Přesto, že Pražský filmový orchestr vznikl teprve v roce 2004, patří mezi nejvýznamnější hudební tělesa nejen v Praze. Za krátkou dobu své existence získal řadu prestižních ocenění jak doma, v České republice, tak v zahraničí.Vyznačuje se nejen vysokou uměleckou kvalitou, ale také svým složením. Tvoří ho šest desítek hudebně talentovaných studentů základních, středních a vysokých škol, a to nejen uměleckého zaměření. Dirigentem orchestru je pak Jiří Korynta, který je rovněž jeho zakladatelem. Tento výjimečný talent české hudby nejenže ovládá 34 hudebních nástrojů a drží tak světový primát, ale má za sebou řadu významných domácích i světových ocenění.Návštěva koncertů Pražského filmového orchestru se stala svátkem jak pro milovníky melodií stříbrného plátna, tak pro všechny, kdož oceňují kvalitu a vysoký umělecký zážitek. Koncerty tohoto jedinečného tělesa jsou proto vyhledávány nejen Pražany, ale i domácími a zahraničními návštěvníky Prahy.Bližší a aktuální informace o Pražském filmovém orchestru jsou uvedeny na jeho domovských stránkách.

Hrad Roštejn je zachovalý goticko-renesanční hrad ležící nedaleko Telče, která je sama o sobě zajímavým výletním cílem. Historie hradu Vystavěli ho ve druhé čtvrtině 14. století páni z Hradce. Jako místo vybrali skalní ostroh uprostřed lesů u vsi Doupě. Vznikl jako jeden z řetězce pomezních hradů na hranici velkého dominia panů z Hradce, boční větve Vítkovců. Právě jeho exponovaná poloha na pomezí Čech a Moravy bylo důvodem, že se postupně vylepšovala jeho obranyschopnost. Kolem roku 1353 byl hrad obehnán gotickým opevněním s kruhovými baštami. V době válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem na konci 14. století bylo opevnění hradu rozšířeno. Svou pevnost osvědčil hrad za husitských válek, kdy byl roku 1423 obléhán husity pod vedením hejtmana Jana Hvězdy z Vícemilic. Ten sice zpustošil podhradí, ale samotný hrad zůstal nedotčen. Renesanční přestavba Renesanční přestavby prováděné za Zachariáše z Hradce po roce 1570 pozměnily funkci hradu. Ze strážního hradu se stal pohodlný lovecký zámek. Roštejn byl zvýšen o jedno patro, uvnitř hradu vznikl rytířský sál a hradní kaple. U hradu byl zřízena veliká obora. Po vymření pánů z Hradce v roce 1604 se dostávají právem dědiců na Roštejn Slavatové, po nich Lichtenštejnové a naposledy Podstatští. K výraznějším stavebním úpravám již nedošlo. Jen v 18. století byla kaple přebudována v barokním slohu. Od počátku 19. století přestal být Roštejn šlechtickým sídlem, bydlel tu jen panský myslivec, pro kterého byla postavena budova vedle hradní brány. Ostatní části hradu zpustly. V roce 1915 po úderu bleskem hrad vyhořel. Podoba hradu Po renesanční přestavbě v 16. století se dochovalo zachovalo gotické klenutí a základy věží a také dominanta Roštejna hranolová osmiboká věž, vysoká 28 m. Dochoval se také renesanční portál, kterým se do hradu vchází. V hradních interiérech jsou cenné renesanční nástěnné malby, dobový mobiliář a sbírky. V největší místnosti, tzv. maškarním sále, je umístěna obrazárna s více než čtyřmi desítkami obrazů z období od renesance po rokoko. Stěny v erbovním sále zdobí přes sedm set erbů z doby, kdy hrad náležel rodu Slavatů. Bývalá obora je botanickou přírodní rezervací. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zámek Třešť, synagoga Třešť a židovský hřbitov. Navštívit můžete také Muzeum Vysočiny, resp. jeho pobočku v Třešti. Za výlet stojí i zřícenina hradu Janštejn. V Horních Dubenkách najdete mlynářské muzeum Chadimův mlýn. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Štamberk. Ubytovat se můžete v Horní Cerekvi.

Městské opevnění v Rokycanech existovalo již na konci 13. století. Tehdy bylo založeno biskupem Tobiášem z Bechyně. V průběhu 14. století bylo toto provizorní opevnění nahrazeno kamenným, z něhož se něco málo dochovalo. Přístup do města zajišťovaly čtyři brány a dvě branky. V současné době můžeme nejlepší dochovaný hradební pás vidět v Třebízského ulici. Zde je také k vidění polokruhová bašta (upravená v 19. století na zahradní altán s pavlačí). Další část hradeb je k vidění za kostelem a při ulici Dolní příkopy. Zde se také na konci ulice V Brance zachovala jedna ze dvou branek (dnes v podobě kulisové brány). Další branka tzv. „Fortna u kostela“ je dnes jako průchod, součástí domu čp. 135/I. Ze čtyř bran se nedochovala ani jedna, poslední „Plzeňská“ byla zbořena v roce 1950.

Schody spojují sídliště Barrandov s ulicí Do Klukovic. Slouží především k cestě do Prokopského údolí.