Kostel sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí byl postaven 1854 – 1863. Vnitřní úprava byla dokončena v roce 1897. Průčelí kostela je prolomeno kruhovým oknem a ozdobeno obloučkovou galerií se sochami Krista a českých patronů. Plastiky jsou dílem Č. Vosmíka z roku 1913. Kostel má tři vstupní portály. Vrata středního vstupního portálu zdobí osm medailonů zachycujících výjevy ze života českých patronů. Podle návrhů J. Mánese je vytvořili K. Dvořák a L. Šimek. Tympanony nad portálem jsou dílem V. Levého. Interiér je polychromován. Okna jsou vyzdobeny obrazy českých patronů. Kartony pro tyto malby jsou díly F. Ženíška, F. Sequense a J. Mockera. Klenby kostela zdobí malby znázorňující české patrony a další světce. V arkádách jsou obrazy ze života sv. Cyrila a Metoděje. Ve vlysu nad oblouky arkád jsou zachyceny výjevy ze života Kristova a apoštolů. Apsidu zdobí obrazy Spasitele, Panny Marie a apoštolů. Pravá loď kostela je vyzdobena výjevy ze života sv. Václava a levá výjevy ze života Panny Marie. Jedná se o vzácná díla P. Maixnera. Na predele oltáře sv. Václava v pravé boční lodi jsou obrazy sv. Vojtěcha, sv. Radima, sv. Ludmily a sv. Prokopa. Jsou dílem J. Mánesa. Hlavní oltář kostela je baldachýnový. Obrazy evangelistů na retablu jsou dílem F. Sequense. Sochy zdobící oltář vytvořil J. Klíma v roce 1916. Chrám je výraznou dominantou Karlína a svým způsobem i pražskou kuriozitou. Jeho projekt vypracoval vídeňský architekt Karel Rösner za účasti českého stavitele Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Na výzdobě se mimo jiné podílel malíř Josef Mánes a sochař Václav Levý. Stavba byla dokončena 10.10.1863, v roce tisícího výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu. Nákladná stavba pseudorománské baziliky, z větší části budovaná z tesaného kamene, má úctyhodné rozměry 75x31x27,5 m. Široké schodiště ústí do trojice bronzových vrat v krásných portálech. Nejbohatší výzdobou se pyšní vrata hlavního, středního portálu. Nejvýše nacházíme vlevo sv. Metoděje a vpravo sv. Cyrila, pod nimi ve velkých medailonech odshora: vlevo sv. Cyril hlásá křesťanství Slovanům, sv. Václav žehná stavbě chrámu (stavitel má tvář I. Ullmanna); sv. Ludmila vyučuje malého Václava; sv. Vojtěch prosí za déšť. Vpravo pak sv. Metoděj křtí knížete Bořivoje; smrt sv. Václava; smrt sv. Ludmily; kníže vítá sv. Vojtěcha při jeho návratu z Říma. V menších kulatých medailoncích je 12 apoštolů, ve čtverhranných hlavičky andělů. Andělské hlavičky zdobí také oboje vrata krajní. V tympanonech nad vraty spatřujeme jemně modelované výjevy Zvěstování, Adam a Eva, Kristus mezi sv. Cyrilem a Metodějem. Autorem plastik je Václav Levý. Interiér se vyznačuje vznostností, členitostí a hlavně rozsáhlou malířskou výzdobou. Hlavní oltář je velice dekorativní, baldachýnový. Baldachýn z bílé opuky je zakončen korunou a křížem z carrarského mramoru. Oltářní mensa je z mramoru sliveneckého a do něho je jako intarzie vloženo pět křížů z bílého egyptského mramoru.  

Vznik mohutného kostela při jihozápadním nároží náměstí Míru je spjat s jezuitským řádem, který ho nechal vystavět po roce 1656. Počátečním autorem je Carlo Lurago, později pak ještě Giovanni Domenico Orsi. Jeho současná podoba pochází z barokní přestavby po požáru v roce 1810. Chrám je dlouhý 49 m, 28 m široký a výška jeho hlavní lodi činí 23,4 m. Je postaven na půdorysu latinského kříže s kupolí nad křížením ramen. Jde o klasický koncept jezuitských chrámů. Barokní portály pocházejí od architekta K.I.Dientzenhofera, malovaný iluzivní oltář od J. Hiebla a další malby od autorů Ignáce Raaba, F.X.Palka a J. Heinsche. Pod kostelem se nachází klatovské katakomby. Současně s kostelem byla na místě spáleniště 12 domů vystavěna jezuitská kolej, kde nějaký čas trávil B. Balbín. Po zrušení řádu zde byla kasárna, seminář a pivovar. Dnes z části slouží obchodním účelům a část knihovně.

Muzeum představuje výběr z nejznámějších a nejzajímavějších strašidel a pověstí Staré Prahy. Přízemní prostor muzea seznamuje náročnějšího návštěvníka s příběhy stojícími v pozadí vzniku  pověstí a výskytu strašidel, včetně jejich vizualizací. Sklepní prostory domu, jehož historie sahá až do počátku 14. století, zavedou návštěvníky přímo do města strašidel. Tam se s nimi mohou setkat tváří v tvář díky citlivě vybudovanému modelu uliček a zákoutí Staré Prahy.Obsahová stránka expozice je inspirována výhradně autentickými záznamy a legendami, tedy nikoliv pohádkami, filmy či fantazií realizátorů.

Pověstná hora Vladař (693 m.n.m.) zakončuje východní křídlo Doupovských hor.¨ Má rozsáhlou náhorní planinu s malým přírodním jezírkem. Po jeho obvodu se dochovaly zbytky mohutných starobylých valů. Snad zde již bylo hradiště z doby mladší bronzové, ale přesné archeologické průzkumy zde neproběhly.Více známé je obsazení vrcholu husitských vojevůdcem Janem Žižkou poté co byl odmrštěn křižáckou přesilou od bran dříve spřátelených Žlutic. Po tři dny se zde úspěšně bránil útokům nepřátel. Listopadové nevlídné počasí ho nakonec donutilo se probít přes útočníky a uniknout do spřáteleného Žatce. Kromě toho na vrcholu najdeme i pozůstatky švédského opevnění z roku 1639. Vrchol kopce je z velké části porostlý křovinami a neposkytuje příliš dobrý výhled, přesto když obejdete náhorní plošinu po jejím obvodu na některých místech se otvírá docela hezký pohled do okolí.