Při budování silnice vedoucí z Kojetína do Hodslavic vznikl kousek nad obcí zářez, jenž odkryl jeden z druhů sopečné činnosti v období spodní křídy (stratotyp). Zde na tomto místě vznikl tzv. pikritický mandlovec usazením ještě žhavých útržků lávy spolu se sopečným prachem a pískem. V základní hmotě jsou obsaženy vtroušené úlomky těšínsko-hradišťského souvrství v nepravidělně rozptýlených shlucích „mandlí“ s útržky nebo úlomky vyvřelé horniny. Na stěnách odkryvu se vyvíjí skalní rostlinné společenstvo. Pro svoji mimořádnou geologickou hodnotu byl odkryv vyhlášen přírodní památkou. Místo je volně přístupné.

ZOO Ohrada - Hluboká nad Vltavou leží u loveckého zámku Ohrada, na břehu Munického rybníka a při procházení v ní lze spatřit nedaleký zámek Hluboká nad Vltavou. Nejmenší česká ZOO Historie zahrady je spjata s Dr. Adolfem Schwarzenberkem. Ten využil faktu, že lovecký zámeček nebyl využíván pro své původní účely a proto z něj vytvořil muzeum s přírodovědnými sbírkami. Později přibyly voliéry, výběhy a terária. To bylo ve 30.letech 20. století.  Přestože zahrada svou velikostí 6 ha, z nichž jen 1,8 ha představuje expoziční plochu, patří k našim nejmenším, najdeme v ní téměř 200 druhů živočichů. V dnešní době se ZOO Ohrada zaměřuje především na české a evropské ohrožené druhy, ale k vidění jsou i zvířata z mírného pásu Asie či Austrálie, Afriky a Ameriky. Kontaktní ZOO Zahrada se zaměřuje na záchranu ohrožených druhů. K nejvzácnějším exponátům patří vydra říční, vzácný čáp černý, sup mrchožravý a holub krvavý. Díky své poloze lze její návštěvu spojit s prohlídkou zámku a její rovinatá krajina  poskytuje možnost pohodlné procházky. Parkoviště je přímo před vchodem areálu, k dispozici je občerstvení i možnost zakoupení suvenýrů. ZOO Ohrada se hodně zaměřuje na akce pro děti, které jistě ocení možnost kontaktu se zvířaty. Výlet na Ohradu určitě spojte s prohlídkou nedalékého zámku Hluboká.

Přírodní památka Hřídelecká hůra se nachází na východním okraji obce Hřídelec. Nevede sem značená cesta, je potřeba se z centra obce vydat směrem k menšímu zalesněnému vršku, a pak posléze vyjetou cestou kolem jednoho z domků přímo k jeho úpatí, kde se přírodní památka nachází. Přírodní památku tvoří jedna z nejmladších sopek v regionu se vzácnými nerosty. Vulkanický pahorek v Novopacké vrchovině je pozůstatkem třetihorní sopečné činnosti v českém masívu a představuje denudací (odnosem) okolních usazených hornin odkrytou výplň sopečného komína. Přes dílčí nerušení lomovou jámou má přirozený tvar, který připomíná původní sopečný kužel – vytváří ho obal čedičové žíly, tzv. aglomerátní láva. Historickou těžbou kamene a samovolným uvolněním mekčích výplní vznikly komory. V čedičové lávě, která při výlevu prorazila nadloží slínovce a v tzv. komínové brakcii vznikly četné dutiny, v nichž došlo ke krystalizaci množství významných minerálů, např. amfibol, dolomit, kalcit, olivín, pyrit, siderit, aragonit a další. Nerosty byly nacházeny hlavně při těžbě čediče v lomu činném ještě na počátku 20. století. Zajímavostí jsou pravidelné šestiboké útvary, odkryté v umělých skalních dutinách – tzv. čedičové varhany (horizontální polohy). Ke zdejší teplomilné vegetaci patří například zběhovec lesní, tařinka kališní, pamětník rolní, mochna jarní, rozchodník ostrý a další. V dutinách a na římsách skal hnízdí poštolka obecná, ve skalním podzemí zimuje netopýr černý.

Anglikánský kostel vystavěný v pseudogotickém slohu z červených ostře pálených cihel podle vzoru anglických románsko-gotických venkovských staveb je dílem architekta Williama Burgese. Podnět k výstavbě dala lady Anna Scott of Rodono na památku svého manžela, který v tomto městě také zemřel. Ta také na projekt kostela dala 12.000 zlatých. Kostel byl vysvěcen v roce 1879. Zdejší mše v letech 1897-1909 navštěvoval i anglický král Eduard VII. Po rekonstrukci od roku 1994 slouží kostel jako výstavní a koncertní sál.