Letohrad leží v nádherném údolí, obklopený krásnou nezničenou přírodou. Návštěvníky láká barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, přírodně krajinářský park s empírovou kašnou, altánem a umělou jeskyní s vyhlídkou. S historií města se seznámí v Městském muzeu, které mimo jiné vlastní i Napoleonovy originální saně a turistickou novinkou je soukromé Muzeum řemesel. Od podzimu 2002 je také možné navštívit první část zámecké expozice. Každoročně se v Letohradě pořádá slavná Kopečková pouť, Mezinárodní hudební festival, Kaskády výtvarného umění a Mistrovství ČR v biatlonu na kolečkových lyžích.Otevírací doba červenec a srpen Po-Pá  8:00 – 11:30    12:00 – 17:00So       9:00-11:30      12:15 – 17:00Ne       13:00 – 17:00září – červen Po – Pá 8:00 – 11:00        11:30 – 16:00So 8:00 – 11:00     

V obci Chotoviny na Táborsku stojí nádherný pohádkový klasicistní zámek, jako stvořený pro pořádání romantických svatebních obřadů, kulturních nebo rodinných akcí s možností ubytování v zámeckých prostorách. Zámek obklopuje francouzská zahrada, která přechází v chráněný anglický park. Objekt bohužel není běžně přístupný veřejnosti.   Historie zámku      Zámek v Chotovinách stojí na místě vlkančické tvrze doložené již ve 13. století. Tvrz spolu s panstvím ve své historii často střídala majitele. Roku 1706 koupila zdejší panství Anna Marie Nosticová. Po ní zdědil sídlo Jan Karel Soyer, který se však zadlužil, a proto se roku 1760 Chotoviny stávají majetkem jezuitů. Od nich panství získal v roce 1768 Kašpar hrabě Migazzi a na místě tvrze vybudoval v letech 1770 - 1780 klasicistní zámek. Po jeho smrti panství zdědil jeho bratr, kardinál Bartoloměj Migazzi. Roku 1806 koupil panství pražský měšťan Jan Nádherný, později povýšený do šlechtického stavu. Baron Nádherný provedl novorenesanční úpravu zámku a kolem něj založil vzácný anglický park. Pro svou dendrologickou hodnotu je chráněn jako památka I. kategorie. Podoba zámku Dnešní podoba zámku je z roku 1873. Při vojenských manévrech v letech 1903 a 1913 pobýval na zámku následník trůnu Ferdinand d´Este. Rod Nádherných vlastnil panství do roku 1945. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a byla v něm umístněna škola. Po roce 1997 jej v restituci opět získal rod Nádherných. Škola budovu opustila a poté zde proběhla rozsáhlá rekonstrukce objektu. Po návštěvě zámku můžete zavítat také na zříceninu hradu Borotín, zříceninu Kozí hrádek, rozhlédnout se z rozhledny Hýlačka u Tábora a navštívit samotný Tábor. Bohatý výběr z ubytování najdete v Táboře.

Obřadní síň s márnicí při Starém židovském hřbitově byla postavena v pseudorománském slohu v letech 1911 - 1912. Projekt vypracoval architekt J. Gerstl. V rámci Židovského muzea se tato Obřadní síň pražského Pohřebního bratrstva - Chevra kadiša (založeného v roce 1564), stala výstavním prostorem.Stálá expozice:Židovské tradice a zvyky II. (běh života: nemoc - smrt).

Jeskyně Býčí skála je částí významného jeskynního systému Moravského krasu, třináct kilometrů dlouhého systému Rudického propadání. Vytvořen byl podzemním tokem v souvrství lažáneckých vápenců svrchního devonu. Býčí skálou tak dodnes protéká potok Jedovnice mizící z povrchu v místech Rudického propadání. Samotný systém jeskyně Býčí skála má délku 7 km dalších 6 km připadá na systém sifonů a dómů Rudického propadání. Objevy jeskyně začaly již od roku 1863 a to z obou směrů. Až v roce 1985 se podařilo proniknutím Srbského sifonu zmapovat a dokázat propojení celého 13 km dlouhého systému. Průzkumy tu však pokračují dodnes. Jeskyně Býčí skála je ale také významná z archeologického hlediska. V prvním sále zde otec moravské archeologie objevil kromě dvojího osídlení v době kamenné také bronzovou sošku býčka zdobenou vkládanými kousky železa (odtud dnes název Býčí skála) a další velké množství nálezů, mimo jiné různě poházené kosti 40 lidských koster, bronzové, skleněné a jantarové ozdoby, zvířecí kosti, železné sekyry a další nálezy, které byly datovány do 5 století př.n.l. tedy do doby železné. Jeskyně není běžně přístupná, pouze za přísných pravidel pro odborné exkurze a párkrát do roka i pro veřejnost.