Zříceniny hrádku Křikava, které dnes již pokrývá lesní porost, nalezneme na skalnatém návrší nad rybníkem u obce Černívsko, kousek od Blatné. Krátká historie hradu Do psané historie vstoupil hrad roku 1357, kdy se zde připomínají rytíři z Donrštejna (z Křikavy), z nichž Hugo byl hofmistr císařovny Blanky, a Jindřich byl roku 1425 upálen husity v Obořišti. V průběhu 15. století, zřejmě v průběhu husitských válek, hrad zanikl. Dispozice hradu Jednodílný hrad měl v podstatě protáhle lichoběžný obrys a obíhal jej hluboký příkop. Dominantou hradu byla na nádvoří stojící čtyřhranná obytná věž. Palác složitějšího půdorysu se přikládal k jedné užší straně dispozice, další menší stavba se nacházela v protilehlém nároží. Vstup umožňovala brána prolomená v hradbě. Z Hrádku se dochovaly zříceniny hranolové věže (východní a západní část) a několik málo zdí do výšky cca. 2m. Hrad Křikava byl typickou ukázkou oblíbené Dodonové dispozice, které se rozvíjely ve 14. století. Vydáte-li se také do Blatné, nemůžete opomenout navštívit vodní renesanční zámek Blatná. Přímo v Blatné se můžete také ubytovat.

Muzeum v Bruntále, které je umístěno v prostorách zámku Bruntál, vybudovalo během své stoleté historie rozsáhlé fondy vlastivědných a uměleckohistorických sbírek. Má na zámku svá odborná pracoviště, muzejní knihovnu  a fotooddělení s fotoarchivem. Vedle odborných aktivit vyvíjí i velkou prezentační činnost: přímo v objektu zámku Bruntál vybudovalo muzejní expozice „Příroda Bruntálska“ a „Řemeslo má zlaté dno - řemesla a živnosti bruntálského regionu“. Ve výstavních síních v přízemí zámku pořádá každoročně řadu výstav. Ve správě Muzea v Bruntále jsou tři kulturní památky: zámek Bruntál,  Kosárna v Karlovicích ve Slezsku a hrad Sovinec. Stálá expozice Příroda Bruntálska (příroda regionu, chráněná území). Řemeslo má zlaté dno (řemesla a živnosti na Bruntálsku na přelomu 19. a 20. století).  Otevírací doba: X. -  IV.  úterý – neděle 9:00 – 16:00 V. -  IX.. pondělí – neděle 9:00 – 17:00  

Městské opevnění města Kolín bylo vzniklo současně s městem za vlády krále Přemysla Otakara II. a stalo se vzorem pro jiná další města. Na přelomu 15. a 16. století bylo posíleno. V průběhu 18. a 19. století postupně zanikalo. Kromě vlastního městkého opevnění ještě existovala předsunuté opevnění na Zálabské straně. Kromě severní části bylo opevnění tvořeno dvojitou hradbou oddělnou od sebe parkánem širokým 8-11 m. Hlavní (vnitřní) hradba byla vysoká 11 m a zpevněná 12 válcovými baštami. Před vnější (parkánovou) hradbou se pak nacházel vodní příkop a val. Při posílení hradeb na přelomu 15. a 16. století byla vnější hradba doplněna baštami. Severní část opevnění tvořila jen jednoduchá hradba se střílnami. Vstup do města zajišťovaly 4 brány: Klášterská / Pražská: ze západní strany to byla nejdříve Klášterská brána o které je první zmínka z roku 1343. Stávala v sevrozápadní části města, po vystavění hradu byla v roce 1434 začleněna do hmoty královského paláce a byla z komunikačního systému vyjmuta. Její úlohu nahradila nová brána postavená v dnešní ulici Pražská. Nepříliš velká brána byla zbořena v roce 1829. Její zbytky byly odkryty při arechologickém průzkumu v roce 2006.Kouřimská: nejvýznamnější městská brána stávala v dnešní ulici Kouřimská při domech čp. 11 a 13. Byla třípatrová a obýval ji branný, v 18. století fungovala jako obytná. Zbořena byla v roce 1843.Horská: zajišťovala přístup od východu, stávala v dnešní Kutnohorské ulici přibližně mezi domy č. 41 a 54. V 17. století ji tvořily dvě čtverhranné stavby, jedna napojená na vnitřní hradbu, druhá na vnější zeď. Začátkem 18. století měla stejně jako kouřimská brána také obytnou funkci. V roce 1734 sice vyhořela, ale byla opět opravena. Po dalším požáru v roce 1796 už zůstala bez střechy a začala chátrat a to natolik, že musela být ve dvacátých letech 19. století částečně rozebrána a v roce 1843 zbourána zcela. Labská: brána zajišťující přístup od řeky, kde se nacházel dřevěný most. Hranolová stavba s průjezdem při jejím východním  boku stávala v dnešní ulici Rubešova někde v místech při hotelu Savoy. Do dnešní doby se z městského opevnění zachovala část mezi ulicí Brandlovou a Politických vězňů, za kostelem sv. Bartoloměje (část hradeb a bašta dnes s obytnou funkcí), další část pak v ulici Na Valech. Tady je patrný ve dvorcích domů této ulice zbytek hradby a v jednom dvorku je vidět i zbytek bašty. Kromě toho se ve hmotě bývalého hradu a později zámku dochovala původní Klášterská brána a z předsunutého opevnění na Zálabské straně je to věž zvaná Prachárna (Podskalské nábřeží).

Podhorní vrch (847 m.n.m.) se nachází asi 5 km severovýchodně od Mariánských Lázní. Vrchol je vulkanického původu a je tvořen čedičem, ve kterém zde bývají uvězněny žlutozelenošedé olivíny, velké krystaly nefelínu a některé další minerály. Podhora má dva vrcholy. Nepřístupnou Velkou Podhoru (847 m.n.m.) a Malou Podhoru (829 m.n.m.) na které se nachází vyhlídková plošina. V sedle mezi dvěma těmito vrcholy byla před druhou světovou válkou postavena výletní Hannakamova kavárna. Těšila se velkého zájmu lázeňských hostů a ve 30. letech 20. století se tu konaly i srazy německých spolků. Druhá světová válka sice přinesla pokles turistů, ale i tak si kavárna nemohla příliš stěžovat na nezájem hostů. Školili se zde dokonce záškodníci nacistické organizace Zeppelin k poválečné diverzní činnosti. Po osvobození pátrala po těchto záškodnících dokonce americká CIC. Dne 16.6.1945 přijeli dokonce na Podhoru aby něco o nich zjistili od majitele kavárny Adalberta Hannakama. Bohužel ho již našli spolu s manželkou a jejich služebnou zastřeleného. Pachateli byli zřejmě členové organizace Zeppelin. Po válce kavárna chátrala a později byla rozebrána na stavební materiál. Dochovaly se jen základy zdiva a sklepení. Na tomto místě dnes stojí 35 m vysoký vysílací stožár vybudovaný v roce 1980 ministerstvo vnitra, dnes slouží radioamatérům. Na vyhlídku vede v roce 1977 obnovené schodiště. Je odtud dobrý výhled na Krušné hory s vrcholem Klínovec, Doupovské hory, mohutný vrch Dyleň, vrchol Přimda se zříceninou hradu a celý hřeben Českého lesa s výrazným Čerchovem. Dále pak vrch Vladař, Branišovský vrch, vysílač Krašov a vrchol Krasíkova se zříceninou hradu. Na svahu hory se nachází opuštěný čedičový lom. Materiál odtud byl velmi kvalitní a používal se jako podklad silnic. V zimě 1968 došlo k havárii drtiče, z nedostatku peněz na opravu byl lom opuštěn a většina zařízení rozkradena. Také zde byly nalezeny olivíny.