Na tomto místě stála od sklonku 17.století původně socha sv. Václava jako vítěze mezi dvěma anděly od Ottavia Mosta, italského sochaře z Padovy. Když se roku 1784 při povodních zřítila do Vltavy byla nahrazena současnou sochou sv. Ludmily s malým Václavem, která původně stála na Pražském hradě. Jejím autorem je Matyáš Bernard Braun a přesná doba vzniku, stejně jako dárce, není známa. Sv. Ludmila byla manželkou prvního historicky doloženého vládce Čech Bořivoje. za svoji mučednickou smrt roku 921 a kvůli výchově svého vnuka, českého patrona sv. Václava, byla prohlášena za českou národní světici. Zde je znázorněna se závojem v levé ruce, jímž byla uškrcena, pravou rukou ukazuje do bible, v níž se učí malý Václav číst. Na reliéfu podstavce je zobrazeno Václavovo usmrcení. Torzo Mostovy sochy, které bylo z Vltavy vyloveno, se nachází v Lapidáriu Národního muzea. Také originál sv. Ludmily byl přemístěn do vyšehradské Gorlice, na mostě je kopie od J. Kačera a z roku 1999.

Na jižním úbočí Plešivce při turisticky značené cestě můžeme najít viklan, křemencový balvan o výšce zhruba 2 metry a dlouhém 3 metry. Ještě v 19. století se vikla. Dnes se to již nepodaří, údajně se tak stalo po úderu blesku, který jej srazil z ložiska. Podle legendy se houpáním prý dal přivolat déšť, otevřít země, čarodějnice na něm houpaly své děti a také se jím dala ověřit věrnost žen. Ta která jím nepohla byla prý nevěrná.

Zámek ve Vrchotových Janovicích u Votic, původně středověká vodní tvrz pánů z Janovic, dnes romantický zámek, je již takřka 50 let součástí Národního muzea, a je tak jeho významným výstavním prostorem.  Návštěva zámku nabízí prohlídku stálých expozic: „Společnost v Čechách 19. století“, „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“ a „České zvonařství“. Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice významné osobnosti literárního světa, které v minulosti pobývaly na janovickém zámku Své oblibě v literárních kruzí vděčí zámek pozoruhodné bytosti - baronce Sidonii Nádherné z Borutína. Narodila se tu a od časů, kdy dospěla, do doby, kdy emigrovala, byla středem společnosti literátů, výtvarníků, politiků a filosofů, která se zde - postupně, během let, jednotlivě i v měnících se skupinách - scházela. Rainer M.Rilke, Karl Kraus, Max Švabinský, Viktor Stretti, Karel Čapek, Antonín Podlaha, Adolf Loos, Camillo Schneider, Mechtilda Lichnowská – to je výčet osobností, které pobývaly na janovickém zámku. České zvonařství historie zvonařského řemesla na území Čech a Moravy Stálá expozice, jediná svého druhu v České republice, je umístěná v autentickém prostředí bývalé vodní tvrze. Prezentuje podstatnou část historické sbírky zvonů Národního muzea, čítající více než 150 kusů.Pro návštěvníky je působivé setkání s mistrovskými díly dávných zvonařů - obrovskými zvony z věží kostelů, vzácnými křtitelnicemi, hmoždíři, klepadly, i malými stolními nebo oltářními zvonky. Prohlídku doprovází hlasy zvonů, zvonkoher a dobová hudba. Společnost v Čechách 19. století historické doklady v dobovém interiéru Autoři expozice usilovali o to, aby se současní návštěvníci mohli intenzivně a zajímavě dotknout života svých nedávných předků, zamyslet se nad kulturou doby, která je obklopovala, nad různými vlivy, které ji spoluvytvářely, protínaly a formovaly. To vše - v působivém prostředí interiéru zámku - mezi stovkami originálních předmětů (obrazů, šatů, nábytku, hraček, rozmanitých vzácných či kuriózních drobností).   Stálé expozice Expozice Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice – významné osobnosti nejen literárního světa, které v minulosti pobývaly na janovickém zámku Expozice Společnost v Čechách 19. století – historické doklady v dobovém interiéru Expozice České zvonařství – zvonařské řemeslo na území Čech a Moravy   Vstupné   Zámek: Plné: 50 KčSnížené:30 KčRodinné:80 KčŠkolní skupiny: 20 Kč/osVýstavy: plné 20 Kč, snížené 10 Kč Park: Plné: 50 KčSnížené:30 KčRodinné:80 KčŠkolní skupiny: 20 Kč/os Výstavy: v ceně (návštěva bez průvodce): vstup volný

Západně od obce Chotěbudice nalezneme zříceninu kostela sv. Štěpána ze 70. let 13. století. Zřícenina kdysi farního kostela je jediným pozůstatkem obce Mladějov, která se zde v minulosti rozkládala. Její zánik přišel s husitskými válkami, tehdy obec zničila křižácká vojska. Jediné co zůstalo ušetřeno byl kostel sv. Štěpána. V době baroka byl již farní kostel přestavěn, přesto si ponechal svůj gotický vzhled i dispozici. V současné době kostel nemá střechu, přesto jeho obvodové zdi dosahují své původní výše. Stavba má zajímavý půdorys, obvodové zdi tvoří elipsu, závěr presbytáře je polygonální. V lodi i kněžišti se v obvodovém zdivu zachovala úzká gotická okénka s ostěním, tvořeného červeným pískovcem. Areál kostela je volně přístupný, kolem něj se rozkládá malinkatý hřbitov (snad ještě funkční). Vede sem trochu zarostlá cesta mezi poli lemovaná stromy, vybíhající ze západního okraje Chotěbudic. Z obce je to sem ke kostelu zhruba kilometr.