Současný pseudogotický kostel byl postaven na místě zbořeného gotického kostela pocházejícího z přelomu 13. a 14. století. Kostel byl zbořen v roce 1895 a následně v letech 1895-1898 vybudován současný podle plánů K. Weinbrennera.  Ze zbořeného kostela se dochoval pozdně gotický portál, několik ornamentálních náhrobků, dvě sochy a hlavní oltář se sousoším Nejsvětější Trojice z druhé poloviny 18. století. Jinak je zařízení kostela novodobé.

Kostel sv. Máří Magdaleny a sv. Rostislava se nachází na Třídě Míru v historické části města. Klášterní kostel sv. Máří Magdaleny stojí na místě původního gotického kostela sv. Máří Magdaleny, který byl součástí špitálu zničeného husity roku 1421. Roku 1466 přišli do Tachova v rámci rekatolizační misie bratři františkáni, kteří získali vypleněné budovy špitálu a natrvalo se zde usadili. V 17. století byl stav klášterních budov i samotného kostela již natolik neuspokojivý, že bylo rozhodnuto o stržení starých budov a výstavbě nových. V letech 1686 - 1694 byl tak vybudován nový klášter a kostel podle projektu architekta italského původu Martina Allia. Roku 1748 ovšem při požáru špitálního předměstí klášter i kostel vyhořely. Opravy, které následovaly, vtiskly kostelu dnešní pozdně barokní podobu.  Jde o jednolodní stavbu na obdélném půdoryse s trojosým průčelím, jehož postraní osy ustupují v konkávním prohnutí. Průčelí je osazeno sochami sv. Františka z Asisi, sv. Máří Magdaleny a sv. Alžběty. V interiéru zaujme hlavní oltář z roku 1758 a boční oltáře z druhé poloviny 18. století.  Klenby kostela byly vymalovány Maurusem Fuchsem  z Tirschenreuthu v letech 1827 - 1848. V chrámu se nachází vzácné varhany z poloviny 18. století, pocházející s největší pravděpo-dobností z dílny Antonína Gartnera - zakladatele významného rodu varhanářů. Od roku 1959 je klášter využí¬ván jako muzeum. Chrám patří katolické církvi, je však pronajat pro potřeby Pravoslavné církve. Prestol (obětní oltář) je zasvěcen sv. Rostislavovi. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb – v neděli od 10 hod.

Regotizovaný hrad Kámen stojí uprostřed městečka stejného jména, které se nachází asi 5 km jižně od města Pacov. Historie hradu První písemná zmínka o hradě pochází z roku 1316. V letech 1318–1437, až na krátké období, byl v majetku Tluksů z Vokova. Ve zmíněném období krátké přestávky hrad vlastnil Jindřich z Ziegelheinu, mistr královské kuchyně, který nechal v letech 1356–1366 přestavět hradní palác. V okolí hradu pak nechal zbudovat zlaté doly. Majitelem hradu od roku 1437 byl Purkart z Žirovnice, husitský přívrženec, který zde roku 1450 zprostředkoval schůzku Jiřího z Poděbrad s Oldřichem z Rožmberka, na níž dosavadní nepřátelé uzavřeli smír. Přestavba na barokní zámek Od roku 1456 se pak majitelé často střídali než jej získali Malovcové, kteří jej v letech 1640–1677 nechali přestavět v barokní zámek. Z té doby pochází erbovní deska nad hradní branou s erby Jana Kryštofa Malovce a jeho manželek. Pseudogotický háv, který má hrad/zámek dodnes, získal v letech 1860–1870 za Václava Enise z Atteru. Posledním soukromým majitelem hradu byl od roku 1916 Antonín Flessing. V roce 1948 mu hrad vyvlastnil stát. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná, hradní jádro na skále obklopilo ze dvou stran předhradí. Hradní jádro tvořila zástavba okolo téměř celého nádvoří, do kterého zajišťovala přístup věžovitá brána. Na nejchráněnějším místě jádra stála rozměrná obytná věž, ostatní prostor vyplňovaly paláce. Hrad je přístupný v návštěvních hodinách. Pro návštěvníky je zde připravena expozice bydlení v 19. a počátku 20. století a sbírek historických motocyklů. Tipy na výlet V nedalekém Pacově najdete zámek, synagogu nebo Městské muzeum Antonína Sovy. Kuriozní Muzeum izolátorů a bleskojistek najdete v Obratani. Podívat se můžete také na zámek Březina nebo zámek Proseč. Ubytovat se můžete v Pelhřimově.   M.K.

Rozhledna stojí na nezalesněném vrcholu nesoucím příznačné jméno Rovnina, nebo též také Rochus (336 m). Najdeme ji v Uherském Hradišti, v městské části Mařatice. Rozhledna na Rovnině je další z řady těch, které vznikly díky rozvoji mobilní komunikace. Za její výstavbou, která byla započata v roce 2002, stojí mobilní operátor Eurotel a firma Exon. Radnice si přitom dala podmínku, že součástí ocelové konstrukce bude i veřejně přístupná vyhlídková plošina. Ta je umístěna ve výšce 24 metrů. Samotná věž dosahuje výšky 50 metrů. Rozhledna je v provozu od léta 2003 a je volně přístupná od dubna do října. Abyste se jím mohli pokochat, je nutné vystoupat 127 točitých schodů. Poté již můžete obdivovat kruhový výhled zahrnující okolí Uherského Hradiště, Chřiby, a na Bílé Karpaty.