Most Barikádníků. Most Barikádníků přes Vltavu spojuje Libeň s Holešovicemi. Původní most byl postaven v letech 1927 – 1928 podle projektu F.Mencla. V letech 1977 – 1980 byl odstraněn a na jeho místě byl postaven nový ocelový most trámové konstrukce se spřaženou železobetonovou mostovkou. Délka mostu je 212 m a šířka 33,5 m. Most je určen pro automobilovou dopravu a pro pěší. Název mostu Barikádníků. Most je pojmenován na počest obránců Prahy, kteří zde svedli v květnu 1945 těžké boje s německými okupanty při Pražském povstání. Mnozí z nich zde položili své životy. První most, postavený v roce 1927 nesl od roku 1928 až do roku 1946 název Trojský most.

Zříceniny hradu Pušperk se nacházejí na malém vršku při obci Pušperk. Historie hradu Hrad se poprvé uvádí roku 1266 jako majetek Jaroše ze Slivna. Do konce 13. století sídlila na hradě jedna z větví rodu Hroznatovců. Od druhé poloviny 14. století hrad střídal majitele. V roce 1434 byl dobyt a vypálen husity. O několik let později se připomíná již jako pustý. Přesto jej někdy před rokem 1473 obnovuje Břeněk z Ronpšerka. Zakrátko právě v roce 1473 byl hrad dobyt a pobořen tentokrát Klatovskými. V 17. století byla část zříceniny věže použita ke stavbě blízké barokní kaple, zbytek areálu upraven. Podoba hradu Díky úpravám v 17. století dnes nelze přesně říci jak hrad vypadal. Jisté je, že hrad stojící na dominatním vrcholu byl obklopem příkopem s vyzděnou eskarpou. Vlastní hrad okrouhlého půdorysu byl obehnán obvodovou hradbou s drobnými obdélnými baštami. Z vnitřní zástavby hradu je známa pouze velká obytná věž obdélného půdorysu. Ze zříceniny hradu, která je volně přístupná (vede sem značená odbočka z obce Pušperk) se do dnešní doby dochovaly nejvíce asi pozůstatky původně obytné věže a pak fragmenty obvodové hradby. Tipy na výlet Na výlet se odsud můžete vydat na zámek Chudenice, zříceninu hradu Netřeb, zříceninu hradu Ruchomperk, tvrz Lštění v Blížejově nebo zříceninu hradu Nový Herštejn. Zajímavá je i rozhledna Bolfánek u Chudenic.  Ubytování najdete v Klatovech nebo Domažlicích.

Na západním okraji městyse Štěkeň, na levém břehu řeky Otavy na Strakonicku, stojí barokní zámek české provincie Congregatio Jesu.      Historie zámku                       První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Byla zde vystavěna tvrz ve 14. století, která náležela rodu Bavorů. V roce 1648 koupili Štěkeň Losiové z Losimthalu, kteří přestavěli původní tvrz v raně barokní zámek. Do současnosti se dochoval v téměř nezměněné podobě. Po vymření rodu Losiů v roce 1781 získal jejich rozsáhlé majetky známý učenec Josef Mikuláš, hrabě z Windisch-Graetzu, a v jeho rodině zůstalo sídlo až do roku 1922. Ve Štěkni v roce 1919, jako na prvním šlechtickém majetku, byla provedena první pozemková reforma ve vzniklé České republice. V roce 1922 zámek získal řád IBM (Ústav anglických panen), který se věnoval výchově a vzdělávání dívek. Zřídil zde mateřinec, noviciát a dívčí soukromou všeobecnou vzdělávací školu s internátem. Provinční představená sídlí ve Štěkni dosud. Po roce 1950 sloužilo sídlo i jako domov seniorů. Dnes zde sídlí řádové sestry, které se o památku starají a opravují ji. V současnosti je návštěva zámeckých prostor možná, v části zámku je umístěno muzeum K. Klostermana, objekt dnes poskytuje především ubytovací služby v klidném zámeckém prostředí.    Dispozice zámku                               Zámek v Štěkni je třípatrová čtyřkřídlá budova se čtvercovým nádvořím. Nad hlavním vchodem do zámku z jižní strany je kamenný raně barokní portál, nad nímž je vidět znak pánů z Losimthalu, a nad vysokým oknem je znak Windisch-Graetzů. Na průčelí vpravo od portálu jsou sluneční hodiny. Na přístupové cestě z jihozápadní strany stojí empírová klasicistní brána z roku 1837. Zámecký areál obklopuje rozsáhlý anglický park. Tipy na výlet Nedaleko odsud můžete navštívit unikátní soubor tvrzí Kestřany. U téže obce najdete i zajímavou kalvárii. Ve Strakonicích najdete Strakonický hrad a na okraji města zámek Střela. Ubytovat se můžete ve Strakonicích.

Historie hradu Hrad byl dlouho považován za nejstarší hrad rodu erbu zubří hlavy, později Perštejnů. Ve skutečnosti se o hradě píše až v roce 1344. Podle archeologických nálezů ho na přelomu 13. a 14. století založili páni z Pernštejna jako sídlo samostatné rodové větvě. V roce 1358 získal hrad markrabě Jan Jindřich, bratr Karla IV. Syn Jana Jindřich Jošt brzy po jeho smrti panství uděloval lénem, či spíše z nedostatku peněz zastavoval. V roce 1397 ho po Janovi z Křižanova získali páni z Kunštátu, jejichž prohustiská orientace vedla markraběte a rakouského vévodu Albrechta k tomu, aby jej získal zpět. O znovunabytí usilovali i původní majitelé, což se roku 1446 podařilo Janovi z Pernštejna. Hrad jeho potomci nadále využívali, ale vypjatým rodovým ambicím, odlehlý a vysoko položený hrad (patří k hradům s nejvyšší nadmořskou výškou na Moravě) nevyhovoval a někdy mezi roky 1522 a 1547 byl opuštěn. Dispozice hradu Neobyčejně rozsáhlá dispozice hradu se rozrůstala postupně během dvou století. Nakonec dosáhla největší délky 290 m, šířky 55-80 m. Velké severní předhradí má tvar obdélníku 65 x 140 m. V jihovýchodním cípu předhradí se vypíná zvýšená plošina terasovaná zdí kladenou nasucho. Z ní vedl přes příkop dřevěný most na zděné úzké předmostí. Od tohoto předmostí pak vedlo na obě strany opevnění, které tvořilo dolní okruh kolem hradního jádra. Vlastní hradní jádro mělo rozměr 50 x 18 m a zaujalo protáhlý skalní hřbet. Mezi předmostím a hradem se nachází další příkop o šířce 15 m a hloubce 6 m, který byl vylámán do skály. Čelo hradu zaujímala štítová věž,v jejímž přízemí byl průjezd a v patře zaklenutý prostor s východním arkýřem, zřejmě kaple. Na nádvoří vpravo se pak nacházel palác o rozměrech 13 x 11 m s valenými lomenými klenbami v suterénu. V přízemí byly rovněž stejným způsobem klenuté síně a v patře jediný sál. Tento palác byl do hradu vložen později, zřejmě za Jana Jindřicha. Původní palác o rozměrech 8,5 x 13 m se nacházel až na jižním konci hradního jádra. Do dnešní doby se ze Zubštejna nejvíce zachoval pozdější palác a štítová průjezdní věž. Ze staršího paláce se zachovala jen substrukce spodní části. Dále jsou ještě patrny zbytky opevnění hradního jádra. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet Vydat se můžete do nedaleké Bystřice nad Pernštejnem, kde si můžete mimo jiné prohlédnout Městské muzeum, zřícenina hradu Štarkov u Jimramova, zámek Jimramov, gotický hrad Pernštejn, zříceninu hradu Pyšolec, zříceninu hradu Arešperk, zříceninu hradu Louka, navštívit v zimním období Lyžařský areál Karasín nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Karasín. Vodní nádrž Vír je také zajímavým místem pro výlet.  Ubytovat se můžete v Bystřici nad Pernštejnem.