Expozice Nejstarší dějiny Louňovic pod Blaníkem a okolí, která je situována do prostor louňovického zámku, je stálou expozicí Národního muzea.   Popis expozice Středověká keramika, včetně raritních nádob s nápisy, a další archeologické nálezy z výzkumu zaniklého kláštera premonstrátek v Louňovicích pod Blaníkem a blízkého okolí - mj. oblasti Velkého a Malého Blaníku. Na co se můžete těšit Renesanční zámek pražských arcibiskupů, barokně přestavěn Expozice nejstarších dějin Louňovic pod Blaníkem a okolí Archeologické nálezy z kláštera premonstrátek zničeného husity roku 1420 Unikátní kolekce středověkých keramických nádob zdobených nápisy z 12.–15. století    

Pomík akademického malíře Gustava Macouna u obce Vysočína Svobodné Hamry souvisí s jeho pobytem a tvorbou v tomto kraji.

Nedaleko slezského města Opavy stojí bílý a červený empírový zámek Hradec nad Moravicí. Zámek se nachází ve stejnojmenném městě s přibližně 5225 obyvateli, Moravskoslezský kraj. V polovině 11. stol. bylo na místě dnešního hradeckého zámku vystřídáno slovanské hradiště, které zde stávalo již v 9. stol., knížecím, a o dvě stě let později královským, přemyslovským hradem. V letech 1279 - 1281 zde měla svůj dvůr Kunhuta, ovdovělá manželka Přemysla Otakara II. Zřejmě zde ji okouzloval Záviš z Falkenštejna. Panství si zachovalo svůj středověký vzhled až do konce 16. stol., kdy, po nástupu rodu Pruskovských, se započalo s rozsáhlou přestavbou. Kašpar Pruskovský zahájil celkovou přestavbu hradu na pohodlnější renesanční sídlo. V té době také vzniklo východní a severní křídlo zámku, kde jsou nám dodnes dochovány pozdně renesanční klenby a štuková výzdoba. V roce 1778 koupili panství knížata Lichnovští z Voštic, kteří po požáru v roku 1795 nechali zámek přestavět v empírovém slohu. K úpravám zámku došlo také v 2. pol. 19. stol., tentokrát do novogotické podoby, která se nejvíce projevila v interiérech hradeckého zámku. Podle projektu Alexise Langera z Vratislavi byl přistavěn tzv. Červený zámek, kopírující středověký hrad, ve kterém se nacházely konírny a jiné hospodářské provozy.  Jako poslední byla u jižního zámeckého křídla postavena tzv. Bílá věž. Státní zámek v Hradci nad Moravicí byl v dubnu 2001 prohlášen národní kulturní památkou. Podoba zámku Prohlídka radeckého zámku zahrnuje tzv. Bílý zámek, ve kterém můžeme obdivovat nádherně zařízené pokoje, luxusní reprezentační salóny i pokoje hostinských apartmá, a přístavbu novogotické části tzv. Červeného zámku spolu se vstupní branou a Bílou věží z 19. stol. Červený zámek je dnes využíván jako hotel, restaurace a koncertní sál. Interiéry prohlídkové trasy nám dodnes připomínají i pobyty Ludwiga van Beethovena, Ference Liszta a N. Paganiniho. Na zámku si přijdou na své také milovníci obrazů. Zdejší galerie nabízí návštěvníkům skvosty výtvarného umění, zámecká obrazárna prezentuje sbírky původní knížecí galerie. Za hradeckým zámkem se rozprostírá rozsáhlý anglický park se vzácnými stromy, romantickým zákoutím a nádhernými vyhlídkami na řeku Moravici a na okolní přírodu. Tipy na výlet Kromě empírového zámku si zde může návštěvník prohlídnout kostel svatého Petra a Pavla, kapličku v Pivovarské ulici, Weisshuhnovu papírnu a kanál, Bezručovu vyhlídku, městské muzeum, vyhlídku Belárie a městské opevnění. V Opavě najdete celou řadu sakrálních památek, jako je minoritský klášter s kostelem sv. Ducha, kostel Nejsvětější Trojice, kostel sv. Hedviky nebo františkánský klášter a kostel sv. Barbory. Ale najdete zde i světské zajímavosti, jako je například Památník Petra Bezruče, Oddělení přírodních věd Slezského zemského muzea, Slezský ústav Slezského zemského muzea, starobylý dům Boží koutek nebo hlásku. Dále můžete navštívit větrný mlýn v Cholticích. Ubytování najdete v Opavě nebo v Hradci nad Moravicí.

Pelhřimov je město na jihovýchodě Čech, a okresní město v kraji Vysočina. Malebné a starobylé městečko je ukryté v dolíku podél břehů říčky Bělé. Historie města sahá do 12. století. Město bylo ve vlastnictví pražských biskupů - tradice považuje za zakladatele města biskupa Pelhřima. Původní osada z 12. století vznikla pravděpodobně na místě dnešního Starého Pelhřimova. Ke vzniku Pelhřimova se váže pověst o biskupu Pelhřimovi, který se při své pouti do Říma zastavil u studánky Belky a okouzlen krásou krajiny zde založil město, které nazval svým jménem – Pelhřimov. Pelhřimovští měšťané mu zachovali věčnou vzpomínku tím, že jeho siluetu umístili do svého městského znaku. Podle tradice se tak mělo stát v letech 1225-26, ale původní osada zde stála již o století dříve.Původní město bylo zničeno při sporech Vítkovců s biskupem Tobiášem z Bechyně. Biskup získal od krále Václava II. právo město znovu založit a opevnit ho hradbami. Stalo se tak roku 1295 a samotný půdorys města napovídá, že je kolonizačním dílem, osazeným většinou německými osadníky. V průběhu let se však obyvatelstvo počešťovalo. Město se od poloviny 14. století velmi rychle rozvíjelo. Hospodářský rozvoj, jinak omezený velkou vzdáleností od obchodních cest, příznivě ovlivnilo dolování stříbra v okolí Vyskytné a Křemešníka. Další výhodou města bylo, že od svých majitelů, pražských biskupů, získalo řadu privilegií, bylo obchodním centrem svého okolí, ve městě vzkvétala řemesla - soukenictví, plátenictví, tkalcovství, perníkářství. V období husitských válek stál Pelhřimov na straně táboritů a dokonce jim dal i jejich duchovního vůdce – Mikuláše Biskupce z Pelhřimova. Výhodná poloha města na rozhraní panství Rožmberků a pánů z Kunštátu sehrála roli i po skončení nepokojů v procesu usmiřování panstva. Pelhřimov byl vybrán v letech 1446-1450 jako místo konání zemských sjezdů, kterých se osobně účastnil i Jiří z Poděbrad. Podle tradice se sjezdy konaly na náměstí v domě č. 80. V té době byli majitelé panství Trčkové z Lípy, po nich se stali novou vrchností Říčanští z Říčan, s nimiž vedlo město dlouholeté spory, které vyústily až ve vykoupení z poddanství v roce 1572. Roku 1596 byl Pelhřimov povýšen na město královské. Klidný vývoj města byl ukončen třicetiletou válkou. Do města vtrhla několikrát vojska, město bylo poškozeno i několika požáry. Je paradoxní, že Pelhřimov vděčí za svůj ucelený vzhled právě požárům. Po nich byly měšťanské domy vystavěny nově a mají díky tomu jednotný renesančně-barokní vzhled. Z hlediska vývoje města bylo důležité 19. století a to kvůli rozmachu průmyslu, hlavně kartáčnického, pletařského, škrobárenského.Pelhřimovu do dnešních zůstala část jeho opevnění včetně dvou mohutných gotických bran, které společně s měšťanskými domy, zámkem pánů z Říčan, divadlem a kostelem tvoří Městskou památkovou rezervaci. Dalšími turisticky navštěvovanými cíly jsou Muzeum strašidel, Síň Lipských, expozice Unikáty ze sirek – Zlaté české ručičky, Muzeum Vysočiny Pelhřimov, Galerie M, Děkanská zahrada, naučná stezka v městských sadech, kostel sv. Bartoloměje s vyhlídkovou věží a kostel sv. Víta. Do povědomí mnoha lidí pronikl Pelhřimov akcí klubu Dobrý den „Pelhřimov – město rekordů“ a po celý rok je přístupná expozice v muzeu rekordů a kuriozit.