Lom se nachází severně kousek za obcí. Vede k němu polní cesta odbočující ze silnice naproti kostelu. Lom je přibližně velký 50 x 50 m a jeho hloubka se je odhadována na zhruba 17 m.

ako nevelká osada vznikly Dolní Chabry již v raném středověku. Našlo se zde několik kamenných nástrojů ze starší doby kamenné, jejichž stáří se odhaduje na 1,5 milionu let. Poprvé se ves připomíná v roce 1092 v listině Konráda Brněnského. Listina tu uvádí poprvé Chabry jako „ves Chrabercych" kterou Konrád Brněnský daroval Ostrovskému klášteru. Ostrovský klášter je založen roku 999 Boleslavem II. Někdy na přelomu 11. a 12. století tu vzniká rotunda, později přestavěná na dnešní kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Další nezpochybnitelná zmínka o Chabrech je z roku 1273 v listině papeže Řehoře X. pro Strahovský klášter. Ta uvádí Chabry jako jejich majetek. V roce 1397 privilegium krále Václava IV. potvrzuje jejich vlastnictví. V roce 1436 zastavuje císař Zikmund Chabry Starému Městu. Samotný dvůr se vrací Strahovskému klášteru. V první polovině 16. století se poprvé Chabry dělí na Horní a Dolní. Od poloviny tohoto století se pak na řadu let opravdu oddělily a byly na sobě zcela nezávislé. Každá měla svého rychtáře a většinou i jinou vrchnost. V roce 1634 byly Dolní Chabry protestantským Černhausům zkonfiskovány a dány Albrechtu z Valdštejna. Posléze v roce 1639 jim byly navráceny. V roce 1651 kupuje Dolní Chabry hrabě Jan Hartvik z Nostic, který je pak po 11 letech prodává Starému Městu pražskému. V roce 1719 se opět obě dosud nezávislé obce Horní a Dolní Chabry spojují v jednu. V roce 1968 se obec Dolní Chabry stává součástí hlavního města Prahy a dnes je MČ Praha – Dolní Chabry součástí správního obvodu Praha 8.

Vodní mlýn patří k největších zachovalým objektům svého druhu. V písemných pramenech z roku 1512 se objevuje mlynář slupského mlýna Jan. Stavebníkem mlýna byla patrně církevní vrchnost. V 17. století dochází k radikální přestavbě mlýna. Tehdy měl 9 moučných složení a jedno přenosné. Toto zařízení poháněla nejméně 4, snad 5 vodních kol. Ještě počátkem 20. století bylo mlecí zařízení poháněno 4 vodními koly a bylo postupně modernizováno bez stavebních úprav interiéru mlýnice. Vodní kola byla ve 20. letech nahrazena Kaplanovou turbinou, pro niž byl upraven splav a postaven přízemní objekt na levobřeží náhonu. Tím byl stavební vývoj mlýna ukončen. Roku 1957 byl jeho provoz definitivně ukončen a objekt byl využíván ke skladovacím účelům. V roce 1983 byl mlýn zpřístupněn veřejnosti. Mlýnská budova nese stopy složitého stavebního vývoje, jehož počátky je možno sledovat již od středověku. Dokladem je masivní zeď návodní stěny mlýna z nespárovaného lomového kamene, nestejná tloušťka obvodového zdiva obytné části a užití kamenných nárožních bloků. V období renesance došlo k zásadní přestavbě objektu v souvislosti se zvýšením produkce.Zmíněnému období patří řešení hlavního průčelí s arkádových schodištěm osazeným toskánskými sloupky, detaily střešních vikýřů, boční lichoběžníkové štíty a kamenná ostění půlkruhových okének pro hřídele vodních kol. Klasicistní období přineslo zhodnocení objektu, byla plackovými klenbami zaklenuta obytná část přízemí, přestavěno schodiště a rozděleny obytné místnosti patra. Půdorys budovy o rozměrech 47 x 12 m zabýrá ze dvou třetin mlýnice, zbytek tvoří obytná část. Původní strojní zařízení se až na výjimky nedochovalo. Po rozhodnutí využít objekt k expozici historie mlynářství  bylo nutno doplnit technologické zařízení. K tomu byly využity přenesené technologické celky z jiných mlýnů. Zařízení tak pochází ze Zábrdí u Prachatic, Drozdovic, Dalešic a dalším zařízení různých firem. Část složení je poháněno čtyřmi nově instalovanými vodními koly s dřevěnými převody. K pohonu válcového mlýna slouží elektromotor pohánějící transmisi.

Vrcholové skalisko Polední kameny (1006 m.n.m.) se nachází 4 km jihovýchodně od Hejnice. Je přístupné po turistické značce. Vrchol tvoří různé skalní útvary, menší skalní města, suťové pole, viklany a zřícené skalní bloky. Ze plošiny na jednom ze skalních bloků je kruhový výhled na Jizerské hory a daleké okolí.