Na severním okraji města, nad ulicí Odbojářů najdeme horažďovický židovský hřbitov. Jeho historie sahá do první čtvrtiny 19. století, v roce 1979 sem byly přesunuty náhrobky ze staršího židovského hřbitova nacházejícího se blíže centru při hradbách. Na dnešní ploše 3.097 m2 najdeme zhruba necelé čtyři stovky náhrobků, v přední části se pak nacházejí ty přesunuté ze staršího hřbitova. Hřbitovní domek adaptovaný na obytné účely dnes chátrá. Jinak je hřbitov ohrazen cihlovou, částečně kamennou zdí a uzamčen. Severní část je oplocena a připravena na výstavbu nové zdi (9/2012).

Hvězdárna Kleť se nachází jižně pod vrcholem Kleti, nejvyšší hory Blanského lesa, poblíž Českého Krumlova. Nejvhodnější přístup je sedačkovou lanovkou Krásetín-Kleť. Hvězdárna Kleť, je pobočka českobudějovické hvězdárny. Kleť, jako místo budoucí hvězdárny, byla zvolena pro své jedinečné klimatické podmínky, které amatérští astronomové využívali již v minulosti. Vzhledem k nadmořské výšce 1.070 metrů jde o nejvýše položenou hvězdárnu v Čechách. Dnes je Observatoř Kleť světoznámou hlavně díky svému výzkumu planetek a komet. Mezi observatořemi věnujícími se sledování planetek i hledání dosud neznámých planetek patří Observatoř Kleť mezi světovou špičku. Za vše hovoří tato statistika: dnes je celosvětově očíslováno více než 160.000 planetek. Z toho 878 planetek bylo objeveno na Observatoři Kleť (údaj k říjnu 2007). Na její počest je nazvána planetka (2199) Kleť. Na Kleti se pořádají prohlídky v rámci nichž se návštěvník seznámí s výzkumným programem Observatoře Kleť včetně jeho výsledků (objevy planetek a komet, pozorování blízkozemních asteroidů), prohlédne si expozici astronomických fotografií pořízených na Observatoři Kleť. Jsou na nich komety, planetky, mlhoviny, hvězdokupy, a galaxie. Za slunečného počasí shlédne v projekci sluneční skvrny, a uvidí největší čočkový dalekohled v ČR. Na Kleti je možno také navštívit naší nejstarší kamennou rozhlednu. 

Gotický kostel stojí mezi Husovým náměstí a náměstím 1.máje. Jeho jádro je gotické ze 13-14. století, později byla v letech 1518-1542 přestavěna goticko-renesančně. Roku 1899 byla pro špatný stav uzavřena. Nejstarší částí kostele je dnes sakristie a zdivo presbytáře. Objekt opět slouží bohoslužbám.

Krátká historie hradu Hrad postavil nejpíše Vilém z Illburka, který se jako majitel připomíná k roku 1434. Hrad pak měnil majitele a postupem času se jeho stavební stav velmi zhoršil. V 90. letech 15. století jej musel nový majitel Václav Satanéř opravit. V roce 1528 se dostal do držení rodu Šliků, za nichž nadobro zpustl. Dispozice hradu Hrad zaujmul příhodnou terénní situaci na vysokém čedičovém kopci. Hrad měl dvě brány, jedna se nacházela na vysunutém přihrádku, druhá pak byla ve formě portálu v hlavní hradbě. Vedle ní se nacházela rozměrná obytná věž obdélného půdorysu. Na nejvyšším místě hradního jádra se nacházely dvě volně stojící budovy. Do dnešní doby se z hradu nejvíce zachovaly zbytky obytné věže, malé a velké brány. Areál hradní zříceniny Himlštejn je volně přístupný. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zříceninu hradu Hauenštejn nebo zříceninu loveckého zámečku Mořičov. Poblíž Ostrova najdete památnou břízu. Navštívit můžete i zříceninu hradu Šumburk nebo Perštejn. Ubytování najdete v Klášterci nad Ohří.