Přírodní památka Magnetovec-skalní hřib se nachází na zelené turistické značce přibližně 6 km od obce Velké Březno (nádraží ČD). Ze zelené značky je pak nutno přímo k památce odbočit na okružní značenou cestu.Bazanitový skalní hřib je vysoký cca 6-8 m. Je pozůstatkem lávového příkrovu tvořeného dvěma výlevy. Spodní výlev je pórovitější a zvětralejší. Na tenké noze spočívá mohutný klobouk budovaný kompaktnější horninou, která více odolává zvětrávání. Cenná lokalita je od roku 1992 chráněnou přírodní památkou.  

Zámek v Semilech.

Český herec.

Národní muzeum tvoří pět odborných ústavů Přírodovědecké muzeum Historické muzeum Knihovna Národního muzea Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur - součást Národního muzea od roku 1932 České muzeum hudby - součást Národního muzea od roku 1984 Historická budova je v současné době uzavřena z důvodu rekontrukce Budoucnost Národního muzea Z vestibulu budovy budou moci návštěvníci sejít do nově vybudovaných prostor návštěvnického zázemí v suterénu budovy, tvořeného kapacitními šatnami a sociálním zázemím. V přízemí jim bude k dispozici v levém zastřešeném nádvoří, ve dvoraně určené pro setkávání, muzejní kavárna, muzejní obchod či dětský koutek. Zastřešené nádvoří po pravé straně budovy nabídne stálou expozici, kde budou zavěšeny velkorozměrové exponáty, případně vzácné sochy a monumenty ze sbírek muzea. V přízemí budou umístěny i krátkodobé výstavy v pěti výstavních sálech o celkové ploše více jak 1 000 m2 a obnovené přednáškové sály.Pantheon v prvním patře bude, tak jako před rekonstrukcí, i nadále připomínat významné muže a ženy české vědy, společenského života a umění. Ve zbývajících výstavních sálech naleznou návštěvníci první část nové stálé expozice. Ve druhém patře ve sloupovém sále pak interaktivní centrum pro studenty a mládež. Na závěr prohlídky bude možno vystoupat do kopule, odkud zájemci uvidí panorama historického centra města Prahy a Pražského hradu. Nové výtahy do druhého suterénu zavedou návštěvníky k reprezentativní spojovací chodbě doplněné o multimediální efekty, která jim umožní průchod do sousední nové budovy Národního muzea. Zde bude pokračovat stálá expozice, budou se zde konat, výstavy, koncerty a další kulturní akce. Historie muzea Muzeum bylo založeno roku 1818 pod názvem Vlastenecké muzeum v Čechách. U jeho zrodu, podobně jako jinde v Evropě, stála osvícená skupina šlechticů.  Ta v čele s hrabětem Kašparem Mariou Sternbergem (1761-1838), světově proslulým vědcem v oboru paleontologie, 15. dubna 1818 podepsala provolání o založení muzea a svou podporou dosáhla toho, že se roku 1820 dostalo novému ústavu potvrzení vídeňské vlády a panovníka. Byla ustavena Společnost vlasteneckého muzea v Čechách jako majitelka a správkyně sbírek i jako organizátorka veškeré muzejní práce. Jejím prvním předsedou se stal právě hrabě Sternberg. Majitelkou muzea zůstala Společnost až do roku 1934, kdy byly muzejní sbírky převzaty do vlastnictví a správy Země České. V roce 1949 byly převedeny do vlastnictví státu. V průběhu let se vystřídalo několik názvů muzea a také jeho sídlo. Muzeum bylo tedy založeno pod názvem Vlastenecké muzeum v Čechách. Od roku 1848 neslo název České muzeum, v období let 1854–1919 pak Muzeum Království českého. Než se v roce 1891 stala sídlem muzea nově postavená budova na Václavském náměstí, byly sbírky uloženy nejprve ve Šternberském paláci na Hradčanech a od roku 1846 v Nostickém paláci v ulici Na příkopě. Další etapa muzejních dějin je spojena s historikem Františkem Palackým (1798-1876). Ten se svou pracovitostí zasloužil o přerod muzea z instituce převážně aristokratické a vědecké k instituci, která se stala součástí národního obrození. Dalším záslužným činem Františka Palackého bylo založení dodnes vydávaného prvního vědeckého českého časopisu Časopisu Národního muzea (1827) a založení Matice české (1831), která se zasloužila o vydání základních prací české vědy a literatury. Po Sternbergově a Palackého éře přišla 2. polovina 19. století a s ní vedle profesionalizace muzejní činnosti také velké rozrůstání exponátů. Součástí muzejních sbírek se staly významné české soukromé sbírky. Namátkou lze připomenout sbírky Kašpara Sternberga, ve kterých byla i slavná sbírka českých nerostů J.T. Lindackera, Sternbergův herbář i jeho bohaté kolekce paleontologické a geologické, čítající 145 000 předmětů. Do Národního muzea se dostala mineralogická sbírka Františka Xavera Maxmiliána Zippeho, který je pokládán za zakladatele české mineralogie. Kustodem sbírky botanické byl Karel Bořivoj Presl, bratr Jana Svatopluka Presla. Velmi úzký vztah k muzeu měl Jan Evangelista Purkyně i slavný francouzský badatel, usedlý v Praze, Joachim Barrande, jehož sbírky položily základy světové slávy paleontologického oddělení Národního muzea. Do muzejních sbírek přešel odkaz českého botanika a cestovatele Tadeáše Haenkea. Nová etapa Národního muzea se začala psát po přestěhování do budovy v horní části Václavského náměstí. Novorenesanční stavba od architekta Josefa Schulze s centrálním prostorem Panteonu a výzdobou od umělců generace Národního divadla se stala nejen dominantou celého Václavského náměstí, ale i symbolem českého muzejnictví. V roce 2006 získalo Národní muzeum vedlejší budovu bývalého Federálního shromáždění, ve kterém působilo Rádio Svobodná Evropa. Po přestěhování části sbírek a managementu bude v roce 2010 započato s celkovou rekonstrukcí hlavní budovy. Knihovna Součástí Národního muzea je také knihovna. Všeobecná část knihovny a oddělení rukopisů a starých tisků je umístěno v hlavní budově muzea, unikátní soubor historických i současných novin a časopisů je uložen v Místodržitelském letohrádku v pražské Stromovce. Knihovna NM také zajišťuje provoz Muzea knihy v zámku ve Žďáru nad Sázavou. Pražské objekty a expozice Národního muzea Národní muzeum (hlavní budova) - Pravěké dějiny Čech, Moravy a Slovenska, Sbírky mineralogické, Sbírky Paleontologické, Sbírky Zoologické, Antropologie - Lidské kosti vypovídají, Sbírky Osteologické Nová budova Národního muzea Lapidárium Národního muzea - Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století Musaion – národopisná expozice Národní památník na Vítkově - Křižovatky české a československé státnosti Památník F. Palackého a F. L. Riegra - Původní interiér bytu rodin Palackého a Riegra Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur – Amerika, Kultury Austrálie a Oceánie, Nias – ostrov předků a mýtů České muzeum hudby – Člověk – nástroj - hudba Muzeum B. Smetany - Bedřich Smetana (1824-1884) Muzeum A. Dvořáka - Antonín Dvořák (1841-1904) Památník J. Ježka – Modrý pokoj Mimopražské objekty a expozice Národního muzea Muzeum knihy – Žďár n. Sázavou - Dějiny knihy a knihtisku od počátků do současnosti Muzeum české loutky a cirkusu – Prachatice - Expozice české loutky a cirkusu Zámek Vrchotovy Janovice - Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice, České zvonařství, Společnost v Čechách 19. století Památník B. Smetany – Jabkenice Památník A. Dvořáka – Nelahozeves – Skladatelův rodný dům Památník J. Suka – Křečovice - Život a dílo Josefa Suka (1874-1935) Expozice Národního muzea na státním zámku Litomyšl - KLAVÍR? KLAVÍR! KLAVÍR! Tajemství i krása klávesových nástrojů v proměnách staletí