Židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji obce za obytným domkem (čp. 2). Hřbitov byl založen na zvlněném terénu ve druhé polovině 17. století a využíván až do druhé světové války. Na ploše 1183 m2 se dochovalo zhruba 100 náhrobků, nejstarší pochází z roku 1687. Márnice hřbitova byla zbořena. Několik náhrobků je zazděno v ohradní zdi z lomového kamene. Nepříliš velký hřbitov je obklopen polem, zahradami a remízkem. Vstupní vrata na hřbitov jsou v současné době směrována do soukromé zahrady a nelze tedy tudy projít. Ohradní zeď není v příliš dobrém stavu a tak není příliš velký problém se na hřbitov dostat.

Kostel netypického zasvěcení sv. Lamberta stojí v obci Lipolec. Jde o původně gotický kostelík, který byl zřejmě opevněný. Později byl téměř zcela zničen kromě věže a kolem roku 1868 znovu vystavěn. Svoji dochovanou věží patří k významným gotickým památkám. Dnes jednolodní kostel má polygonálně ukončený presbytář. V čele kostela stojí 17 m vysoká věž, jejíž poslední patro je dřevěné uložené na krakorcích. Původní kostel měl plochostropou loď, dnešní klenby pocházejí z oprav v druhé polovině 19 století.

Soubor reliéfů vytesaných Václavem Levým do pískovcového bloku se nachází na modré značce, zhruba 2 km severně od obce Liběchov.Skládá se ze dvou částí, ta první nacházející se před jeskyní bývá nazývána Blaník. Jsou zde vytesány postavy z našich národních dějin, např. dřímající vůdce Zbyněk ze Zásmuk, Jan Žižka a Prokop Holý, dřímající blanické vojsko a trpaslící, kteří pro ně kovají zbraně. Druhou částí je umělá jeskyně jež nese právě název Klácelka, do níž se vstupuje bohatě zdobeným portálem. Svoji název má podle vytesaných reliéfů podle bajky F.M.Klácela – Ferina lišák a podle předloh francouzského karikaturisty Grandvilla. Ve zvířecích postavách jsou zde zpodobněny některé lidské vlastnosti.

Rozhledna na Frýdlantské výšině, či také na Resselově kopci, je jedinou vyhlídkovou stavbou Frýdlantského výběžku. Ani Frýdlantu v Čechách se nevyhnula rozhlednová horečka, jež postihla na konci 19. století tento kraj. O první rozhlednu v těchto místech se zasloužil okrašlovací spolek pro město Frýdlant, který byl založen roku 1889. Ten cílevědomě zveleboval město a okolí a rozhlednu postavil roku 1890. Byla dřevěná, opláštěná a 14 m vysoká. Turisté ji mohli využívat společně s přilehlým jednoduchým pohostinstvím až do roku 1906. Tehdy musela být pro celkovou zchátralost stržena. Na její stavbě se významnou měrou podílel místní truhlář Josef Haupt, pozdější předseda spolku, jehož pamětní deska je umístěna na východní straně současné rozhledny. Ta byla otevřena jen rok po stržení věže předešlé. Za její stavbou stál opět okrašlovací spolek a 30. dubna 1907 přivítala první návštěvníky. Byla pojmuta způsobem velkorysejším a vystavěna stavebním materiálem trvanlivějším. 20 metrů vysoká věž z pálených cihel a žulových bloků sloužila k dalekým výhledům do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat, v padesátých letech pak byla uzavřena a přebudována na letecký maják. V roce 1979 byly všechny tyto zařízení přesunuty na nově vybudovaný stožár stojící vedle rozhledny, a ta se vrátila zpět TJ Frýdlant, která ji předala do užívání svému turistickému odboru. Ti věž důkladně opravili a po dlouhé době ji zpřístupnili návštěvníkům. V okolí vybudovali příjemný výletní areál U rozhledny. To bylo roku 1982. Svému původnímu účelu tak rozhledna u Frýdlantu v Čechách slouží i v současnosti. Když vystoupáte 115 schodů, naskytne se Vám výhled na Jizerské a Lužické hory a také na Ještědský hřbet.