Město Štramberk patří k nekrásnějším místům v severním podhůří Beskyd. Ne nadarmo se mu říká „moravský betlém“. Každoročně přiláká tisíce návštěvníků neopakovatelná atmosféra historie, zachovalá lidová architektura a zejména dominanta města, 35 metrů vysoká věž, zvaná Trúba, která slouží od počátku 20. století jako rozhledna. S návrhem na její výstavbu přišel Adolf Hrstka, předseda místního odboru Klubu Českých Turistů. Do té doby se nad městem zvedaly pouze ruiny štramberského hradu ze 13. století, mezi nimiž vynikalo právě torzo bývalé strážní věže. Adolf Hrstka zpopularizoval návrh její přestavby na rozhlednu. Projekt se setkal s velkým ohlasem, po Čechách i na Moravě se organizovaly dobrovolné finanční sbírky. Opravená věž, za jejíž stavbou stál architekt Kamil Hilbert, byla slavnostně otevřena 1. června 1903. Byla štíhlá, zakončená charakteristickou dřevěnou vyhlídkovou nástavbou. Rozhledna a Štramberk se tím staly jedním z nejoblíbenějších turistických cílů v širokém okolí. V roce 1925 byla v těsném sousedství vyhlídky přistavěna turistická chata pojmenovaná po Adolfu Hrstkovi. Když vystoupáte 159 schodů, bude odměněn si výhledem na Oderské vrchy, Jeseníky s pradědem, Radhošt a Hostýn. Pokud jsou daleké výhledy Vaší oblíbenou kratochvílí tak při návštěvě trúby neopomeňte vystoupat i na rozhlednu na nedaleké Bílé Hoře.

Městské informační centrum Holešov spadá pod Městské kulturní středisko - příspěvkovou organizaci zřízenou městem. Základním posláním je turistická informační činnost a propagace města Holešova v České republice i v zahraničí.MIC poskytuje bezplatně informace o městě, okolí i celé České republice, dále o památkách, historii, turistických službách, podnikatelských subjektech a organizacích, ubytování, stravování, kulturním, společenském a sportovním dění. V prodeji má rovněž upomínkové předměty a suvenýry vztahující se k městu, publikace místních autorů, propagační materiály města i regionu. Návštěvníci MIC mohou využít možnosti směnárenské činnosti, internetu pro veřejnost, čítárny, faxových a kopírovacích služeb. Výčet těchto služeb však není zdaleka konečný. Ve spolupráci s městem Holešov prezentuje město na veletrzích cestovního ruchu v tuzemsku i v zahraničí.MIC je vstupní branou Valašského království.

Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná k roku 1431 jako majetek Beneše z Vartemberka. Skalní hrádek byl zčásti vytesaný do pískovcové skály a zčásti dřevěný. Poslední zmínka pochází z roku 1453, kdy se uváděl jako manské sídlo, a patrně již brzy poté zanikl. Poustevna V roce 1760 byla v jeho zbytcích zřízena poustavna, která fungovala do roku 1773. Poustevnu obývali za její existence dva poustevníci. Druhý poustevník přišel po odchodu prvního v roce 1768. Jeho vlastní jméno bylo Johan Wenzel Steinfelder. Již od mládí se toulával a žebral. Dostal se až do Itálie, kde vstoupil do kongregace poustevníků sv. Ivana a po návratu do Čech začal působit zde na Stohánku. Za tučné almužny podával rozhřešení a rady. Přïjal i pomocníka, mladého chlapce Aloyse Kaysera. Uměl dobře vařit, krásně zpívat a byl velice milý ke všem příchozím. Později se však ukázalo, že údajný mladík je dívka Anna Alžběta Kayserová, která sem utekla, neboť ji kupec, u které sloužila, obtěžoval. Kerhartický farář ji odvezl do kláštera alžbětiněk v Praze. Poustevníkovi se péče zalíbila, a tak si již tentokrát úmyslně pořidil novou pomocnici. Roku 1773 byl obviněn z nemravného života, ze Stohánku vyhnán a poustevna zrušena. Dispozice hradu Hrad byl založen na strmém pískovcovém suku. Přístup na jeho horní plošinu umožňovala skalní spára, uzavíraná dveřmi na závoru. Středověké situaci snad náleží objekt zasekaný do skály, nesjpíše upravený na kapli poustevníků, a s ním související světnička. Ve stěně po pravé straně schodiště se nachází 16 prázdných výklenků bývalé křížové cesty. Na jihovýchodní straně proti vchodu se nacházel oltář s malovaným očistcem. Při patě suku nejspíše stály hospodářské budovy. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází Lázně Kundratice, přírodní památky Čertova zeď, Vranovské skály, Skalní brána nebo Havraní skála. Podívat se můžete i na technickou památku průrva Ploučnice. Nezapomeňte navštívit zámek Zákupy. Ubytovat se můžete například ve Stráži pod Ralskem.

Poutní areál na vrchu Skalka se nachází zhruba 1 km severně od Mníšku pod Brdy První stavbou v areálu byl kostelík sv. Máří Magdalény (1692-1693). V roce 1694 byl postaven vedle kostelíka klášter a na samém vrchu poustevna. Na konci 18. století byla zbudována ještě křížová cesta. Přestože celý arál byl významnou barokní památkou, byl koncem 50. let 20. století opuštěn. Po listopadu 1989 postupně dochází k obnově celého arálu. Skalecký klášter byl dokončen v roce 1694. Působili zde nejdřív benediktíni později františkáni. Po jejich odchodu v první třetině 19. století byl ve správě Náboženské matice. Nejcennější klášterní památkou byl nástropní obraz umístěný na stropě kláterního refektáře „Kající se sv. Máří Magdaléna“ od Petra Brandla. Při poškození Skalky poddolováním v 50. letech bylo dílo přeneseno na plátno, zarámováno a umístěno v kostele sv. Václava v Mníšku. Po druhé světové válce bylo výnosem tehdejšího ministerstva školství a kultury dán souhlas k sejmutí střešní krytiny a tím pádem budova kláštera odsouzena k zániku. Budova tak nebyla poškozena přímo těžbou, ale spíše rozkradena na stavební materiál pro stavby v Mníšku a okolí. Po listopadu 1989 začalo docházet k obnově kláštera. V roce 1996 bylo stabilizováno dochované zdivo, dozděny chybějící části a osazen nový krov. V červenci 1999 byl již objekt zstřešen a provedeny nové konstrukce stropů a v části budovy i podlahy. Následovalo osazení nových oken, nové elektrické rozvody a vydláždění podlahy sálu. V červenci 2001 se tak klášter mohl otevřít opět veřejnosti. I nadále pokračovaly další opravy jako obnovení štukové výzdoby sálu, položení dřevěné podlahy v bývalé ložnici hraběnky Čejkové a další. Na podzim 2006 byla dokončena oprava fasády kláštera. V současné době jsou v sálu od jara do podzimu pořádány výstavy a občasné koncerty. Část budovy slouží v turistické sezoně i jako občerstvení. Poustevna na samém vrchu Skalky byla stavěna souběžně s kostelíkem a dokončena v roce 1694. Jako další stavby podlehla v době komunistického režimu zkáze. V první polovině 90. let 20. století kdy bylo započato s rekonstrukcí zbyla z poustevny jen torza obvodových zdí. V roce 1994 došlo k zastřešení objektu a rozsáhlá rekonstrukce byla dokončena v roce 1996. Do vnitřní apsidy byla umístěna Pieta, dílo sochaře Jana Brokoffa. Současným uživatelem objektu je Arcibiskupství pražské a slouží jako přechodné sídlo kardinála. Křížová cesta vedoucí od kostelíka k poustevně pocházející z let 1755-1762 nechala vybudovat hraběnka Čejková tehdy sídlícíá v klášteře na Skalce. I křížová cesta byla v době komunistického režimu v poli nezájmu a chátrala. Počátkem 90. let 20. století souběžně s opravou kostelíka se dostalo i na křížovou cestu. Její výklenky zatím zůstaly prázdné. To se stalo inspirací pro výtvarnou soutěž, jejíž záměrem bylo dostat křížovou cestu do podvědomí veřejnosti a posléze získat finanční prostředky k jejímu definitivnímu vyzdobení. Soutěž byla opakovaně vypisována v letech 2001-2005 a vítězné práce byly v kopiích umístěny do kapliček křížové cesty, současná výzdoba pochází z posledního ročníku soutěže.