Vrch Petřín, vysoký 327 m, tvoří jednu z nejznámějších dominant Prahy. Pověsti praví, že právě z tohoto vrchu kněžna Libuše předpověděla městu Praze slávu dotýkající se hvězd. V průběhu staletí měl Petřín několik jmen: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince (v něm. Lorenzberg ). Kronikář Kosmas jej při výkladu o založení Prahy popisuje jako místo velmi skalnaté, jemuž právě pro to množství skal říkají Petřín (zřejmě od latinského slova Petra což znamená skála). Skály na Petříně byly a jsou a kámen, nebo lépe opuka, se tu lámal od nepaměti. Praha má z petřínské opuky mnoho staveb například i právě Hladová zeď, které se táhne petřínským vrchem. První historickou zmínkou o lomech podává tzv. Mnich sázavský. Vypráví se, že ve 12. století dal kameny z nich opat Silvestr ozdobit dlažbu sázavského kláštera. Hlavní důvod proč dal Karel IV, vybudovat Hladovou zeď, byl nesporně obranný. Když však v Praze v roce 1361 vypukl pro stoupající nezaměstnanost hlad a mnoho lidí dostalo na stavbě opevnění práci, získala zeď přívlastek Hladová. Gotická hladová zeď je 1.178 metrů dlouhá, průměrně 7,75 metrů vysoká a 170 cm široká. V dávné historii se zde konaly také popravy. Petřín také v minulosti sloužil Praze jako zdroj kamene. Posupně se Petřín stal jedním z nejznámějších a také nejnavštěvovanějších míst v Praze. Nachází se zde řada historických staveb, soch, památných míst, zahrad atd. Nejznámější stavbou je bezesporu Petřínská rozhledna, která byla postavena v roce 1891. Je vysoká 63,5 m a je pětkrát zmenšenou replikou Eifelovy věže v Paříži. Na její vrchol vede 299 schodů. Zajímavé je, že vrchol Petřínské rozhledny je ve stejné nadmořské výšce jako vrchol Eifelovy věže v Paříži. Na Petřín lze pohodlně vyjet lanovkou, která je rovněž historickým unikátem pocházejícím rovněž z roku 1891. Petřin je také znám jako místo lásky, místo zamilovaných.Za zmínku stojí ještě několik slov k restauraci. Nebozízek. Vznik jména má dvě verze, jednu logičtější, druhou spíše úsměvnou. Ta první říká že jméno dostalo podle cest, které jako spirály nebozezu obtáčely vrch Petřína. Druhá přímo restaurační říká, že jednou Otec vlasti přišel s malým synkem Václavem do hospody na Petříně, prohlédl si jídelní lístek a zeptal se malého Vašíka: Dáš si kaši nebo řízek? „Nebozízek“ odpověděl malý princ, který ještě neuměl dobře vyslovovat české „ř“. Na památku této události prý císař kázal, aby se restaurace na Petříně jmenovala Nebozízek. Vědci se kloní k verzi číslo jedna, jaká se líbí vám, je na vás.Petřín je také místem, odkud je jedinečný výhled na Prahu. Nejen z Petřínské rozhledny, ale i z jeho zahrad a mnoha pěšinek vedoucích po jeho vrstevnicích. Vidět je Pražský hrad, tedy Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Nové Město, Smíchov a celá řada dalších městských části a jejich dominant.Co na Petříně najdeme? Mnoho památek, zahrad a zajímavostí. Za všechny lze jmenovat:Barokní opevnění Hradčan, Bludiště Petřín, obraz Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě, budova Nebozízku, socha Čtrnáctiletá, plastika Dekorativní váza, dětské hřiště nad letohrádkem Kinských, dětské hřiště pod Seminářskou zahradou, dětské hřiště pod zahradou Kinského, dům Nebozízek, dům Švýcárna, fontána s plastikami chlapců, Hladová zeď, chráněný strom u Štefánikovy hvězdárny, chráněný strom v Kinského zahradě, jezírko s lachtanem,Jezírko v Seminářské zahradě na Petříně, kamenný stůl, kaple Božího hrobu na Petříně z roku 1737, kaple Kalvarie na Petříně, kaple v Seminářské zahradě na Petříně, kašna nad kostlem sv. Michala, kašna u letohrádku Kinských, kašna u Nebozízku, kašna u Petřínské rozhledny, kašna v zahradě Kinského, kostel sv. Michala, kostel sv. Vavřince, kříž ve Strahovské zahradě, křížová cesta na Petříně, socha Kvapilová Hana, socha Lachtan, socha Laub Ferdinand, pamětní deska Laudová Marie, letohrádek ve Strahovské zahradě, socha Mácha Karel Hynek, most Petřínské lanovky ve stanici Nebozízek, most přes vyhlídkovou pěšinu na Petříně, pomník Náprstek Vojta, Národopisné oddělení Národního muzea, socha Neruda Jan, Petřínská lanovka, Petřínská rozhledna, Petřínská vyhlídková trasa, Petřínské sady, Petřínské schody, Petřínské skály, pítko v Seminářské zahradě, pítko v zahradě Kinského, socha Polibek, pomník Obětem komunismu, Premonstrátský klášter na Strahově, socha Rusalka, Růžový sad, sad Nebozízek, schody do zahrady Kinského, schody u Hladové zdi, sluneční hodiny nad Kinského zahradou, sluneční hodiny u Štefánikovy hvězdárny, Strahovská ulice, Hellichova ulice, Strahovské nádvoří, studánka ve Strahovské zahradě, socha Sv. Vavřinec. socha Sv. Vojtěch, socha Štefánik Milan Rastislav, Štefánikova hvězdárna,  socha Touha, Tunel pod Petřínem, socha Vodník, socha Vrchlický Jaroslav, vyhlídka z Petřínské rozhledny, vyhlídka z terasy na Petříně, zahrada Kinského, zahrada Květnice, zahrada Seminářská, zahrada u Petřínské rozhledny, zastávka Petřínské lanovky Nebozízek, zastávka Petřínské lanovky Petřín, zastávka Petřínské lanovky Újezd .Na Petřín je velice dobré dopravní spojení. Návštěvníci samozřejmě nejvíce využívají Petřínskou lanovku, jejíž stanice je u tramvajové zastávky Újezd. S její pomocí lze zdolat Petřín bez nejmenší námahy. Další cesta na Petřín vede přes Kinského zahradu z náměstí Kinských. Další pak ulicí Vlašská, do níž se dostaneme z Malostranského náměstí přes Tržiště. Na Petřín lze vstoupit i od Strahovského dvora. Jednak přes zahrady a jednak Strahovskou ulicí. Konečně je Petřín dostupná od Strahova.

Hrad Hasištejn byl zbudován na vysokém ostrohu nedaleko Prunéřova, který leží na západ od Chomutova.    Historie hradu Hrad vznikl někdy po roce 1300, poprvé se uvádí r. 1348 jako hrad královský. Stavebníkem hradu byl významný feudál, snad dokonce sám panovník. Zákoník Majestas Carolina, pořízený z vůle císaře Karla IV., ho uvádí jako hrad královský, který nesměl panovník prodat, a zastavit jej mohl nejvýše na devět let. Hrad měl pestrý osud, někteří jeho páni si spojením s rytíři, kteří přepadávali královské hrady a statky, vysloužili královu odvetu. Vojsko Václava IV. hrad pobylo. Těžce poškozenou stavbu král zastavil Mikulášovi z Lobkovic. A s tímto jménem je spojena intenzivní stavební činnost, jejímž cílem bylo uzpůsobit hrad k obývání. Po jeho smrti převzal hrad jeho syn Mikuláš II. Hasištejn. Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic Jeho známým potomkem byl Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461-1510), známý humanista, literát a badatel. Všestranně vzdělaný humanista hrad upravil a opevnil a jeho interiéry vybavil cennými sbírkami uměleckých děl a bohatou knihovnou. Složitý vývoj majetkových vztahů splétajících se kolem hradu prohloubila bělohorská pohroma a následná konfiskace. Zkázu dokonala třicetiletá válka. Na konci 19. století se dostal hrad do vlastnictví Emanuela Karsche. Ten nechal odstranit suť a zpevnit zdi. Z bývalé palácové budovy udělal restauraci a nejvyšší věž upravil na rozhlednu. Dispozice hradu Nejstarší částí hradu je protáhlé jádro s volně stojícím okrouhlým bergfritem, obcházeným obloukovitě vedenou hradbu. Nejchráněnější místo zaujal palác charakteru obytné věže. V jeho blízkosti byla proti vstupní bráně do obvodové hradby vetknuta budova kaple, jejíž obdélný, křížovou klenbou zaklenutý presbytář vystupoval z obvodu hradu. Obdélná loď nedosahovala velkých rozměrů. Ke kapli z boku přiléhala ještě další křížově zaklenutá prostora. Zda byla v prvé fázi zastavěna i další poměrně rozsáhlá plocha hradu, doposud nevíme. Nejspíše po obležení roku 1418 se hrad dočkal úprav. Dotkly se věžovitého paláce, který byl při té příležitosti též rozšířen. Jejich těžiště však leželo ve výstavbě nového vnějšího opevnění. Jádro ze tří stran obklopil nový parkán, před čvrtou hranolovou dovnitř otevřenou branou, bylo postaveno nové předhradí, přístupné po mostě přes šíjový příkop. Protože terén v této části hradu prudce klesal, byl využit pro zřízení velkého, valeně klenutého sklepa, nad jehož klenbou teprve mohlo vzniknout rovné nádvoří. Součástí obranného systému se stalo i nové opevnění na valu před starým šíjovým příkopem, do něhož se vcházelo věžovitou zataženou branou. Dominovala mu čtverhranná, směrem k hradu otevřená bateriová věž. Nebezpečný prostor před hradem zajistila předsunutá bašta. Prvá fáze hradu náleží mezi objekty rozvíjející základní bergfritový typ. Sálový palác zde byl nahrazen obytnou věží.     Dodnes se z hradu zachovala většina hradeb i budov, přestože jsou dnes beze střech a s propadlými stropy. Hradní bergfrit je upraven na rozhlednu, z níž je krásný výhled. Tipy na výlet Vypravit se můžete na rozhlednu Svatý Kopeček u Kadaně, také navštívit františkánský klášter v Kadani, Mikulovickou bránu nebo hrad Kadaň. Zajímavý je také zámek Klášterec nad Ohří nebo zřícenina hradu Falknštejn, Egerberg a Šumburk. Ubytování je vám k dispozici v Chomutově.

Autobusová zastávka Předníi Kopanina.

V říjnu roku 2006 byla na severním okraji obce Nová Ves nad Nisou zkolaudována nová telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou. Věž se zděnou spodní částí (do výšky 9 m) jehož nosnou část tvoří montovaný trubkový stožár o průměru 2,4 m má výšku 35 m. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 m, kam vede 126 schodů a který poskytuje kruhový výhled do okolí. Pro veřejnost byla věž otevřena v květnu roku 2007.