O Plavečské rotundě stojí na okraji areálu zámku je zmínka z roku 1234, soudí se však, že byla vystavěna možná již ve 12. století. Často se také o ni hovoří jako o mladší sestře znojemské rotundy sv. Kateřiny. Tato plavečská je však větší a také vyšší. Objekt má zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie a sv. Františka Xaverského. Dlouhou dobu fungovala rotunda jako soukromá kaple sloužící tvrzi. Zpřístupněna ostatním lidem byla až po husitských válkách. V druhé polovině 15. století byly provedeny některé přístavby. Vybudována gotická předsíň a oratoř. Později byla dlouhou dobu rotunda opuštěná a prázdná. To se změnilo až s příchodem nových majitelů zdejšího panství, rodu Widmannů. V roce 1868 byla pod rotundou zbudována krypta pro tento rod. Je zde pochováno sedm členů, poslední z nich v roce 1945. Rotunda je kruhová stavba s půlkruhovou apsidou vystavěná z lomového neomítnutého kamene. Loď kryje kuželovitá kopule s pískovcou lucernou se čtyřmi sdruženými okénky znázorňující čtyři obličeje. Na vršku lucerny je pak ještě umístěna pískovcová soška Boha v podobě zvířete. Nachází se tu i zvon z roku 1487, patřící mezi čtyři nejstarší na Znojemsku.

Na rohu Husovy třídy a Chrastavické ulice stojí starobylý hřbitovní kostel Všech Svatých. Byl vystavěn v polovině 14. století a později přebudován ve vrcholné a pozdní gotice. Pohromou pro kostel se stal v roce 1648 požár po úderu blesku. Byl jím těžce poškozen a ztratil svoji gotickou klenbu. Stavební úpravy byly plně dokončeny až ve 20. století. V interiéru se nachází renesanční kamenná kazatelna se znakem města (1562) a 15 náhrobních kamenů různých osobností města.

Kostel sv. Martina - Zbečno, okres Rakovník.

V roce 1405 získali darem zdejší osadu Kuklov Rožmberkové. V roce 1495 sem Petr a Oldřich z Rožmberka povolali paulány (příslušníky kongregace sv. Františka z Pauly). Měl zde vzniknout první paulánský klášterní areál v Čechách, ten však nebyl nikdy dokončen. Výstavba probíhala patrně až do roku 1514. Proč se nepodařilo celý projekt dokončit není dodnes známo, v roce 1555 řeholníci opustili toto místo nadobro. Zůstaly jen nevyužité holé zdi zamýšleného chrámu. Okolní domky kláštera byly postaveny z větší části z torz budov kláštera. Nejvíce se dochovalo obvodové zdivo pozdně gotického klášterního kostela, s lomenými oblouky vysokých oken, portály a opěrnými sloupy. Dochovaly se i zbytky obvodových zdí konventu. Ostatní bylo použito na stavbu okolních domků. V roce 1967 zde natáčel režisér František Vláčil svůj historický film „Údolí včel“. Drama o střetu náboženského fanatismu s touhou po svobodě a štěstí, dějově zasazené v hlubokém středověku. Vypráví se, že zdejší komplex pobořilo vojsko Jana Žižky z Trocnova. Mnoho mnichů se prý zachránilo v podzemním labyrintu, jehož část se táhne pod celou Šumavou až do Bavor. Někteří lidé tvrdili, že se ve zřícenině kláštera setkali s duchy mnichů, kteří ozbrojencům neunikli.