Dnešní zbytky šumperského městského opevnění pocházejí z doby počátku 16. století. Tehdy byly vystavěny hradby, doplněné dvěma branami a pěti baštami. Není jasné jestli tehdy nové hradby nahradily nějakou starší kamennou fortifikaci či dřevěnou palisádu. Výška hradeb činila až 5 metrů a byla silná 1,5 m. Před ní se pak nacházel vodní příkop široký minimálně 10 m, napájený Bratrušovským potokem. Jedna brána (Nová) se nacházela v dnešní Lužickosrbské ulici, druhá (Stará) pak v místech vyústění Starobranské ulice do ulice Generála Svobody. Starou bránu zesiloval barbakán, malé kamenné opevnění ve tvaru podkovy. Za třicetileté války bylo opevnění poškozeno a při dobytí města Švédy roku 1646 bylo nařízeno dokonce jej strhnout. Zkázu dokončil průběh 19. století. Tehdy byly některé části zcela odstraněny, postupně zasypán příkop a zmizelo rovněž všech pět bašt. V roce 1860 byly městem odkoupeny obě brány a postupně během tří let zbourány. Do dnešní doby se zachovaly tři úseky hradebních pásů, jeden mezi Langrovou ulicí a ulicí Na Hradbách s parkovou úpravou, druhý v Okružní ulici při Kostelním náměstí a třetí za Slovanskou ulicí.

Romantický zámek Hrubá Skála stojí na pískovcové skále nad údolím říčky Libuňky, ve stejnojmenné obci, asi 6 km jihovýchodně od města Turnov. Zámek vznikl přestavbou gotického hradu Skála. Historie zámku Ten postavil kolem roku 1350 Hynek z Valdštejna. Hrad byl pro svou vynikající polohu a obtížnou přístupnost důležitým správním i vojenským střediskem. Počátkem 15. stol. se stal majitelem panství rod pánů z Jenštejna. Za Jana Zajíce z Hazmburku, předního člena Strakonické jednoty, oblehlo a dobylo Skálu vojsko krále Jiřího. Za vlády Smiřických ve 2. polovině 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po rodu Smiřických jej jako konfiskát po Bílé hoře získal Albrecht z Valdštejna. Po požáru v roce 1710 byly na zámku prováděny barokní úpravy. V polovině 19. stol. získali Hrubou Skálu Aehrenthalové, za jejichž držení zámek romanticky přestavěl arch. B. Gruber. Rod byl vlastníkem panství až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Dnes zámecký hotel Zámek byl po roce 1945 upraven pro účely odborové rekreace, čím značně utrpěla značná část původních interiérů. Dnes je tu hotelové zařízení CK OREA. Zámek je znám především možností uspořádání romantických svatebních obřadů uprostřed nádherných interiérů. Dispozice zámku Na plošině před zámkem s parkovištěm a rozcestím turistických cest stojí bývalý hotel a empírový kostel sv. Josefa z roku 1812. Kamenným mostem se dvěma barokními plastikami z roku 1730, který se klene přes hluboký příkop, se vstupuje do pseudogotického předzámčí na pískovcovém bloku. Zde byly byty a konírny. Dalším kamenným mostem se vchází do vlastního dvoupatrového zámku s pseudogotickým průčelím, který stojí na druhém pískovcovém skalním bloku. Zámecké budovy obklopují nádvoří s lichoběžníkovým půdorysem. Jeho severní strana je z větší části uzavřena jen nízkou zídkou terasy a výběžkem západního zámeckého křídla při hranolové věži s ochozem. Na nádvorní stěně jižního křídla se nám zčásti dochovala sgrafita s figurální a heraldickou tematikou. Západní křídlo vedle válcové věže má dnes zasklené arkády ve dvou podlažích. Pseudogotický ráz nádvoří kromě věže určuje především východní zámecké křídlo s gotickým portálem. V západním křídle zámku se zachovaly štukové stropy, obklady stěn, dveří a oken. Počátkem 19. stol. byl na místě bývalého hradního vězení vysázen anglický park. Krásné výhledy Pro návštěvníky je dnes přístupné nádvoří a hranolová věž s ochozem jako vyhlídka na hruboskalské skalní město, Trosky a Kozákovsko-hamštejnský hřeben. Pod parkovištěm prochází značená turistická cesta úzkou skalní soutěskou Myší díra do středu Dračích skal. Naproti zámku je skalní blok Prachovna, kdysi předsunuté strážní místo gotického hradu, se zbytky vytesaných schodů a zářezy pro dřevěnou stavbu. Zámek si s oblibou vybírali filmaři na natáčení pohádek jako Princ Bajaja, ale i dalších filmů např. česko-francouzský film Tělo Diany. Tipy na výlet Poblíž Hrubé Skály najdeme přírodní pískovcový útvar Adamovo lože. Vydat se můžeme také na zříceninu hradu Kozlov, zříceninu skalního hradu Kavčiny, Muzeum Českého ráje v Turnově, Dlaskův statek nebo třeba chrám Narození Panny Marie. U Turnova se nachází také zámek Hrubý Rohozec. Ubytovat se můžete v Hrubé Skále nebo v Turnově.

Orloj podle dochovaných pramenů sestrojil již v roce 1410 mistr Mikuláš z Kadaně. Jeho duchovním otcem je ale matematik, astronom, lékař a profesor Univerzity Karlovy Ondřej Šindler. Neprávem je mnohdy toto dílo připisováno mistru Hanušovi z Růže. Ten na orloji koncem 15. století prováděl pouze údržbu. V letech 1552 – 1560 ho zdokonalil písař Jan Táborský z Klokotské Hory. Pověst také praví, že Mikuláš z Kadaně byl po vykonání díla oslepen, aby nemohl sestrojit další orloj. I tato legenda se nezakládá na pravdě. Naopak, dostal za svou práci pěkný dům.Celý orloj má tři části, patra.Horní patro je opatřeno stříškou a jsou zde umístěna dvě okénka. Ta se každou celou hodinu otevřou a zjevují se v nich postavičky uklánějících se apoštolů. Postavy jsou dílem sochaře Vojty Suchardy. Původní sošky, které zhotovil v roce 1864 Eduard Veselý, byly zničeny při povstání Pražanů proti německým okupantům v roce 1945. V době apoštolské promenády ¨se také představují čtyři sošky umístěné kousek níž. Je to Kostlivec, který převrací přesýpací hodiny a kývá na postavu Turka. Ten zamítavě kroutí hlavou a dává tak Kostlivci najevo, že jeho nabídku odmítá. Dále se zde představuje postava Marnivce, který se vzhlíží v zrcadle a postava Lakomce, který potřepává měšcem s penězi. Celý ceremoniál uzavírá kokrhání kohouta, který se zjeví nad okénky s apoštoly.Střední patro orloje zvaná sféra (číselník). Znázorňuje pohyb nebeských v podobě, kdy za střed vesmíru byla považována Země, znázorňuje pohyb měsíce a také ukazuje čas.Třetí, spodní, část orloje tvoří kalendářní deska, nebo-li měsíčník. Ve středu měsíčníku je znak Starého Města. Kolem něho se pohybují tři kruhy vyobrazení. Na vnitřní straně je dvanáct vyobrazení zvěrokruhu. Ve střední části je dvanáct medailonů s venkovskými náměty. Třetí, vnější, kruh je rozdělen na 365 dílků ve čtyřech provedeních, které znázorňující dny v roce. Příslušný den udává ukazatel nad kruhem. Měsíčník je opatřen 365 zuby a každý den, vždy o půlnoci, se o jeden pootočí. Originály medailonů jsou dílem malíře Josefa Mánese z roku 1866 a jsou uloženy v Muzeu hlavního města Prahy. Kopie na číselníku podle těchto předloh vytvořil v roce 1946 malíř Bohuslav Číla.Orloj je umístěn na jižní straně věže Staroměstské radnice je klenotem dokladujícím um českých rukou. Patří mezi nejvyhledávanější pražské památky.

Jde o novodobý romantický hrádek s kruhovou věží a vyhlídkovou terasou, pod níž bývala místnost pro hotaře a maštal pro koně. Podle historických pramenů zde měl být postaven kolem roku 1860. Nachází se na nejvyšším místě viniční trati Ječmeniště.