Vířivé kameny, text v přípravě

Městská část Praha - Libuš je součástí správního obvodu Praha 12.

Historické centrum města Žďáru nad Sázavou se nachází v areálu bývalého cisterciáckého kláštera, dnešního barokního zámku Dr. Radslava Kinského. Komplex zámku s klášterem stojí na okraji města a je sevřen Konventním a Branským rybníkem. Několik nádvoří areálu je obestavěno barokně upravenými budovami.   Komplex zámku a kláštera                    Založení kláštera ve Žďáru inicioval otec svaté Zdislavy, Přibyslav z Křižanova. Jeho nápad však realizovali až jeho zeťové Boček z Obřan a Smil z Lichtenburka. Za tímto účelem pozvali v roce 1252 z Nepomuku skupinu cisterciáckých mnichů, kterým na výstavbu kláštera darovali pozemky a v dědictví odkázali část svých majetků. Klášter prošel všemi historickými i společenskými změnami. Za husitských válek byl vydrancován a vypálen. K obnově došlo až za vlády krále Jiřího z Poděbrad. Kardinál František z Ditrichštejna jej v roce 1606 přičlenil k biskupským statkům. Obnova kláštera Obnovitelem a také druhým zakladatelem kláštera se stal cisterciácký opat Jan Greifenfels z Greiferifelsu. Největšího rozkvětu dosáhl klášter v první polovině 18. století za řízení opata Václava Vejmluvy. V té době došlo k rozsáhlé barokní přestavbě objektu, která byla svěřena architektu Janu Santinimu. Vedle úprav kostela, dolního hřbitova a stavby kostela Jana Nepomuckého na Zelené hoře (dnes památka UNESCO), byla nejcennější úprava opatství, které získalo čtvercový uzavřený ráz. Tato část areálu byla účelově zařízena jako akademie šlechtické mládeže, konírny a jízdárny. Nejcennější je však prelatura v jižním křídle opatství, tvořící jeho vstupní část. Na dostavbě prelatury se podílel pražský stavitel F. M. Kaňka. Z původní vnitřní výzdoby prelatury je nejvzácnější celkem freska v hlavním sále od F. Töppera. Kromě štukových stropů je zde také uložena dřevěná plastika Madony od pražského sochaře Jäckla z roku 1706. Zrušení kláštera ve Žďáru uspíšil rozsáhlý požár dne 16. července 1784, kdy z podnětu posledního opata Otta Steinbacha došlo později 13. října k jeho definitivnímu zavření. V roce 1826 koupil Žďárský statek Josef Vratislav z Mitrovic pro knížete Františka Josefa z Ditrichštejna-Prokau-Leslie. Poté jej vlastnili Clam-Gallasové a posledními majiteli žďárského sídla byl do roku 1945 rod Kinských. Muzeum knihy Po roce 1945 se stal zámek státním majetkem. V současné době zde najde návštěvník vedle Správy hospodářství Dr. Kinského a Správy farnosti řadu zajímavých expozic a výstav. Světoznámé je muzeum knihy, největší svého druhu v Evropě, expozice ze života architekta Jana Santiniho Aichla, Galerie Kinských a další příležitostné výstavy a akce. V areálu zámku se také nachází konventní kostel Nanebevzetí P. Marie, nejstarší základní škola v regionu, muzeum místního hasičského sboru, pro odpočinek kavárna a čajovna. Muzeum knihy je součástí Národního muzea v Praze. Tipy na výlet Vydat se můžete do turisticky atraktivní lokality Žďárské vrchy, na přírodní památku Brožová skála nebo Lisovská skála, najít pramen Svratky nebo si prohlédnout vodní nádrž Pilská nebo vodní nádrž Strž. Ubytovat se můžete přímo ve Žďáru nad Sázavou.

Chuchelský železniční tunel byl vybudován v letech 1952 – 1954. Spojuje nádraží Praha Krč (na pravém břehu) a na levém břehu je zaústěn do železniční stanice Praha Radotín. Je 500 m dlouhý, 9 m široký a 7,2 m vysoký. Poloměr oblouku má 302 m.