Bývalý augustiniánský klášter se nachází v obci Pivoň přibližně 5 km jihozápadním směrem od Poběžovic. Podle pověstí byl klášter založen po roce 1040 na počest vítězství přemyslovského knížete Břetislava I. nad římským králem a pozdějším císařem Jindřichem III. Dle písemných pramenů byl však založen ve 30. letech 13. století řádem Augustiniánů Eremitů na obchodní stezce z Prahy do Regensburgu. Během staletí přestál klášter řadu těžkých období. V roce 1573 jej zachvátil dokonce velký požár, po kterém však byl opraven. Obyvatelé v okolí však byli většinou protestanti, v důsledku toho byl roku 1606 zastřelen opat Kašpar Malesius. Během třicetileté války byl vydrancován Švédy. Řeholní život byl znovu po válce obnoven a to až do roku 1787. Tehdy klášter zrušil císař Josef II. V roce 1800 kupuje bývalý klášter pražský advokát Leopold Stöhr, který ho přestavuje na zámek. V roce 1843 tento objekt kupuje rodina Thun Hohenstein a připojuje ho ke svému poběžovickému panství. Od poloviny 19. století až do roku 1945 patří rodině Coudenhove-Kalergi, která žila na zámku Poběžovice. Po roce 1948 se zde usídlila vojenská posádka a později státní statky. To vykonalo své, k tomu požár roku 1953. Dnes je majitelem sdružení Aurelius, které se pokouší celý objekt zrekonstruovat a využít pro sociální a kulturní účely. V současné době (2009) je však ještě areál stále v žalostném stavu a tedy nepřístupný. Nejzajímavější částí kláštera je presbytář jednolodního kostela Zvěstování Panny Marie, jenž je datován do období vzniku kláštera tedy poloviny 13. století. Je tedy nejstarší dochovanou částí kláštera a zároveň považován za jednu z nejstarších plně gotických staveb v Čechách. Loď kostela je pak barokní. Zbytek areálu je dnes tvořen skupinou patrových barokních budov, postavených kolem obdélného vnitřního dvora, který není na severu uzavřen. Jižní hospodářské sídlo, vybíhající západním směrem z obvodu kláštera bylo postaveno někdy po zrušení kláštera v 19. století.

Zámek v Semilech.

Jedna z našich nejmladších rozhleden stojí u obce Kadlín na Mělnicku. Její slavnostní otevření proběhlo u příležitosti 660 let od první zmínky o Kadlíně dne 9. září 2006. Rozhledna se stala součástí Naučné stezky „Sedm kadlínských zastavení“, které mají připomínat historii obce a také způsob a život našich předků.  Společně s rozhlednou tak bylo otevřené muzeum, expozice vesnického kováře, motyček, polních plodin a staré selské techniky.Rozhledna byla vystavěna z iniciativy místního kronikáře Vlastimila Čecha a pro její umístění byla vybrána vyvýšenina Hradišť (314 m). Jistě pozoruhodné a na historii bohaté místo. Historie osídlení se počíná již v mladší době kamenné, později zde žili Keltové, pohané zde měli své božiště, za Karla IV. byl Hradišť opevněn proti loupeživým rytířům. Do roku 1900 tu probíhala těžba čediče, v roce 1911 byl na Hradišti postaven vodojem a za druhé světové války zde Němci zbudovali triangulační bod. A dnes zde tedy stojí rozhledna.Její stavba probíhající 2 měsíce, od července do září 2006, byla doprovázena akcí "Jestli nejseš kůže líná, přivez kámen do Kadlína". Lidé tak mohli přinést svůj kámen, který se stal součástí podezdívky. Ta obsahuje téměř 200 kamenů, které sem turisté v průběhu parného léta 2006 nanosili. Základní kameny jsou očíslovány a seznam dárců je uveden na informační tabuli u rozhledny. Rozhledna má tedy kamennou základnu se vstupem a nad ní je dřevěná věž pláštěná šupinovým bedněním. Celá stavba, jež stála 600 tis. Kč, je vysoká 19 metrů. Při zdolání 56 schodů a štěstí na krásné počasí, lze spatřit z vyhlídkové plošiny Říp, Vrátenskou horu s rozhlednou Bezděz, Ještěd, Chlum i vrcholky Krkonoš.

Kostel sv. Remigia v Čakovicích byl postaven v letech 1878 – 1881. Původní kostel v této lokalitě stával již v polovině 14. století. Nový kostel má křížový půdorys, věž a jeho sloh je pseudorománský. Dalšími staveními úpravami kostel prošel na počátku 20. století. V roce 1904 byla podle projektu K. Hilberta přistavěna kaple a v roce 1905 bylo podle kartonu K.L. Klusáčka vyzdobeno průčelí kostela nad vchodem. Interiér kostela je vyzdoben obrazy od V. Kandlera a A. Weidlicha. Boží hrob pro tento kostel vytvořil Č. Vosmík.Čakovická svatyně je novorománská stavba na půdorysu kříže s věží v čele, postavená v letech 1878-81. V roce 1904 k ní byla přistavěna křestní kaple. Malby v interiéru a mozaiku nad vchodem vytvořil Karel Klusáček.