Kousek od zámku Hrubá Skála můžeme najít v pískovcové skále vytesanou skalní dutinu, nazývnou Adamovo lože. Dílo na počátku 19. století vytvořil Jan Chládek ml. na přání Františka Adama z Valdštejna. V jeskyni také vytesal oltář lásky se soškou Amora a reliéf nahých milenců. Do dnešní doby se zachovalo však jen vytesané lože a po stranách oltáře.

Při hrázi mezi Malým a Velkým Vajgarem stojí bývalý kostel sv. Alžběty. Svatyně byla vystavěna v letech 1399-1415 jako gotický kostel s původním zasvěcením Navštívení Panny Marie, sv. Marii Egyptské a sv. Antonína. Později pak dostala své poslední zasvěcení sv. Alžbětě. Původně byla spravována řádem německých rytířů. Roku 1618 vyhořela, ale posléze obnovena. Další zkáza v podobě ohně přišla v roce 1773. O několik let později v roce 1788 byl kostel zrušen a prodán. Kněžiště bylo zbouráno a roku 1828 byla bývalá loď kostela přestavěna na byty a kovárnu. Poslední přestavba proběhla roku 1992, stavba byla adaptována na hotel. Ten v současné době (2012) se nezdá jako příliš funkční.

Při ulici Hradišťská, severně od velehradského klášterního komplexu stojí menší církevní stavba, kostel sv. Cyrila a Metoděje (zvaný též Cyrilka). Objekt pochází z první poloviny 13. století a původně byl farním  kostelem Večeře Páně, neboť klášterní komplex sloužil výhradně mnichům. Tento objekt pak sloužil tehdy jako farní kostel pro běžné občany. Po zrušení kláštera se klášterní kostel stal farním a kaple byla využívána jako seník či dokonce sklad střelného prachu. Chátrající stavbu zachránil olomoucký biskup Bedřich Fürstenberg, který ji odkoupil a roku 1863 znovu vysvětil. V tomto období také stavba prošla novogotickou přestavbou. Na konci 20. let 20. století byl interiér kaple upraven pro bohoslužby východního obřadu. Presbytář od lodi oddělil ikonostas, neboli dřevěná stěna s malovanými obrazy. Stavba je v dobrém stavu i když se potýká s velkou vlhkostí.

Hora Milešovka (837 m) je nejvyšším vrcholem Českého středohoří a je díky své poloze ideálním místem pro rozhlížení. Stojí jednak v samém středu pohoří a také okolí převyšuje o 350 výškových metrů. V krásném rozhledu nebrání tedy nic. Nejkrásnější výhled ze všech Začátky výletů na Milešovku jsou spojeny s Antonínem Weberem, hostinským z Milešova, který kolem roku 1825, dostal od majitele panství, svolení k výstavbě chýše s možností občerstvení pro turisty. Jeho obliba stoupala a návštěvníků, především z řad lázeňských hostů z Teplic přibývalo. Weber proto postupně rozšiřoval své služby, vylepšil přístupovou cestu a také nechal vystavět 4 metry vysokou kamennou rozhlednu. Zájem o Milešovku neustával a počátkem 20. století byla na jejím vrcholu postavena meteorologická observatoř, jejíž součástí byla i 19 metrů vysoká věž. Její nižší ochoz mohli až do Druhé světové války využívat turisté. Od druhé světové války byl přístup na věž veřejnosti uzavřen. Posléze se observatoř stala majetkem Československé Akademie věd. a pro turisty sloužila pouze restaurace. Od roku 1998 mohou návštěvníci, kteří vystoupají na vrchol, nižší ochoz věže opět využívat. Podle mnohých nabízí nejkrásnější výhled ze všech českých rozhleden. Z Milešovky je vidět většina pohoří Čech, od Krkonoš až po Šumavu a při naprosto ideálních podmínkách i 350 kilometrů vzdálené vrcholky Alp. Je otevřena po celý rok.   Výhled   sever: Krušné hory s Komáří hůrkou, Doubravka, Děčínský Sněžník východ: Kletečná, Lužické hory, východní část Českého středohoří, Ještěd, za jasného počasí Krkonoše jih: Milešov, Ostrý, Hazmburk, Polabí, Praha, za jasného počasí Šumava západ: např. Klínovec Popis cesty Ze silnice E55 odbočíte dva kilometry před obcí Bořislav doleva směrem do obce Bílka. Obcí projedete až na úpatí Milešovky k dolní stanici nákladní lanovky. Tady zaparkujte auto a po červené značce se vydáte nahoru. Čekají Vás 2 km ostrého stoupání.