Prastará stavba z 12. století je původem románská. Z této doby se dochovala loď se dvěma kruhovými věžemi. V roce 1360 byla přistavěna gotická loď se sakristií. Na počátku 15. století kostel velmi chátral. Až do roku 1735 si kostel udržel svůj původní sloh. V té době byla opravena střecha, probourán čelní vchod, zvětšena okna a zhotovena barokní kruchta. Později byla vybudována dřevěná věž pro velký zvon mezi zděnými věžemi. V roce 1918 do této věže uhodil blesk a kostel vyhořel. Přitom spadl velký zvon až na barokní klenbu románské tribuny v přízemí. Stopy tohoto požáru jsou patrny dodnes. Při opravě nebyla již střední věž obnovena. Oltář a kazatelna kostela pocházejí z kostela ze zatopených Dolních Kralovic. Na tribuně i stěnách lodi jsou zbytky románské nástěnné malby z legendy o neznámém světci. V sakristii se nachází jednoduchá osmiboká křtitelnice tesaná z kamene. V presbytáři pak křtitelnice cínová ze 16. století.

Orloj podle dochovaných pramenů sestrojil již v roce 1410 mistr Mikuláš z Kadaně. Jeho duchovním otcem je ale matematik, astronom, lékař a profesor Univerzity Karlovy Ondřej Šindler. Neprávem je mnohdy toto dílo připisováno mistru Hanušovi z Růže. Ten na orloji koncem 15. století prováděl pouze údržbu. V letech 1552 – 1560 ho zdokonalil písař Jan Táborský z Klokotské Hory. Pověst také praví, že Mikuláš z Kadaně byl po vykonání díla oslepen, aby nemohl sestrojit další orloj. I tato legenda se nezakládá na pravdě. Naopak, dostal za svou práci pěkný dům.Celý orloj má tři části, patra.Horní patro je opatřeno stříškou a jsou zde umístěna dvě okénka. Ta se každou celou hodinu otevřou a zjevují se v nich postavičky uklánějících se apoštolů. Postavy jsou dílem sochaře Vojty Suchardy. Původní sošky, které zhotovil v roce 1864 Eduard Veselý, byly zničeny při povstání Pražanů proti německým okupantům v roce 1945. V době apoštolské promenády ¨se také představují čtyři sošky umístěné kousek níž. Je to Kostlivec, který převrací přesýpací hodiny a kývá na postavu Turka. Ten zamítavě kroutí hlavou a dává tak Kostlivci najevo, že jeho nabídku odmítá. Dále se zde představuje postava Marnivce, který se vzhlíží v zrcadle a postava Lakomce, který potřepává měšcem s penězi. Celý ceremoniál uzavírá kokrhání kohouta, který se zjeví nad okénky s apoštoly.Střední patro orloje zvaná sféra (číselník). Znázorňuje pohyb nebeských v podobě, kdy za střed vesmíru byla považována Země, znázorňuje pohyb měsíce a také ukazuje čas.Třetí, spodní, část orloje tvoří kalendářní deska, nebo-li měsíčník. Ve středu měsíčníku je znak Starého Města. Kolem něho se pohybují tři kruhy vyobrazení. Na vnitřní straně je dvanáct vyobrazení zvěrokruhu. Ve střední části je dvanáct medailonů s venkovskými náměty. Třetí, vnější, kruh je rozdělen na 365 dílků ve čtyřech provedeních, které znázorňující dny v roce. Příslušný den udává ukazatel nad kruhem. Měsíčník je opatřen 365 zuby a každý den, vždy o půlnoci, se o jeden pootočí. Originály medailonů jsou dílem malíře Josefa Mánese z roku 1866 a jsou uloženy v Muzeu hlavního města Prahy. Kopie na číselníku podle těchto předloh vytvořil v roce 1946 malíř Bohuslav Číla.Orloj je umístěn na jižní straně věže Staroměstské radnice je klenotem dokladujícím um českých rukou. Patří mezi nejvyhledávanější pražské památky.

Kostel sv. Ludmily stojí v těsném sousedství kostela sv. Kateřiny. Kostel byl vystavěn jako barokní v 80. letech 17. století na místě zřejmě starší gotické stavby. Jednolodní kostel barokní podoby s trojboce ukončeným presbytářem má plochou klenbu. Zařízení pochází z 17-18. století. Hlavní oltář je kamenný s obrazem kde sv. Ludmila spolu s knězem Kaichem vyučuje sv. Václava. U pilířů po stranách oltáře je umístěna mensa s kamenem na němž měla být údajně zavražděna sv. Ludmila. Kromě toho se v interiéru nachází dřevěná vyřezávaná kazatelna, dřevěný oltář převezený z Mořiny s obrazem sv. Stanislava.

Autobusová zastávka Třeboradice - manipulační.