Studna s kovovou mříží na II. nádvoří Pražského hradu pochází z roku 1702.

Barokní zámek Nebílovy stojí uprostřed stejnojmenné vsi v Plzeňském kraji. Historie zámku První písemná zmínka o obci je z roku 1327, kdy obec s tvrzí vlastnil Racek z Nebílova. V roce 1624 dostal panství Kryštof Karel Kokořovec. Při jeho dědictví se poprvé připomíná zdejší tvrz, která byla kamenná a stála v zadním traktu dnešního zámku. V roce 1705 koupil panství generál Benátské republiky, pocházející z Pruska, hrabě Adam ze Steinau. Adam Steinau se rozhodl postavit na místě renesanční tvrze nový, reprezentativní barokní zámek. Stavba byla zahájena v r. 1706 na návrh plzeňského stavitele Jakuba Augustona ml. Po dokončení stavby byla k zámku připojena zahrada, obehnaná obvodovou zdí s ozdobnými kapličkami. Stavbu zámku v podstatě dokončila až nová majitelka Antonie Černínová z Chudenic. I zde se vystřídalo mnoha majitelů, posledním byl Kristián Valdštejn-Vartemberk. Nový majitel však nechal zámek zchátrat, protože centrum jeho panství nebylo zde, ale ve Šťáhlavech. V roce 1919 byl areál zabrán v rámci pozemkové reformy, později necitlivě rozparcelován a rozprodán. Od roku 1968 se zde započala postupná obnova. Dnes patří zámek pod státní správu, v roce 1998 byl zrekonstruován a otevřen pro veřejnost.   Podoba zámku Nebílovský zámek je představitelem typické vídeňské barokní architektury, v českých zemích ojedinělé. Svou půdorysnou dispozicí připomíná zámky v Aschachu, Halbturmu nebo vídeňskou rezidenci Belevedere. Jedná se o zajímavě řešený objekt, složený ze dvou podkovitých trojkřídlých jednopatrových budov svírajících čestný dvůr. Čelní, barokní budova, má ve středu věž s cibulovou bání. Jádro zadní, dosud nezrekonstruované části zámku, tvoří renesanční tvrz. Koncem 18. století byly zámecké budovy upraveny a interiéry vymalovány významným pražským malířem Antonínem Tuvorou, který zde v Nebílovech vytvořil své největší dílo. Je jím výmalba tanečního sálu v zadním traktu. Zde autor vytvořil iluzivní monumentální malbou tropické krajiny doplněné fantastickými městy i antickými zříceninami, nad nimiž poletují exotičtí ptáci. Restaurovaný přední zámek se dnes prezentuje jednou z našich nejkrásnějších barokních fasád. V přední části zámku je expozice dobových interiérů. Květiny jsou hlavním motivem výzdoby, obrazů, grafik, intarzií nábytku i porcelánu. Ojedinělou ukázkou je sbírka lustrů benátského typu. V části zadního traktu je situováno hasičské muzeum. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba na zříceninu hradu Vlčtejn, zříceninu hradu Radyně, zříceninu hradu Lopata nebo na rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci. Navštívit můžete také krásný klasicistní zámek Kozel nebo kostel sv. Prokopa. Ubytování jistě najdete v Plzni.  

Na vrcholu Pancíře (1214 m) leží jedna z nejvýše položených českých rozhleden. V pořadí je to již druhá stavba tohoto druhu. Za krásnými šumavskými výhledy Pancíř byl vždy velmi oblíbeným výletním místem a to zejména pro svou blízkost městečku Železná Ruda a dvou známým šumavským jezerům – Černému a Čertovu. V roce 1880 byla na Pancíři postavena jednoduchá trámová rozhledna za jejímž vybudováním stál Rakouský turistický klub. Nedožila se ovšem ani konce století. Nynější rozhledna byla postavena z iniciativy Klubu českých turistů v roce 1923. Byla vybudována společně s přilehlou chatou, která byla pojmenována po propagátorovi turistiky na Šumavě, Jaroslavu Mattušovi. Stojí dodnes a díky rekonstrukcím je ve velmi dobrém stavu. Stejně jako rozhledna, která je vysoká 18 metrů a na její vyhlídkovou plošinu ve výši 15 metrů vede 68 schodů. Lze z ní spatřit většinu dominant Šumavy na české i německé straně. Je otevřena denně po celou sezónu.   Výhled sever: Svatobor východ: Boubín jih: německá část Šumavy od Falkensteinu po Velký Javor západ: Malý Javor, Encian, Černé jezero, Svaroh Popis cesty Lanovkou - Na vrchol vede z rekreačního střediska Špičák sedačková lanovka s mezistanicí na Hofmankách o celkové délce 2750 m a převýšením 347m. Pěšky  od Sportovního areálu Špičák po zelené a dále po červené (3km). ze Špičáckého sedla po červené (3km) ze Železné Rudy a z Hofmanek po modré (2+2 km) Na kole - ze Špičáckého sedla vede cesta až na vrchol

Boží muka v Cementářské ulici v Praze Lochkov.