Jižně od Řevnice se na úpatí brdských vrchů tyčí vrch zvaný Babka (505 m.n.m.). Zčásti skalnatá křemenocová hora je částečně ohlodaná bývalých lomem. V roce 1890 vyznačil Klub českých turistů z Řevnic na Skalku nad Mníškem první značenou turistickou cestu v Brdech a odbočku měla na vrch Babka. Také zde byl zřízen vyhlídkový altán, který časem podlehl zubu času a nebyl již obnoven. Z kdysi holé skály byl výborný výhled do okolí (za dobrého počasí byl prý vidět Říp i Milešovka). Přesto i dnes již částečně zarostlý vrch poskytuje z vrcholového skaliska nějaký ten výhled.

Délka toku: cca 2,8 km. Na území Prahy cca 1,2 km.Povodí: cca 7 km2.Ctěnický potok pramení ve Ctěnicích. Protéká zámeckým parkem. V délce cca 1,6 km opouští území Prahy na které se vrací na severním okrají vinoře, kde se vlévá do Vinořského potoka. Protéká katastrem Vinoř.

Renesanční zámek je nejvýznamnější památkou obce Kosova Hora na Příbramsku. První zmínka o Kosově Hoře pochází z roku 1272, kdy zde postavili páni z Landštejna tvrz, z které se nám dodnes zachovaly sklepy. Okolo pak vznikla hornická osada, povrchová naleziště však byla brzy vyčerpána a lidé se začali věnovat zemědělství. Historie Kosovy Hory Až do husitských válek patřila vesnice vítkovské šlechtě, pánům z Kosovy Hory. V husitských válkách tento rod zahynul a tvrz zpustla. V roce 1474 se do Kosovy Hory přistěhovali ze svého nedalekého Červeného Hrádku páni z Říčan a malá osada se rozrostla na městečko. K rozkvětu přispělo povolení krále Vladislava, aby se zde usadila početná židovská komunita. Vznikla tak židovská obec, byla založena synagoga a židovská škola. Největší rozmach zaznamenala Kosova Hora v 16. a začátkem 17. století, kdy zde byl, na místě původní tvrze, postaven trojkřídlý renesanční zámek s průběžnou arkádovou chodbou v přízemí a hranolovitou věží v průčelí. Byl také přestavěn i farní kostel, připomínaný již v roce 1350. Po porážce na Bílé Hoře přišli na městečko těžké časy. Říčanští se zúčastnili vzpoury proti Ferdinandovi II. a císař dal Kosovu Horu zkonfiskovat. Nový majitel Albrecht z Valdštejna ji však brzy prodal Sezimovi z Vrtby. Po vyrabování švédským vojskem v roce 1635 zanikala zdejší řemesla. Počátkem 18. století, za nového majitele rytíře Václava Vojtěcha Karvinského, došlo sice znovu k rozkvětu městečka, ale jeho obyvatelé byli sužováni těžkou robotou. Počátkem 19. století, po smrti Karvinského, se Kosova Hora dostala do vlastnictví Františka Mladoty ze Solopysk. Ten zakončil důkladnou rekonstrukci zámku ve stylu empíru. Zámek dnes Dnešní podobu získalo kosovské sídlo v roce 1961, kdy byla fasáda pokryta novými sgrafity podle původních zbytků pod omítkou. Zámek je dnes v podstatě dvoukřídlá, patrová stavba nepravidelného půdorysu. V ose hlavního průčelí je nízký štít, na části dvorního průčelí je arkáda. Zámek není v současné době veřejnosti přístupný.  V okolí můžete kromě zmiňovaného Červeného Hrádku navštívit také nedaleké Sedlčany nebo rozhlednu na vrchu Drahoušek u Osečan. Ubytování najdete také v Sedlčanech.

Muzeum MHD, které spravuje Dopravní podnik hl. m. Prahy, můžeme navštívit v tramvajové vozovně v Praze-Střešovicích. Bylo otevřeno 14. května 1993 pražským primátorem Janem Koukalem a zaměřuje se na dokumentování vývoje městské dopravy v Praze. Veřejnosti se ve stálé expozici představují více než čtyři desítky historických vozidel a mnoho dalších exponátů - modelů, fotografií, historických dokumentů, jízdenek, plánků. Samotné expoziční místo, střešovická vozovna, je technickou památkou. Byla postavena v roce 1909 a je typickou ukázkou účelových dopravních staveb Elektrických podniků hlavního města Prahy z období počátků pražské městské hromadné dopravy. Svému účelu - deponování a údržbě tramvajových vozidel sloužila až do roku 1992, kdy byla zahájena její adaptace na muzeum. Střešovická vozovna ovšem neslouží jen expozičním účelům, ale jsou z její haly také vypravovány i některé provozní soupravy historických tramvají - ty však nepatří mezi muzejními exponáty. Vyjíždějí odsud na svoji trasu o sobotách, nedělích a svátcích v letní sezóně například okružní linka 91, případně i vozy podle přání různých zahraničních i tuzemských zájemců.   Stálá expozice Stálá expozice o historii městské hromadné dopravy v Praze vznikla za spolupráce Historického archivu Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti s celou řadou institucí: Státním ústředním archivem, Archivem hlavního města Prahy, Společností městské dopravy i se členy Kroužku městské dopravy Kulturního domu Vltavská v Praze 7. Na návštěvníky zde čeká pestrá kolekce sbírek zahrnující  unikátní fotografie, kopie historických dokumentů, plánků, jízdenek, staniční sloupky, trolejová vedení, ale také videopořady s jedinečnými filmovými materiály z fondů Národního filmového archivu. Muzeum hlavního města Prahy do expozice dlouhodobě zapůjčilo soubor modelů dalších pražských historických vozidel MHD, které se do dnešních dnů již nedochovaly. Akciová společnost ČKD Tatra v muzeu vystavuje model rychlodrážního vozidla R 1, připravovaného na počátku 70. let pro pražské metro.