Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Na Křížové hoře v blízkosti obce Červená Voda byla na podzim roku 2006 zahájena stavba nové rozhledny. Na tomto místě byl v roce 1833 postaven malý kostelík. Ten později vyhořel a následně byl postaven nový i s věží. V roce 1863 zde byla vybudována křížová cesta. V roce 1923 zde pak byla postavena turistická chata. Po roce 1945 začalo zdejší území upadat a po roce 1969 se stalo i cvičištěm sovětské armády. Tak byl kostelík, chata i křížová cesta zničeny. Zastavení křížové cesty byly vytrhány, zlámány a pohozeny v lese. Zůstaly jen zbytky základů kostela a chaty. Vše se začalo pomalu měnit po skončení režimu. Na přelomu roku 2006 a 2007 zde vyrostla věž která nabízí výhled z výšky 25 metrů. Jádro stavby tvoří železobetonový monolitický tubus s prefabrikovanými schodišťovými stupni. Vnějšek pak tvoří sbíjené vazníky s palubkami. Celkové náklady na výstavbu dosáhly 7,2 milionů korun.
Větrný mlýn se šesti perutěmi postavil v roce 1866 starosta obce Jakub Veselý za svým gruntem. Mlýn fungoval až do druhé světové války, za které bylo mletí zakázáno. V roce 1944 byl poškozen vichřicí a obnoven se čtyřmi perutěmi. Roku 1949 se v něm naposledy šrotovalo. O čtyři roky později ještě dostal novou střechu, pak ale chátral. V roce 1967 jako zchátralý byl prodán k rekreačním účelům. Deset let trvala jeho obnova a v roce 1995 dostal novou střechu ze štípaného šindele. Mlýn je stavba holandského typu s otočnou střechou. Vnější průměr je 9,03 m, výška zdí 6,95 m a celková výška mlýna 10,2 m. Mlýn je v soukromém vlastnictví a vstup je umožněn jen výjmečně po předchozí dohodě s majiteli.
O založení kostela není přesný údaj. První písemná zmínka je z let 1224-1225 kdy za Přemysla Otakara I. se uvádí, že v kostele Narození Panny Marie proběhlo zasvěcení rotundy právě této světici. Z této doby pochází i pečeť biskupa Pelhřima nalezená v roce 1865 ukrytá v původním oltáři. Nejmladší částí je sakristie na severní straně, přistavěná pravděpodobně v barokní době. Apsida je osvětlena třemi okny, upravenými goticky, původně obsahující malby na skle. V kostele se pak nacházely fresky, jež zanikly při jeho opravě roku 1865. Zachovaly se jen zbytky postav světců ve špaletách gotických oken. V podvěží pak byly restaurovány středověké fresky.
Doporučujeme
Zámek Žirovnice
Původně gotický hrad, dnes zámek Žirovnice, se tyčí na skalnatém ostrohu nad Hutním rybníkem ve stejnojmenném městečku, známém jako město perleti, které leží při říčce Žirovnici asi 11 km jihovýchodně od Kamenice nad Lipou. Historie zámku Přesné informace o založení panství Žirovnice jsou neznámé, zakladatelem původního hradu je však rod pánů z Hradce. První zmínka pochází z roku 1345, kdy byl majitelem Oldřich z Hradce. Koncem 14. století vlastnil hrad Jan Kamarýt z Lukavce, který stál v období husitských válek na táborské straně a byl svědkem příměří mezi nepřátelskými stranami. Jeho syn Purkart je patrně oním slavným Kamarýtem, který se vyznamenal na turnaji uspořádaném v roce 1447 při korunovaci polského krále Kazimíra. V roce 1485 koupil Žirovnice Václav Vencelík z Vrchovišť. Nový majitel nechal v letech 1485 až 1494 přestavět a rozšířit hrad přibližně do dnešního rozsahu a podoby. Vencelíkům patřili Žirovnice až do roku 1544, kdy hrad i panství získal Albrecht z Gutštejna. V roce 1564 koupil panství Jáchym z Hradce, za kterého, a hlavně za jeho syna Adama, došlo na žirovnickém hradě k menším stavebním úpravám, jež znamenaly počátek přeměny hradní pevnosti na pohodlnější renesanční zámek. V roce 1604 jej vlastní Lucie Otýlie, manželka Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka. Po pražské defenestraci roku 1618 bylo rodu panství zkonfiskováno, ale po Bílé hoře znovu navráceno manželům Slavatovým. Kritická doba nastala pro žirovnický hrad za třicetileté války, kdy si Švédové udělali ze Žirovnice důležitý opěrný bod. K obnově stavby došlo zřejmě až koncem 17. století, kdy žirovnické panství získal hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka. Žirovnický hrad pozbýval stále víc na významu. Zůstaly v něm jen kanceláře a byty úředníků. V roce 1910 koupilo město hrad Žirovnice od hraběte Leopolda Šternberka. V té době bylo již částečně odhaleno bohatství pozdně gotických nástěnných maleb z období přestavby v roce 1490. Město využívalo hradního areálu pro své kanceláře a byty. Po roce 1945 byly postupně odhalovány a restaurovány další nástěnné malby v tzv. Zeleném pokoji bývalého paláce. V roce 1964 vypukl na hradě požár, bohužel zdivo i malby byly poškozeny a v roce 1974 začala obnova celého hradního areálu. Zámecké expozice Návštěva Žirovnic nabízí zajímavou expozici v zámeckých prostorách. V hradní kapli uvidíme dochované fresky z konce 15. století a v sále malby ze století šestnáctého. Stálou expozici představuje výstava šicích strojů, kde více než 130 funkčních exponátů je k vidění v zámeckém sklepení. Chloubou města je výroba perleťových knoflíků a k tomu se vztahuje zdejší muzeum knoflíkářství a perleťářství. V interiérech zámku je instalován nábytek z 2. poloviny 19. století. V Galerii Eva si můžeme prohlédnout i zakoupit obrazy od různých malířů. Zámek také poskytuje možnost pronájmu prostor na oslavy, výstavy, konference a kulturní akce. K těm nejzajímavějším patří tradiční velikonoce na žirovnickém zámku. Tipy na výlet V nedaleké Kamenici nad Lipou najdete lesní hřbitov s kaplí sv. Máří Magdalény nebo kostel Všech Svatých. V Počátkách lze navštívit místní muzeum nebo kapli sv. Kateřiny. Navštívit můžete zámek Proseč - Obořiště. V nedaleké  můžete navštívit zámeček v Horní Cerekvi, kostel Zvěstování Panny Marie nebo židovský hřbitov. V Horních Dubenkách zase najdete mlynářské muzeum Chadimův mlýn. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Štamberk. Ubytovat se můžete v Kamenici nad Lipou.