Anenské náměstí se svou velikostí řadí mezi nejmenší náměstí v Praze. Připomíná spíše rozšířenou ulici. Název náměstí je odvozen od kláštera sv. Anny, který zde byl v letech 1313 – 1782 při kostele sv. Václava. Přezdívalo se také jako Anenský plácek.

Barokní zámek Ohrada se nachází v obci Hluboká nad Vltavou, nedaleko novogotického zámku Hluboká. Zámek byl vystavěn v letech 1708 - 1722 jako lovecké panství. Touha bohatých Schwarzenberků po reprezentaci a jejich záliba v lovu vedla k výstavbě sídla, s možností pohodlného ubytování přímo v oboře v období lovu. Základna pro hony Stavbu zámku započal kníže Adam František Schwarzenberg, který pověřil pracemi pražského stavitele P. I. Bayera. Nejdříve vznikly bočné budovy, maštale, byt pro myslivce a psinec. Zámek nikdy nesloužil pro trvalé obývání, byl využíván jenom pro hosty a to v době honů. Již v roce 1842 z podnětu nadlesního Václava Špatného, bylo na zámku založeno (z jeho sbírek) Lesní a lovecké muzeum. V průběhu let se původní sbírky postupně rozšiřovaly a k loveckým trofejím a preparátům zvěře přibývaly ještě sbírky loveckých zbraní, vznikla také sbírka ornitologická, entomologická, herbáře, sbírky lesnické a rybářské. Dispozice zámku Jednopatrový zámek Ohrada s polopatrem a pavilónovými křídly obklopuje čtvercový dvůr. Má střední průčelní rizalit a představěný portikus s balkónem. Před zámeckým průčelím stojí dvě sousoší psovodů od sochaře Fr. Maudra z konce 19. stol. Při zámku se nachází ještě jeden dvůr, kde se kdysi pořádaly štvanice býků a černé zvěře. V přízemí zámku se nachází rozlehlý vestibul. Ve vstupním prostoru zámku Ohrada je instalován výběr výřezů našich dřevin. K stálým expozicím loveckého zámku patří historie vývoje myslivosti u nás, původní srstnatá a pernatá zvěř našich lesů, zavádění cizích druhů zvěře i péče o ni. Ve středu 1. patra je rozměrný a vysoký sál s nástropní freskou J. J. Werla z roku 1715 s námětem řecké báje o bohyni lovu Dianě. Dominantou interiérů je zdejší hlavní sál, ve kterém spatříme známý kruhový koberec z liščích kůží a nábytek z jeleních parohů. Parohový nábytek s řezbami loveckých výjevů pochází z počátku 19. stol. Dále je tu expozice českého loveckého puškařství. V zámecké kapli zaujme freska rovněž od J. J. Werla z roku 1715. Muzezm patří pod Národní zemědělské muzeum v Praze.  Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství Zámek Ohrada nenabízí jenom loveckou expozici, ale v areálu se také nachází jedna z nejstarších a nejmenších zoo u nás. Zoologická zahrada Ohrada byla založena z podnětu Dr. Adolfa Schwarzenberga a jeho manželky v roce 1937. K vidění je zde přes 150 druhů živočichů, zejména se jedná o druhy žijící v přírodě Evropy a mírného pásu Asie, ale potkáme zde i některé exotická zvířata. Zoo leží na břehu Munického rybníka v alejí starých dubů v blízkosti zámku Ohrada s nádherným výhledem na velkolepý zámek Hluboká. Návštěva loveckého zámků spolu se zoo je vhodná hlavně pro rodiny, kde si mohou malí školáci doplnit mezery v přírodních znalostech, ale také dospělí se mnoho přiučí, vždyť se jedná o nejstarší lesnické-lovecké muzeum v Evropě. Tipy na výlet Určitě nezapomeňte navštívit novogotický zámek Hluboká. Na sever odsud se nachází zřícenina Karlův hrádek. ubytování jistě najdete přímo v Hluboké nad Vltavou.

Vyšehrad patří mezi nejvýznamnější místa české historie, mezi kolébky českých politických i kulturních dějin. Poloha a historie Vyšehradu. Vyšehrad se tyčí nad tokem Vltavy. Toto místo bylo podle vědeckých poznatků osídleno již v pravěku i když dochované zprávy jsou z doby pozdější. Původně se tomuto hradišti říkalo Chrasten a již v první polovině 11. století zde stál Vyšehrad. Na hlavní místo země ho povznesl kníže Vratislav, který se sem z důvodu sporů se svým bratrem Jeronýmem, pražským biskupem, přestěhoval z Pražského hradu. Vyšehrad se tak stal sídlem knížete a později krále. Byl zde vybudován románský hrad s knížecím palácem, bazilika sv. Petra a Pavla s kapitulou, která byla od roku 1070 podřízena přímo papeži, rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince. Vyšehrad byl dál sídlem Bořivoje II., Vladislava I. a Soběslava I. Další panovníci se přesídlili na Pražský hrad a Vyšehrad pozbyl svého významu až do vlády Karla IV. Za jeho vlády zde byl vybudován gotický hrad, obnoven královský palác a přestavěn kapitulní chrám. V letech 1348 – 1350 pak bylo vybudováno hradební opevnění, které Vyšehrad začlenilo do Nového Města. Tyto hradby byly poničeny v době husitských válek. Velkých změn Vyšehrad doznal v 17. století, kdy byl přebudován v mohutnou vojenskou pevnost. V podstatě se zachovala pouze vyšehradská kapitula s kostelem sv. Petra a Pavla. Ke zrušení pevnosti došlo v roce 1866. V dalším letech zde vznikly parky a byl zde rozšířen hřbitov. Současnost Vyšehradu. Dnes je tento významný symbol dějin českého národa vyhledávaným turistickým místem, který návštěvníkům nabízí mnoho historicky cenných památek, jedinečný výhled na Prahu a Vltavu a také poetické procházky.

Sezimovo Ústí je město se zhruba 7300 obyvateli, ležící v Jihočeském kraji v okresu Tábor, mezi Planou nad Lužnicí a právě Táborem. Město leží na pravém břehu řeky Lužnice a prochází jím důležitá mezinárodní silnice E55, která ho rozděluje na dvě části, které mají rozdílnou historii i vzhled. Sezimovo Ústí I, které leží na západní straně u Lužnice je historickou částí města, vzniklo již ve 13. století, bylo zničeno během husitských válek a v 19. století opět vystavěno. Sezimovo Ústí II., situované na východní straně silnice, vzniklo jako dělnická kolonie během průmyslového rozvoje, který se započal roku 1939.Sezimovo Ústí I bylo prvně uváděno pouze jako Ústí a to poprvé roku 1250. A týká se zasvěcení tamního klášterního kostela sv. Dominikovi. Později bylo dáváno do souvislosti se Sezemou z mocného šlechtického rodu Vítkovců, a proto bylo nazýváno Sezimovým Ústím. Postupem doby dosáhlo město svojí vrcholně středověké podoby s domem Pánů z Ústí, klášterem, kostelem a farou, špitálem a třemi předměstími. Jeho vrchol a pád přišel s Husitskou revolucí. Nejdříve se stalo centrem dění, kdy roku 1413 pobýval na blízkém Kozím hrádku mistr Jan Hus. Zde též sepisuje své hlavní dílo De ecclesia. Po jeho upálení roku 1415 v Kostnici, v Sezimově Ústí vznikla nejstarší husitská obec. Konec původního města přišel v roce 1420, kdy sami husitští obyvatelé město vypálili zřejmě z vojensko-strategických a také z náboženských důvodů a zanechali zde vše, co připomínalo staré časy. Již předtím bylo obyvatelsko Ústí přesídleno na nedalekou skalní ostroh s hradem, hradištěm a se zříceninami stejnojmenného města a nové sídliště dostalo jméno podle bliblické hory Tábor. Ústecké spáleniště pustlo, zarůstalo travou a křovinami. Sezimovo Ústí se stalo významným archeologickým nalezištěm, které vydalo svědectví o životě lidí zpočátku 15.století. Byl odkryt úplný unikátní půdorys ústeckého předměstí. Nové město s celými usedlostmi, řemeslnickými dílnami, studnami i trativodním kanalizačním systémem. Není divu, že Sezimovo Ústí je nazýváno českými Pompejemi. Dnešní Sezimovo Ústí 1, bylo obnoveno roku 1828. Jeho dnešní podoba je tvořená domky se zahradami a množstvím zeleně, zasazené do příjemného prostředí krásné přírody. Dominantou historické části města je Husovo náměstí. Již v 19.století byla vystavěna škola a kostel.Sezimovo Ústí 2 vzniklo na místě pozemků městského dvora zásluhou podnikatelských aktivit Tomáše Bati. Tento zlínský podnikatel si zvolil toto místo pro výstavbu svého závodu a rozhodl se, jak bylo jeho zvykem, zde vybudovat pro své dělníky nové město. V roce 1939 bylo započato s výstavbou velkého strojírenského závodu MAS (Moravské akciové strojírny), nyní Kovosvitu. V jeho sousedství současně vyrostl nejen kulturní a zároveň obchodní dům, dnes hotel, ale i moderní sídliště pro zaměstnance, architekturou podobné zástavbě ve Zlíně, tzv. Baťovské domky. Po druhé světové válce došlo k rozvoji obce zejména budováním dalších průmyslových závodů.Dnešní Sezimovo Ústí je vyhledávaným turistickým cílem, zejména pro osobnost druhé československého prezidenta Edvarda Beneše. Který měl v historické části letní sídlo, ve kterém často pobýval a také zde 3.září 1948 zemřel. Jeho odkazu se návštěvníci mohou poklonit na několika místech. Celoročně přístupný je park s hrobkou, kde je prezident spolu s manželkou pochován. Památník Dr. E. Beneše ve vile, kde lez navštívit pracovnu úmrtní pokoj, je přístupný jen ve dnech státních svátků a dnech osobních výročí manželů Benešových. V roce 2005 byl otevřen také nový Památník Dr. E. Beneše - přístupný denně od května do září. Necelé 3 km od města se v lesích nachází další důvod proč město navštívit, zřícenina Kozího hrádku. Sezimovo Ústí je rovněž dobrým výchozím bodem pro návštěvu dalších pamětihodností a zajímavostí v blízkém či vzdálenějším okolí. Jsou to hrady Kotnov v Táboře, dále Šelmberk, Choustník a Příběnice. Blízké zámky jsou v Bechyně a Starý zámek u Borotína. Unikátní technické dílo jako je Stádlecký řetězový most. Příroda kolem Sezimova Ústí je vhodná pro pěší turistiku, cyklistiku nebo projížďku na koni. K návštěvě lákají i přírodní zajímavosti - Přírodní památka Luční, Chýnovská jeskyně, Botanická zahrada v Táboře nebo naučná stezka Borkovická blata. Lákavá je rovněž v letních měsících řeka Lužnice.