Rozhledna stojí na malém kopečku (225 m.n.m.) vedle Velkých Pavlovic. Vede sem cyklostezka a zároveň se k ní dá odbočit ze silnici Velké Pavlovice – Bořetice. Rozhledna byla postavena v roce 2009 v rámci Programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013. Zahraničním partnerem se stalo město Senica. Dřevěná rozhledna s ocelovým vnitřním vřetenovým schodištěm a vyhlídkovou plošinou je 18,6 m vysoká, přičemž vyhlídková plošina se nachází ve výšce 15 m, na kterou vede 75 schodů. Projektantem stavby se stal architekt Ing. Martin Novák ve spolupráci s Ing. Antonínem Olšinou. Právě Ing. Olšina je projektantem rozhleden na Poličsku (Borůvka, Terezka, Toulovcova). Rozhledna Slunečná se tvarově blíží nejvíce rozhledně Borůvce, je však nezvykle mírně vychýlená do strany, směrem k Velkým Pavlovicím, což ji přidává na atraktivitě. Základy rozhledny jsou železobetonové, podezdívka je postavena z kamenů bílého vápence dovezeného sem z lomu nedaleko Senice. Dřevo pochází z Vysočiny, konkrétně z lesů okolo města Ždírec nad Doubravou. Nedílnou součástí areálu jsou dvě stavby stylizované do podoby typických jihomoravských vinných sklípků. V menší budově se nachází sociální zařízení, druhá nabízí občerstvení, prodejnu suvenýrů a také ukázkový vinný sklípek. Rozhledna poskytuje dobrý výhled: obce Velké Pavlovice a Bořetice, Hodonín, Senica, Břeclav, Mušovská jezera, hřeben Pálavy se siluetou Dívčích hradů a další. Rozhledna je volně přístupná.

Socha Mikuláše Karlacha je dílem Pavla Malovaného. Socha je umístěna na Vyšehradě, v sadech, které byly nazvány po tomto vyšehradském proboštovy, který se významně zasloužil o rozvoj vyšehradského proboštství. Mimo jiné byl také jedním z iniciátorů založení Slavína. Socha je zhotovena z bílého pískovce. Byla odhalena 29.6.2003 u příležitosti 100. výročí regotizace kostela sv. Petra a Pavla.

Kříž na uhříněvském hřbitově.

Halda Terezie-Ema je jedinou kuželovitou haldou na Ostravsku. Typické kuželovité haldy souvisejí s hlubinou těžbou provozovanou na Ostravsku od poloviny 19. století aby zabíraly co nejmenší plochu. Vysoký podíl uhlí v hlušině a provzdušňování horniny vytvořilo podmínky ke samovznícení, což mělo velký vliv na znečištění ovzduší v celém ostravském regionu. Jejich likvidace je velmi náročná a zdlouhavá. Proto se od 50. Let 20. Století místo vysokých hald vytvářely ploché, tabulovité odvaly se záměrem vytvořit podmínky pro jejich případné další využití. Staré haldy představují dnes na Ostravsku výrazný krajinotvorný prvek. Odhaduje se, že obsahují dohromady až 226 mil. tun hlušiny. Na část těchto odvalů se začala přirozenou cestou opět navracet příroda. Tvořila se navážkou ze tří dolů Ema, Terezie a Trojice od konce 19. století až do roku 1960. Po prvních dvou z výše jmenovaných dolů, dostala své jméno. Po ukončení navážky dosahovala výšky 327 m.n.m., do dnešní doby poklesla o 12 m na 315 m.n.m. Její objem se odhaduje na 4 miliony m3. Halda je dodnes aktivní a prohořívající, což je ideální prostředí pro výskyt teplomilné flóry. I dnes lze najít místy na svazích sálající průduchy. Vrchol je pak částečně zalesněn převážně břízami a nejlepší výhled je směrem na centrum Ostravy.