Skromné pozůstatky hradu Rýzmburka se skrývají na skále nad údolím řeky Úpy, na počest Boženy Němcové nazývaným Babiččino údolí. Údolím vede červená turistická značka, z níž u Červeného mostu odbočuje modrá, vedoucí mj. kolem Rýzmburku. Historie hradu Prvním známým majitelem hradu byl k roku 1319 připomínaný Albert z Rýzmburka. On nebo jeho předci hrad založili na přelomu 13. a 14. století. Jeho potomci pak hrad vlastnili až do první poloviny 15. století. Posléze se majitelé často střídali. Od Zikmunda dostal hrad Oldřich z Černčic, posléze jej koupil kníže Jindřich Minsterberský, poručník nezletilých dětí Jana z Adršpachu a Náchoda. Petr z Adršpachu a Náchoda, jeden z Janových potomků, hrad roku 1527 zastavil. Zastavený hrad poté roku 1534 zakoupil Jan z Pernštejna. Významným majitelem hradu byl od roku 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, který jej nechal pro velkou zchátralost důkladně opravit na pohodlné sídlo. Posledním majitelem, který na hradě též bydlel, byl od roku 1595 Vilém z Talmberka. Vilémův bratr Jan prodal roku 1601 panství s hradem Smiřickým ze Smiřic, kteří jej již nijak neudržovali. K roku 1628 se již uvádí jako zpustlý. Zkázu hradu dokonalo vyplenění císařským a posléze švédským vojskem, požár o tři roky později a na počátku 18. století rozebírání kamene na stavbu nedalekého ratibořského zámku. Dispozice hradu Dispozice hradu byla původně dvojdílná, ovšem o předhradí bohužel dnes již nic nevíme. Hradní jádro bylo pravděpodobně bezvěžové, tvořené především paláci podél hradebních zdí. Bohužel bez archeologického průzkumu nelze vyslovit žádné další hypotézy o podobě a vývoji stavebních fází hradu. Do dnešní doby se zachovalo velmi málo, v podstatě jen střepy hradební zdi a pozůstatky valeně klenutých suterénů paláce na severní straně hradního jádra. Altán na předhradí byl postaven v roce 1798. Hradní areál je volně přístupný. Tipy na výlet Výlet si můžete naplánovat na zříceninu hradu Vízmburk, rozhlednu Žaltman nebo Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Navštívit můžete i zámek Chvalkovice. Ubytování najdete v České Skalici. M.K.

Rozhledna na Čubově kopci je jedinou rozhlednou české části Javorníků. Možná to byl důvod proč na počátku roku 1990 navrhl předseda JZD v blízké Francově Lhotě Jaroslav Novosad, aby zde byla postavena rozhledna. Čubův kopec je vysoký 720 m n. m. a od hranic se Slovenskem ho dělí pouze 200 metrů. Motivem ke stavbě rozhledny bylo zvýšit turistický zájem o tento region. Roku 1991 tak byla otevřena dřevěná, 16 metrů vysoká rozhledna. Měla tvar jehlanu a byla rozdělena na čtyři patra. Nad nejvyšším patrem byla stříška. Díky drsnému klimatu musela být věž v roce 2004 stržena a nahradila ji nová rozhledna. Ta je tvarově identická, liší jen jiným provedením přízemí, které má symbolizovat valašský klobouk a také je o dva metry vyšší. Z jejího nejvyššího patra, na které vede 58 schodů, lze shlédnout téměř celý hřeben Javorníků a na severu se rýsuje panoráma Beskyd.

Katova ulička, spojující Staré město se Špitálským předměstím, vznikla společně s tzv. Katovou brankou na počátku 14. století. Sloužila jako odpadní stoka přebytečné vody na hlavním náměstí, kterou odváděla do Bystřického potoka. Při obraně města pak byla rychlou spojnící mezi městem a hradebním parkánem. Ulička je dlouhá 51 metrů a její šířka v nejužším místě pouchých 66,1 cm. Je registrována jako nejužší ulice v republice. Podle legendy byla v uličce zazděna rouhavá jeptiška, která tu o půlnoci pak straší spolu s posledním kadaňským katem Ignácem Kaylem.

Kostel sv. Anny stojí na vršku s výškou 515 m.n.m. nedaleko hranic jižně od města Kdyně. Tradice zdejšího poutního místa začala v roce 1703, kdy zde 25.července měl vidění kantor a varhaník František Pajer ze Všerub. Spatřil zde zářící oblaka a tímto podle něj Božím úkazem byl vyléčen z trudnomyslnosti a duševních depresí. Z vděčnosti zde nechal postavit malou kapli. Na jejím místě pak všerubský farář nechal vystavět v letech 1712-1719 kostel sv. Anny eliptického tvaru se třemi věžemi. Vnější obvod lodi byl ozdoben šesti sochami světců v nadživotní velikosti. V roce 1723 byl postaven poutnický dům, roku 1747 fara a od roku 1816 zde fungovala i škola. V roce 1865 kostel vyhořel, zůstaly jen obvodové zdi a zachráněn byl pouze obraz sv. Anny. Záhy byl obnoven, ale již bez dvou věží, ze šesti soch se dodnes dochovala také jediná - sv. Václav. Místní hostinec roku 1898 odkoupil KČT a zřídil zde útulnu. Po druhé světové válce se zde usídlili vojáci střežící nedalekou hranici. Z tohoto důvodu kolem roku 1950 zmizela ubytovna a později i fara. Zabrat dostal rovněž kostel. Obrat nastal po roce 1968, kdy byl kostel rekonstruován a další oprava proběhla v roce 1995. O zdejší poutní místo je v současnosti pečováno a konají se zde poutě na svátek sv. Anny.