Radnice - Mnichovo Hradiště.

Rozhledna, jejíž návštěvu můžeme spojit i s příjemným posezením v přilehlé restauraci stojí v Litoměřicích na vrchu Mostná hora, který je dominantou severního okraje Litoměřic. Mostka, jak se vrcholu říká, je častým místem výletů zdejších občanů. Vyvýšenina své jméno získala podle těžby dřeva z jejích svahů pro stavbu dřevěného mostu přes řeku Labe. Vrch byl po odlesnění holý a jeho vzhled se změnil až koncem 80. let 19. století, kdy zde byl založen lesopark se stezkami, lavičkami a umělými potůčky.  Velmi rychle si ho občané Litoměřic oblíbili, ale při návštěvách jim chybělo místo kde by se mohli posilnit. A tak v roce 1910 nově založený „Spolek pro zvelebení města Litoměřice“ pod vedením vrchního rady Vilhelma Maiera rozhodl, že na Mostce vystaví výletní restauraci. Součástí restaurace měla být i dvacetimetrová vyhlídková věž.  Stavba projektu architekta Krause postupovala tak rychle, že již 6. listopadu 1910 mohla být romantická restaurace se čtyřbokou vyhlídkovou věží otevřena.  Jméno sice dostala podle císaře Františka Josefa I., ale občané Litoměřic ji neřekli jinak než Mostka. V roce 1934 musel být kvůli velkému zájmu objekt rozšířen o letní verandu s tanečním sálem. Po druhé světové válce patřil objekt městu, až do roku 1955 kdy se stal majetkem podniku Restaurace a jídelny. Po roce 1990 byl vrácen městu, které jej v nepříliš dobrém stavu prodalo. Nový majitel provedl v roce 1992 celkovou rekonstrukci podle původních plánů a objekt včetně rozhledny zpřístupnil. Věž rozhledny je 20 m vysoká, přičemž vyhlídková plošina je ve výšce 16 metrů.  Na kterou vystoupáme po 96 schodech. Nabízí výhled na bizarní krajinu Českého středohoří, zejména na Litoměřice, Terezínskou kotlinu a o něco dál i na horu Říp či hrad Hazmburk.

Autobusoná zastávka Bratří Jandusů (manipulační) na stejnojmenném náměstí slouží pro potřeby dopravy v Uhříněvsi.Pojmenování je odvozeno od názvu náměstí Bratří Jandusů, ne kterém se nachází.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Pardubická Zelená brána stojí na konci Zelenobranské ulice při náměstí Republiky. Je jedinou dochovanou bránou z původního městské opevnění (ve vnitřní části byly původně dvě brány). Brána s věží byla vystavěna roku 1507 (věž byla původně nižší). Roku 1534 byl dřevěný ochoz nahrazen renesančním. Brána byla několikrát poškozena. Jednou to bylo na konci třicetileté války při obléhání roku 1645, v roce 1661 zase úderem blesku. Po této nehodě dostala za pět let věž novou měděnou krytinu a podle zeleného povlaku dostala svoje dnešní pojmenování, jinak měla název Pražská. V polovině 19. století hrozila bráně demolice. Objekt se sice podařilo zachránit, ale barbakán, čili předsunuté opevnění demolici podlehlo. Roku 1886 prošla věž úpravami podle Josefa Mockera, dílčí se pak uskutečnily ještě později. Brána z lomového kamene se dělila na tři části. Do dnešní doby se zachovalo jednopatrové předbraní s průjezdem a brankou pro pěší. Za ní se pak nachází věž brány vysoká 62 m o půdorysu 8,7 x 7,4 m se šesti patry. První tři patra jsou z prvotní výstavby, což dokládá i tmavší zdivo. V posledním patře se nachází světnička bývalého hlásného.  Ochoz ve výšce 30 m je krytý, vysazený na krakorcích. Věž brány je přístupná veřejnosti.