Kostel Narození Panny Marie stojí v centru Domažlic při náměstí Míru. První zmínka o kostelu je z roku 1385, jeho založení však možná spadá už do první poloviny 12. století. V letech 1751-1756 byl barokně přestavěn. Vedlejší válcovitá věž vychýlená o 60 cm byla původně hláskou a ke kostelu nenáležela, připojena byla později. Z původní gotické stavby se do dnešní doby dochoval portál v průčelí vedle hlavního vchodu a křížová klenba v boční lodi. Klenbu chrámové lodi zdobí fresky od F.J.Luxe (1756) a skvostem je i hlavní oltář s obrazem Narození Panny Marie. Kostel slouží bohoslužbám, mimo nich je přístupná jeho předsíň.

Severně od hlavního náměstí se při dnešní Kostelní ulici nacházelo židovské ghetto. Několik domů se dochovalo po přestavbách dodnes, stejně tak Kostelní ulice si ponechala starobylý ráz. V Kostelní ulici se také nachází bývalá synagoga. Byla vystavěna v letech 1801-1803 na místě původní dřevěné a později barokní stavby. Dnešní stavba pak byla ještě v roce 1867 novogoticky upravena a zvětšena do dnešní velikosti. Svému účelu sloužila až  do druhé světové války. Pak byla nakrátko opuštěna a v roce 1952 adaptována (odstraněna výzdoba, svatostánek, ženská galerie a modlitební sál zmenšen) jako mnoho synagog pro potřeby CČH, která ji užívá dodnes.

Sochu sv. Víta na Karlově mostě nechal zhotovit v roce 1714 děkan vyšehradské kapituly Matěj Vojtěch Macht z Löwenmachtu. Jejím autorem je Ferdinand Max Brokoff. Originál sochy je z pískovce. Socha je umístěna na podstavci ve tvaru skály s jeskyněmi, z nichž vylézají lvi. Jsou atributy světcova vyobrazení. Postava sv. Víta je vyobrazena jako římský voják. Na hlavě má ale středověkou knížecí čapku. Vyjadřuje představu světcovy osobnosti jako římského šlechtice umučeného pro křesťanskou víru. Podle legendy získal ostatky jeho ramene český kníže sv. Václav, a nechal v této souvislosti založit křesťanský chrám na Pražském hradě. Dnešní chrám sv. Víta. Replika sochy, která je rovněž dílem Ferdinanda Maxe Brokoffa, je umístěna v Radíči u Sedlčan.

První záznamy o Běchovicích pocházejí již ze 13. století, z doby, kdy tato obec patřila jiřskému klášteru. Leží na komunikaci, která vedla z Prahy na východ. Dochovala se zde přepřahací stanice Stará pošta, která je do dnech chráněnou památkou. V roce 1843, při stavbě železnice z Prahy do Kolína, zde došlo k první stávce železničních dělníků. K Praze byly Běchovice připojeny v roce 1974. Název obce je odvozen od jména Běch, Jde o zkrácený výraz slova jehož základem je význam bílý.Katastrem Běchovice prochází železniční trať. Od Prahy je to zastávka Praha Dolní Počernice, po Běchovicích následuje Praha Klánévice.Běchovice jsou mnohým lidem známé jako místo, kde se pořádá Běchovický běh.