názvu obce na Lázně Bělohrad a byl získán statut lázeňského místa. V roce 1936 byl dostavěn nový komfortní hotel, dnešní Grand a v roce 1963 byla z vily Esplanade zřízena dětská lázeňská léčebna nemocí pohybového ústrojí. Roku 1996 byl otevřen nový lázeňský hotel Anna Marie. O lázních Přírodní léčivé zdroje: sirno-železitá slatinná zemina Indikace: kožní nemoci a popáleninové stavy, nemoci neurologické, nemoci pohybového ústrojí, obezita a nadváha, pooperační a poúrazové stavy Léčba: revmatické choroby, bolesti páteře, Bechtěrevova choroba, artrózy, stavy po úrazech a ortopedických operacích, kořenové syndromy při onemocnění páteře a chabé periferní obrny, léčba jizev po úrazech a popáleninách Procedury: peloidní zábaly a koupele, léčebný tělocvik, masáže, elektroléčba, magnetoterapie, uhličité a přísadové koupele, perličkové, vířivé, skotské střiky, podvodní masáže, fototerapie, plynové injekce, koupel rašelinová, kryoterapie , kyslíková léčba, laser, léčebný tělocvik, parafínový zábal rukou, parní lázeň a další. Lázeňské objekty: Lázeňský ústav Grandhotel, lázeňské domy a hotely Janeček, Anna Marie, Léčebna dětí a dorostu Kapacita 492 lůžek Volný čas: cykloturistika, fitness centrum, kadeřník, knihovna, kosmetické studio, krytý bazén, minigolf, petanque, boccia, půjčovna kol, sauna, stolní tenis, výlety po okolí, bohatý kulturní program Kontakt: Anenské slatinné lázně, a.s, Lázeňská 165, 507 81 Lázně Bělohrad, http://www.belohrad.cz Tipy na výlet Na výlet se můžete vypravit na přírodní památku Hřídelecká hůra, zámek Lázně Bělohrad nebo Fričovo muzeum. Navštívit můžete také zříceninu hradu Bradlec, raně gotický hrad Pecka, zámek Lomnice nad Popelkou, zříceninu hradu Kozlov nebo rozhlednu Tábor u Lomnice nad Popelkou. V Nové Pace je k vidění stálá expozice v Suchardově domě, věnovaná slavné sochařské rodině. Ubytovat se můžete přímo v Lázních Bělohrad.