Barokní kašna s nikou a sochou Herkula byla zhotovena podle návrhu architekta F. Carattiho. Socha je dílem J. J. Bendla z roku 1670.

Barokní areál s kaplí Božího těla na vrchu Kalvárie se nachází na severním okraji obce Ostré, 2 km východně od Úštěka, z nějž sem vede značená cesta. Zakladatelem byl Václav František Růžička, hejtman jezuitského liběšického panství spolu s liběšickými jezuity. Základní kámen byl položen 6.6.1707. Kompozice areálu vychází z areálu Božího hrobu v Mimoni, autorství je připisováno přednímu architektu Octavianu Broggiovi. Přestože se jedná o významnou památku, nebyla jí dlouho věnována pozornost a celý areál rychle chátral, jedna z kaplí dokonce vyhořela. Vnitřní vybavení postupně zmizelo a celý areál zarostl tak, že i přes své dominantní postavení nebyl příliš vidět. Od roku 2005 se začala situace měnit k lepšímu. Areál byl vyčištěn, takže je v současné době vidět již z dalekého okolí a v současné době (2010) prochází postupnou rekonstrukcí. Na vrchol kopce vede z obce Ostré křížová cesta s prostými barokními vyklenkovými kaplemi, které doplňují novější empírové kaple. Cesta ústí na západní straně na terasu vymezenou zděným zábradlím. Křížová cesta obtáčí svah, na vrchol pak vede přímé schodiště se zděným zábradlím. Na samotném vrcholu kopce se nacházejí tři symetricky rozmístěné kaple. Ústřední stavbou je kaple Božího hrobu, po stranách s kaplemi Nalezení a Povýšení sv. Kříže. Boží hrob má svoji charakteristickou podobu, tak jak se šířila z Jeruzaléma. Nízká podélná stavba s trojúhelným štítem na průčelí a s polygonálním závěrem se slepými arkádami na sloupcích. Nad střechu z kamenných desek vystupuje sloupková lucerna. Uvnitř jsou pak dvě valeně klenuté prostory. Boční patrové kaple s vnitřní emporou stojí na obdélném půdorysu se zaoblenými rohy. Kaple mají věžovitý charakter, která ještě umocňuje jehlancová střecha s polygonální lucernou s kupolkou. Kaple jsou zaklenuty valenou klenbou s lunetami. Vnitřní zařízení jak už bylo zmíněno bylo zničeno včetně dalžeb. Původně se zde nacházely oltáře portálového sloupového typu se sochami světců. Oltářní obrazy pocházely pravděpodobně od barokního malíře J.J.Heinsche. Ve stěnách kaplí byly zabudovány skříňky s rokajovými křídly. Areál poutního místa u obce Ostré je volně přístupný.

Zřícenina gotického hradu Hazmburk stojící na čedičovém vrchu je nejznámější krajinou dominantou Českého středohoří. Najdeme ji v blízkosti vesnice Klapý, 3,5 km od města Libochovice. Hrad byl sídlem rodu Zajíců od roku 1335 do poloviny 16. století, kdy pozbyl významu. V době romantismu se stala zřícenina předmětem zájmu českých romantiků, např. Karla Hynka Máchy nebo Svatopluka Čecha. Zajícové z Hazmburka Mohutný kamenný hrad byl vybudován pravděpodobně v průběhu 14. století a jeho základ tvořil již dříve zde postavený malý kamenný hrad (spíše tvrz), zvaný Klepy, který koncem 13. století nechali postavit páni z Lichtemburka. V roce 1335 prodává Jan Lucemburský hrad panu Zbyňku Zající z Valdeka. Ten ho přejmenoval na Hasenburg podle svého rodového erbu, ve kterém měl zajíce (německy Hase - „zajíc“). Hrad byl postupně přestavován a rozšiřován na pohodlnější sídlo především zástavbou východní části vrcholové planiny. Během husitských válek byl hrad na straně katolíků. Největší oporou krále Zikmunda byli právě Házmburská vojska. Roku 1424 pozorovali obyvatelé hradu dobytí Libochovic husity vedené Janem Žižkou. Husité také neúspěšně obléhali i hrad. Podruhé se o jeho dobytí pokusili v roce 1429, hrad také odolal i pozdějšímu třetímu pokusu. Kvůli jeho nedobytnosti tehdy královští stoupenci uvažovali, že zde uschovají kostelní poklady z chrámu sv. Víta. Kolem roku 1459 byly na hradě Hazmburku provedeny poslední stavební úpravy. Posledním majitelem hradu z rodu Zajíců byl Kryštof Zajíc z Hazmburka. Ten jej roku 1558 prodal Lobkowiczům. V historii hradu se vystřídala celá řada majitelů - Šternberkové, Ditrichsteinové, Hebersteinové, až v roce 1954 byl převeden pod státní správu. Dvě věže - Bílá a Černá Hrad Hazmburk byl jeden z největších a nejpevnějších hradů své doby. Díky své poloze na vysokém kopci, byl prakticky nedobytný. V době své největší slávy za husitských válek měl protáhlý tvar od západu k východu a zabíral plochu asi 170 m × 30 m. Dominantou hradu jsou dvě věže - oválná (tzv. Černá) 25 metrů vysoká a hranolová (tzv. Bílá) o výšce 26 metrů. Jádrem hradu byl patrový palác s dvěma dalšími palácovými budovami odděleném od předhradí příkopem s padacím můstkem a obaleným mohutnou a vysokou zdí s cimbuřím a ochozem, částečně dochovanou. Novodobé dějiny hazmburské zříceniny jsou datovány rokem 1994, kdy začali sanační práce na jednotlivých dochovaných konstrukcích, proběhla i elektrifikace hradu a 31. prosince 1996 byla zřícenina otevřena veřejnosti. Z Bíle věže je neopakovatelný výhled do krajiny Českého středohoří. Kochat se můžete například výhledem na Milešovku, Kletečnou či Lovoš.  Tipy na výlet Dominantou obce Libochovice je barokní zámek. O něco dále najdete Lázně Mšené, zámek Doksany nebo zámek Peruc. Ubytovat se můžete třeba v Lovosicích.

Rozhledna Střekovská vyhlídka se nachází v lesoparku Malé sedlo v místní části Střekov. Jde o osm metrů vysokou válcovou věž za kamene stojící na vrchu Sedlo (284 m.n.m.) s obestavěným dřevěným schodištěm. Stavba byla dokončena na jaře roku 2010. Je z ní výhled na centrum města, Větruši, České Středohoří a při dobrém počasí i na vzdálené Krušné Hory.