Zachovaná věž tvrze Lošany se nachází v areálu rozlehlého hospodářského dvora na severním okraji stejnojmenné obce, ležící přibližně 8 km jihozápadně od Kolína. Historie tvrze Soudě dle architektonických detailů pochází tvrz z období první poloviny 15. století. Písemné prameny o jejích počátcích mlčí, jejími majiteli však zcela jistě v té době byli Alderové z Lošan. Poprvé lze o existenci tvrze dle písemných pramenů soudit v roce 1484, kdy majitel Lošan Jan Čábelický ze Soutic zde měl purkrabího Mikuláše ze Stropnice. Janův syn pak prodává ves Lošany s tvrzí městu Kutná Hora. Při té příležitosti je již tvrz přímo zmiňována. Kutná Hora vlastnila tvrz až do jejího zestátnění v roce 1945. Poté ji spolu s dvorem, jehož hlavní budova vznikla v 17. století na místě příkopu, využíval Státní statek Kolín, který prováděl jen nejnutnější opravy. Dnes je tvrz v soukromých rukách a nepřístupná veřejnosti. Dnešní podoba Věž tvrze je do dnešních dnů velmi dobře dochována. Má celkem 5 pater – polozapuštěné přízemí a první patro s valenými klenbami a 3 plochostropá podlaží určená k obytným účelům. První dvě podloží byla přístupná portály ze dvora, vstup do třetího patra zajišťovala dnes neexistující pavlač či budova, z níž vedl do hrotitého portálu padací mostek. Ve čtvrtém patře se zachovaly zbytky sopouchu a stopy po prevetu. V okolí můžete ještě navštívit zámek Bečváry nebo si prohlédnout město Kolín, kde jistě najdete také ubytování. M.K.

Jan Pluh, feudální pán na Bečově a Slavkově hledal v 16. století způsob jak zajistit zásobování vodou hornická města Slavkov a Krásno. Oslovil přistěhovalce Rössmeissela. V roce 1531 byla zahájena práce na výstavbě a vše bylo hotovo v roce 1536. Dlouhý 21,2 km jen ke stavidlu „Na Dílcích“ u Krásna (nedaleko kamenné rozhledny). Šíře kanálu byla 2 m. Stavba byla svým provedením ojedinělá v celé střední Evropě. Stoka nyní zajistila vodu pro mlýny a tlukací mlaty. Lidská energie byla znásobena vodní energií a tak se hornictví mohlo více rozvíjet. Místo ruční práce se mohly rozjet rudné mlýny a pucherny na vodní pohon. Od roku 1547 se začalo plavit na kanále dřevo, proto byl kanál obložen kmeny. V roce 1631 měla stoka 13 stavidel a 35 mostů. I po skončení težby byl kanál nadále udržován. Poslední větší úpravy proběhly v roce 1908. Tehdy byl kanál rekonstruován, kamenné mostky byly nahrazeny betonovými. V období meziválečné i po druhé světové válce došlo k částečné devastaci kanálu, stejně tak překotná porevoluční privatizace a s tím nekontrolované stavby malých vodních elektráren. V současné době dochází k nápravě, v některých případech se vraci do původního technického stavu. V roce 2003 byla Dlouhá stoka zapsána na seznam kulturních památek.

Kostel sv. Vavřince - Stráž, okres Domažlice.

Původně zde stálo sousoší Ignáce z Loyoly z roku 1711, jehož autorem byl Ferdinand Maxmilián Brokof. To bylo ovšem zničeno během povodní v roce 1890, kdy spadlo do Vltavy. Jeho fragmenty vytažené z vody jsou dnes umístěny v Lapidáriu Národního muzea na pražském výstavišti. Autorem nynější sochy je profesor Karel Dvořák, který ji zhotovil v roce 1928 na objednávku ministerstva školství k 10. výročí vzniku republiky. Sousoší vyjadřuje misijní činnost věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, kteří dávají křest pohanským Slovanům. Oba věrozvěsti jsou prohlášeni za patrony Evropy, protože v 9.století spojili střední Evropu s křesťanstvím.