Kostel sv. Jiljí stojí nedaleko centra v Poděbradově ulici. První zmínka o kostelu pochází z roku 1303, tehdy ještě románském a zasvěceném Panně Marii Vítězné. V letech 1522-1523 prošel gotickou přestavbou v podstatě do dnešní podoby. Jednoduchý kostel má loď i presbytář s venkovními opěrnými pilíři, v sousedství presbytáře je pak menší věž sloužící jako zvonice. Uvnitř je pak presbytář sklenut žebrovou klenbou o dvou polích. Kromě hlavního oltáře sv. Jiljí jsou tu i další dva: sv. Jana Nepomuckého a mariánský. Dále pak novogotická kazatelna a křížová cesta.

Starobylá cesta vede z Pavlovic do údolí Švábského potoka směrem na osadu Šváby. Tato takzvaná Dlážděnka byla vylámána již za Albrechta z Valdštejna. V devadesátých letech 20. století se dočkala obnovy.

Autorem je Matěj Václav Jäckel, který sousoší zhotovil roku 1709 na objednávku opata kláštera cisterciáků v Oseku Benedikta Littweriga. Uprostřed sousoší, stojí Panna Maria s Jezulátkem, k ní vzhlíží vpravo klečící sv. Bernard v řeholním rouchu, andílek před ním drží opatskou pokrývku hlavy. V levé části kromě andílků jsou atributy Kristova utrpení - kříž, hřeby, kladivo a kleště, figura kohouta a veraikon - upomínka na pověst o Veronice, která zmučenému Kristu podává šátek k otření tváře, do něhož se zázrakem otiskl jeho obličej. Sv. Bernard z Clairvaux byl řeholním reformátorem a náboženský myslitel žijící v Burgundsku ve 12.století, který zakládal kláštery. Originál sousoší je umístěn v Gorlici na Vyšehradě. Na mostě je kopie, Kterou roku 1979 vytvořil autorský tým ve složení  M. Vajchr, V. Hlavatý, J. a P. Vitvarovi, M. Tomšej, A. Viškovská-Altmanová a J. Wolf. 

 Muzejní expozice v rodišti Jana Žižky z Trocnova. Celým areálem lze projít po značeném okruhu. Začneme u budovy Památníků Jana Žižky z Trocnova, v němž jsou uloženy nálezy z obou trocnovských dvorců. Památník byl sestaven z původního poplužního dvora borovanského kláštera, který byl postaven v letech 1678 - 1679 zřejmě ze zbytků zdiva trocnovských dvorců. Od Památníku vede značená cesta po hrázi rybníků Horního a Dolního k lesu, kde se nacházejí zbytky dvorce Žižkova strýce Mikše a 9 m hluboká studna patřící k dvorci. Odtud se po hrázi Grandlového rybníka přijde po cestě k místu údajného Žižkova narození, kde se nachází balvan s nápisem vztyčený v roce 1908. Dále návštěvník projde kolem monumentálního pomníku husitského hejtmana (díla prof. Josefa Malejovského z let 1958 - 1969) až ke zbytkům Žižkova dvorce. Zde, vpravo od vyznačených základů stála stodola a vlevo, přes cestu směrem k budově sousedního dvora, byly stáje. Vpředu je odkryta část původního nádvoří.  Před dvorcem za cestou, v místě nynější louky, býval rybník. V provozu denně mimo pondělí od 1. 5. Do 30. 9. v době od 9,00 do 17,00 hodin. Průvodce je k dispozici, občerstvení "U Žižkova dvorce". Stálá expozice Novodobé plastiky s husitskou tématikou, fotokopie  a repliky historických dokumentů. Archeologické nálezy, repliky historických zbraní, trojrozměrný model bitvy  u Sudoměře a vozové hradby. V areálu se nacházejí  základy Žižkova a Mikšova dvorce, místo narození Jana Žižky, Mohyla Jana Žižky.