Katastr Bubeneč je součástí městské části Praha 6.Osada Bubeneč, se původně nazývala Přední Ovenec. Část Troji nesla podobný název, Zadní Ovenec. První dochované zmínky o Bubenči pocházejí z roku 1197. Název Bubeneč je nejspíš založen na německé výslovnosti (Bubentsch), českého Vovenec nebo od názvu blízké obce Bubny. Bývalá obec Bubny je dnes součást katastru Holešovice. Nacházela se na předmostí dnešního Hlávkova mostu a zahrnovala i dnešní Letenské sady. Součástí dnešního Bubenče je i celý Císařský ostrov, Stromovka (Královská obora) a Výstaviště. Právě Výstaviště je mnoha Pražany pokládáno za území Holešovic.Status města Bubeneč získal 26.10.1904. Současně byl Bubenči přidělen i městský znak. Privilegium k jeho používání ale Bubeneč obdržel až 17.2.1905. Součástí Prahy se Bubeneč stal 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. o vzniku Velké Prahy, a v jejím rámci se stal součástí obvodu Praha XIX. Od roku 1960 je území Bubenče rozděleno mezi městské části Praha 6 (větší část) a Praha 7.Bubeneč je také místem, kde lze najít mnoho zajímavých objektů. Vedle již zmíněného Císařského ostrova, Stromovky a Výstaviště, jsou to sochy, památníky, pamětní desky. Součástí Bubenče je i Malá Říčka. Navštívit Bubeneč rozhodně stojí za to. Výhodou v současné době je, že je zde i železniční stanice Bubeneč. Z centra, z Masarykova nádraží je to do Bubenče pár minut.

Zámek Slatiňany spatříme v malebném kraji na úpatí Železných hor. Zámek se nachází ve stejnojmenném městě s přibližně 4100 obyvateli, poblíž okresního města Chrudimi v Pardubickém kraji. Slatiňany jsou svojí polohou, krásnou okolní přírodou a historickými zajímavostmi vyhledávaným výletním místem. Slatiňany získaly statut města v roce 1971. Malebný zámek na úpatí hor První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z konce 13. stol., kdy zde, na místě nad řekou Chrudimkou, stála dřevěná gotická tvrz majitele Františka ze Slatiňan. Název je odvozen od slatí, uprostřed kterých vznikla původní osada. V držení tvrze se postupně vystřídala řada majitelů, známý je až Václav ze Slatiňan, který se podepsal na protestní listinu českých a moravských stavů proti upálení Mistra Jana Husa. V roce 1575 koupil panství písař menších zemských desek Bohuslav Mazanec z Frymburka. Tomu se však tvrz zdála nepohodlná, proto se rozhod vystavět v jejích místech moderní renesanční zámek. K uskutečnění díla byl povolán stavitel císaře Rudolfa II. Ulric Aostalis de Sala. V roce 1589 po Mazancově smrti pokračovala ve stavbě objektu i jeho druhá manželka Alena Škopková. V roce 1732 koupil Slatiňany Josef František, hrabě ze Schönfeldu, který nechal zámek barokně upravit. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se provdala za Jana Adama Auersperga a v držení tohoto rodu zůstalo panství až do roku 1945. V této době se postupně z malé vsi stávají Slatiňany hospodářsky i kulturně živým místem. Vzniká zde cukrovar s rafinérií a kostkárnou, továrna na umělá hnojiva, parní pila a později i lihovar. Auerspergové realizovali na zámku stavební úpravy. Koncem 18. stol. byla uskutečněna štuková výzdoba místností, do nichž se pořídily rokoková i klasicistně řešená kamna, také prováděli stavební úpravy zámku ještě v 19. stol., například stavba nového křídla a schodišťové věže u vjezdu do budovy a další přestavby do podoby romantického novogotického stylu, ve kterém vidíme zámek dnes. Úpravy byly provedeny slatiňanským rodákem Františkem Schmoranzem a jeho pomocníkem Benediktem Škvorem. Posledním majitelem Slatiňan byl dr. Josef Karel Trauttmansdorff, po 2. světové válce přešel zámek do vlastnictví státu. Hipologické muzeum V 50. letech minulého století bylo na zámku zřízeno hippologické muzeum podle plánů prof. Františka Bílka, které nás seznámí s užitečností koně a dokumentuje jeho vývoj. Velké množství exponátů představuje umělecké ztvárnění koně na obrazech, rytinách a plastikách. V porcelánovém provedení se prezentuje škola španělská z vídeňské porcelánky. Bohatě je zastoupena grafická tvorba a obrazové sbírky George a Filipa Hamiltonů. V dalších pokojích jsou obrazy z dostihů, prezentuje se i využití koně u pošty a dopravy. Zámecká expozice Expozice je doplněna také ukázkami postrojů a jezdeckého oblečení. Sbírka muzea je svým rozsahem největší v Evropě. Z interiérů zámku zaujme především jídelna, knihovna a Černý salón, které jsou vybaveny původním pseudoslohovým nábytkem. Součástí původního mobiliáře jsou dva restaurované gobelíny ze série Zeus a Kalistó z konce 17. stol. V Popplerově síni si prohlédneme památky na vynikajícího československého jezdce kpt. Rudolfa Popplera.   Anglický park, hřebčín a kočičí hrádek    Přilehlý zámecký park byl založen na počátku 19. stol. v anglickém stylu, jedná se o druhou nejbohatší sbírku dřevin ve východních Čechách. Dále zde můžeme navštívit hřebčín, který je znám chovem starokladrubských vraníků, jediného českého plemene, a tím byl právě ve Slatiňanech zachráněn a navrácen k životu. Prohlídky hřebčína a romantické projížďky kočárem přilákají nejednoho návštěvníka. Mezi dominanty Slatiňan patří také kostel sv. Martina ze 14. stol., který byl upraven do pseudogotického stylu v roce 1891 Františkem Schmoranzem, st. Tipy na výlet Slatiňanský zámek nám nabízí příjemné prožití dne, ale zdejší návštěvu ocení především naši nejmenší. Místní kuriozitou je totiž Kočičí hrádek, který stojí v lese nedaleko za zámeckým parkem. Ten dal postavit jeden ze zámeckých pánů pro své děti. I dnes zůstává tento objekt oblíbeným místem pro dětské "řádění". Dále najdete poblíž Rabštejnské Lhoty přírodní památku Na Skalách nebo zříceninu hradu Rabštejnek. Vydat se můžete také na vodní nádrž Křižanovice nebo o něco jižněji položenou vodní nádrž Seč.  V Chrudimi najdete také hrad Chrudim nebo Muzeum loutkařských kultur. Ubytování najdete v Chrudimi.  

Pastýřská stěna, strmá pískovcová skála vypínající se do výšky 160 m nad hladinu Labe, je jednou z dominant Děčína. Už jen pohled na samotnou stěnu ve Vás vzbudí úžas a co teprve, když navštívíte stejnojmennou restauraci na jejím vrcholu, jejíž součástí je vyhlídková věž. Dominanta Děčína Ale začněme od začátku. Samotná skála sloužila jako zdroj stavebního materiálu. Pískovec z ní byl v průběhu 19. století použit na stavbu železnice Praha-Drážďany a také při stavbě řetězového mostu přes Labe. Na místě dnešní kamenné restaurace stálo již od roku 1892 dřevěné pohostinství. Rozmach turistického ruchu si ovšem vynutil velmi záhy stavbu nového objektu. Financovalo ji tehdy ještě samostatné město Podmokly. Projekt byl svěřen stavitelům z Děčína, Putzovi a Weberovi, kteří navrhli objekt s restaurací, ubytováním a s válcovou věží s vyhlídkovým ochozem. Romantická stavba napodobující středověký hrad byla slavnostně otevřena v roce 1905. Celková výše nákladů se vyšplhala na 23 000 korun. Návštěvníkům slouží dodnes a majitelem je stále město Děčín. Objekt prošel v devadesátých letech rekonstrukcí a bílé zdivo tak kontrastuje s tmavou barvou pískovce. Bohužel výstup na věž není možný, návštěvníci se musí spokojit s výhledem z terasy. Pohled z ní je ovšem také velmi pěkný. Zahrnuje město Děčín, s dominantou protějšího břehu, Děčínským zámkem a také okolí v údolí Labe. Kousek od rozhledny je možné navštívit ZOO Děčín. Důvodem proč není možné vystoupit až na vyhlídkový ochoz je přetvoření pokoje pod věží na soukromý byt. Pokud si ovšem návštěvu předem dohodnete, je možné v doprovodu číšníka na věž projít.   Výhled sever: údolí Labe a Děčín východ: Děčín, Sokolí vrch, Malý a Velký chlum jih: údolí Labe západ: částečně omezen stromy, lze zahlédnout Dečínský sněžník Popis cesty Autem - lze dojet až k rozhledně. Od Tyršova mostu asi 200 metrů na křižovatku s ulicí Teplická. Tady odbočte doleva po Teplické, až po 100 metrech uvidíte na jednom z domů obrovský poutač na restauraci Pastýřská stěna a ZOO Děčín. Podle něj se vydáte doprava a po kilometru stoupání dorazíte až k rozhledně.  Vlakem - vystupte na zastávce Děčín - hlavní nádraží. Po červené turistické značce 1,5 km na vrchol.     

Území, které bývalo centrem chudiny, se nachází na katastru Starého Města při Dvořákově nábřeží u nemocnice Na Františku. Název je odvozen od bývalého kostela sv.Františka.