Stanice metra Nádraží Holešovice je situována mezi ulicí Vrbenského a budovou Holešovického nádraží.Zprovozněna byla na III. úseku trasy C v roce 1984Hloubka nástupiště je 7 m pod povrchem.Stanice je hloubená, zeložená v otevřené svahové jámě. Konstrukce tvoří železobetonový monolitický polorám, zatropený prefabrikovanými nosníky. Obklad tvoří přírodní keramické tvarovky kladené diagonálně. Až do roku 2004 byla stanicí koncová, proto se za ní nacházejí odstavné koleje.Stanice má dva výstupy. Oba vedou do povrchových vestibulů. Jeden je situován u ulice Vrbenského a je zde přestup na autobusové a tramvajové linky. Druhý vestibul navazuje na odbavovací halu nádraží Praha – Holešovice.Počet provozně-služebních místností: 232Obestavěný prostor: 153.584 m3.Stavební náklady: 319 mil. korun.

V Sokolově se na vyhlídku chodí na nevysoké návrší zvané Hard. Jeho vrcholek má bohatou stavební historii. Nalézal se na něm městský hřbitov, střelnice a také kamenný vyhlídkový gloriet. To bylo koncem 19. Století. V roce 1907 se místní okrašlovací spolek rozhodl, že gloriet k pořádné vyhlídce dosloužil a že by bylo dobré jej přestavět na skutečnou rozhlednu. Podle plánů stavitele Heinze byla na základech altánu vystavěna dřevěná nástavba o dvou vyhlídkových patrech a celkové výšce 18 metrů. Svého otevření se stavba dočkala 15. dubna 1908. Dřevěná nástavba se postupem času natolik opotřebovala, že musela být snesena, a v roce 1933 byla kamenná podstava přestavěna na památník obětem první světové války. Na vrchol památníku byla umístěna socha Krista, vysoká pět metrů, z dílny místního sochaře Schöneckera. Ani tato podoba nezůstala na dlouho. V průběhu druhé světové války se stavba proměnila ve vojenskou pozorovatelnu a socha byla roztavena pro válečné účely. Od 50. Let zde bylo již jen torzo původní rozhledny. Na rozhlednu se začalo pomalu zapomínat a jen dříve narození si pamatovali, že se z Hardu dalo rozhlížet po kraji. Na lepší časy se začalo blýskat až téměř po půl století. V roce 1999 začala sokolovská radnice podnikat kroky vedoucí k obnovení rozhledny v její původní podobě. Společným úsilím státu a města Sokolov se záměr zdařil a 26. dubna 2001 byla rozhledna slavnostně otevřena. Je o 4 metry nižší než ta původní. Na prosklenou vyhlídku vede 55 schodů, po jejichž zdolání je vidět samozřejmě Sokolov a vrcholy Krušných hor. Ostatními směry je výhled omezen stromy, pouze jihovýchodně se naskytne dílčí pohled na výběžky Slavkovského lesa.

Nedaleko obce Milínov se v lesích nachází zřícenina hradu Lopata. Lopata je typickým zástupcem hradů, kterých majitelé patřili ve své době k obávaným loupeživým rytířům. Zřícenina si ještě dnes uchovává osobité romantické kouzlo. Historie hradu Lopatská skála byla pro svou výhodnou polohu osídlena již v dávné minulosti, zhruba okolo roku 3000 př. Kr. Hrad Lopata byl založen ve 40. letech 14. století pány z Litic. Jméno hradu postaveného na buližníkovém suku vzniklo pravděpodobně podle tvaru hradní skály a poprvé se v pramenech zmiňuje roku 1377, kdy se majitel hradu Heřman píše z Lopaty. V prosinci 1397 byla Lopata obležena královským hejtmanem Prokopem. Král Václav IV. daroval hrad roku 1401 Maršíkovi z Hrádku jako vděk za pomoc. Po smrti Maršíka byl pánem na Lopatě starší ze synů Jan, který však brzy zemřel. Vládu nad hradem a panstvím po něm převzal bratr Habart, zvaný Lopata z Hrádku. Habart nejen že dál bojoval proti kališníkům, ale s pomocníky loupil a plenil v širokém hradním okolí. Proto husitští vůdci přitáhli 27. října 1432 k Lopatě a začali hrad dobývat za pomoci dělostřelby. Pevný hrad byl ale úspěšně hájen. Obléhání Lopaty se protáhlo až do února 1433, kdy strádající obránci sami hrad v noci zapálili a pokusili se o útěk. Téměř 40 jich bylo pochytáno, ovšem Habartovi se podařilo uniknout a zmizet. Usídlil se v Jižních Čechách a loupil z hradu Husi. Vítězové po ovládnutí Lopaty hrad zbořili, aby se opět nemohl stát opěrným bodem katolíků. Vyhořelý hrad už nebyl pak nikdy obnoven. V písemných pramenech se uvádí ještě v letech 1457 a 1539, již  jako pustý. Podoba hradu Počátkem 80. let 19. století pověřil hrabě Arnošt František z Valdštejna F.X.France, aby začal s výzkumem hradu Lopaty. Při odklizování suti bylo nalezeno mnoho předmětů z období existence hradu. Nejvzácnější nález pochází z přikopu pod hradem, kde byly vykopány zbytky impozantního gotického portálu, který byl s doplněnými kusy znovu postaven na jeho bývalém místě v roce 1888. Portál, v současné době již zbořený, byl vysoký 4 m a šířka ostění činila 180 cm. Hluboko v sutinách zdiva byl objeven neobvyklý keramický pohár, jehož kalich byl vyzdoben čtyřmi reliéfními obličeji. Při výzkumu hradního prostoru byl získán rozsáhlý nálezový materiál. Výzkum měl také významný přínos pro poznání hradního schématu a objasnil jeho někdejší architektonickou podobu. Dole pod hradem jsou patrné ještě další středověké hradby. Jedná se většinou o pozůstatky palebných pozic z doby dobývání hradu. K hospodářství hradu patřila také ještě dnes patrná hráz malého rybníčka. Hrad Lopata byl přes svoji malou rozlohu, velmi dobře zabezpečen a zřejmě nákladně zařízen. Nálezy výtvarně náročně pojatých dlaždic a úlomků oken dokládají, že palác byl na své poměry luxusně zařízenou stavbou, která převyšovala standard běžného šlechtického hradu své doby. Tipy na výlet Kromě samotného města Plzeň můžete v okolí navštívit také kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci nebo vystoupit na rozhlednu Sylvánský vrch. Za návštěvu stojí i klasicistní zámek Kozel nebo zřícenina hradu Radyně. Nedaleko je i zřícenina hradu Litice. Výběr ubytování najdete jistě v Plzni.

Kamenné klenby sklepů, dřevo prastarých sudů, skleněné křivky starých lahví, zažloutlý papír jejich etiket. Je to podmanivé místo… a voní.  Je tomu již více než  200 let, kdy její receptura spatřila světlo světa, respektive příšeří Becherovy lékárny v domě U tří skřivanů v Karlových Varech. 200 let sladkých i hořkých - jako je ona sama. Zažila mnoho, potkala mnohé… a zůstala stále stejná: jemná i silná, známá i tajemná, vyzrálá i večně mladá. Becherovka. Dnes můžete ochutnat něco z minulosti i současnosti Becherovky v Jan Becher Muzeu.  Jan Becher Muzeum se nachází na místě, kde se Becherovka od roku 1867 až do října roku 2010 po dlouhých 143 let vyráběla. Kromě výkladu (ve čtyřech jazycích), audiovizuální projekce v deseti jazycích a výstavy historických exponátů spjatých s Becherovkou je součástí prohlídky i návštěva nově zrekonstruovaných sklepních prostor. Naopak některá místa zůstávají utajena. Např. do místnosti zvané "Drogikamr" vstoupila dodnes jen hrstka vyvolených. Právě za jejími zamčenými dveřmi několikrát do roka odvažují zkušené ruce přesná množství sušených květů, listů, kůry či mletého kořene a pečlivě mísí voňavou směs dvaceti bylin a koření - základ budoucího likéru. Na závěr prohlídky Vás čeká ochutnávka produktů v kinosále muzea. "U vás chutná nějak lépe", slýchávají často v muzejním baru. Nápoj sám se neliší, to každé ráno kontrolují zkušení degustátoři, přesto tam jakoby chutnalo jinak. To s Becherovkou kouzlí mráz. Chuť a vůně tohoto unikátního likéru se prý nejlépe rozvinou při 4-10 °C, ovšem při -18 °C, jakoby "zleniví" - táhle vtéká z ojíněné láhve do skleničky, její vůně se jen zlehka uvolňuje, a pak se kulatě rozplývá na jazyku v nové lahodné dimenzi… I to je Becherovka. Ledová. Nejlepší? Becherovka je jen jedna! … ovšem příležitostí jak ji pít, kdy a s kým, těch je bezpočet. Oblíbený aperitiv, účinný digestiv, součást mnoha osvěžujících koktejlů… to všechno je Becherovka. I proto se prodává v celé řadě velikostí - od maličké sběratelské 5cl lahvičky, přes "placatku" s kalíškem, až po úctyhodnou "třílitrovku". Tento "drobeček" v ručně vyrobené obří láhvi je jedním z Becherovka Collection - exkluzivní "modré" řady, obzvláště vhodné jako dárek. Výběr v našem firemním obchodě je široký, navíc pravidelně zpestřen o příležitostná a sezónní balení. Ať už Becherovka putuje z prodejny do mrazáku, přes půl města k přátelům, nebo obletí půl světa jako originální suvenýr z Čech, toho, kdo ji otevře dozajista potěší.  Jen stěží naleznete originálnějšího a příjemnějšího průvodce časem, než je Becherovka, která si od roku 1807 získala několik generací ctitelů a ctitelek a proslavila Karlovy Vary a Českou republiku po celém světě. Pro návštěvníky Muzeum je pro veřejnost otevřeno denně, od 09,00 do 17,00 hod, rezervace na tel. +420 359 578 142, mailu: vstupenky@jan-becher.com. Výklad je možný v českém, anglickém, německém a ruském jazyce. Jan Becher Muzeum se nachází nedaleko na severním konci zlaté žíly v centru  Karlových Varů a jen pár kroků od vlakového i autobusového nádraží, v ulici T.G. Masaryka 57. Otevírací doba 09.00 - 17.00 hod (poslední prohlídka v 17:00) Dobové exponáty, historická sklepení, původní dřevěné sudy,ochutnávka produktů a dokumentární film,který Vám poodhalí některá tajemství výroby tohoto jedinečného likéru.Možnost  zvýhodněného nákupu ve firemní prodejně (otevírací doba firemní prodejny 10:00 - 18:00). Vstupné Dospělí 100,- Kč, studenti a důchodci 50,- www.jan-becher.com Stálá expozice Expozice historie Becherovky Současná produkce Historická sklepení ochutnávka produktů