Činoherní klub byl vyhlášen Divadlem roku 2002. Divadelní inscenace jsou tak oblíbené, že divadlo má stále vyprodaný divadelní sál…

Novorenesanční zámek v Průhonicích je známý především kvůli rozsáhlému zámeckému parku. Průhonický park založil roku 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva – Tarouca. Zámecký park Park v současnosti představuje unikátní dílo vrcholného období přírodně krajinářského slohu v Evropě. Zároveň je mimořádně cennou dendrologickou sbírkou - arboretem s množstvím domácích a cizokrajných dřevin. Nejznámějším atraktivním druhem pěstovaným v Průhonickém parku je pěnišník – Rhododendron. Zámecký park je již od dob svého založení velmi rozlehlý, rozkládá se na ploše přibližně 250 ha v krásném členitém údolí potoka Botiče a jeho přítoků. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů se střídají s volnými lučními plochami, s rybníky a potoky. Stezky průhonického parku měří celkem 40 km. Historie zámku Zámek tvoří dominantu nejen v Průhonicích, ale i v okolní krajině. Průhonice se poprvé připomínají až v predikátu Zdislava a Oldřicha z Průhonic roku 1270, jasným důkazem jejich starší existence je nápis v kostelíku Narození Panny Marie z roku 1187. O výstavbu nové tvrze se zasloužili páni z Říčan, kteří průhonický statek vlastnili do konce 14. století. Tehdy se Průhonice dostaly do rukou pražských měšťanů. Za třicetileté války byl zámek zpustošen a v 18. století sloužil převážně k hospodářským účelům. Roku 1802 koupil průhonické sídlo hrabě Jan Nostic–Rhieneck, který nechal zchátralý zámek zrekonstruovat a klasicistně upravit. Současná podoba sídla pochází z let 1892 – 1898 a proběhla ve stylu tzv. české renesance za majitele zámku hraběte Arnošta Emanuela Silva - Tarrouca (1858 - 1936). V roce 1920 vykoupil zámecký areál i výjimečný průhonický park stát. V roce 1954 vznikla v Průhonickém zámku geobotanická laboratoř. V srpnu 2002 byl park poškozen povodní z rozvodněného Botiče, která strhla mosty a poškodila komunikace. Krátce po povodni poškodila park také silná vichřice. Interiéry zámku, zdobené freskami od Hanuše Schwaigera a plastikami od Celdy Kloučka, slouží účelům Botanického ústavu AV ČR a Botanickému oddělení Přírodovědeckého muzea při Národním muzeu v Praze a nejsou veřejnosti přístupné. Výjimkou jsou prostory, kde je instalována stálá expozice: pamětní síň zakladatele parku Arnošta Emanuela hraběte Silva Taroucy.   Podoba zámku                              Průhonický zámek je trojkřídlá pseudorenesanční patrová budova s hranolovou věží a nádvorními arkádami. K hlavní budově přiléhá pseudorenesanční tzv. Malý zámek vzniklý přestavbou pivovaru. Před vstupem stojí socha od J. Jiříkovského. V parku stojí také románský kostelík Narození Panny Marie z 12. století. V areálu zámku je možné vidět romantické stavby (Rybárna, Česká chalupa, romantická zřícenina Gloriet). Tipy na výlet V okolí se můžete vydat třeba na zámek Štiřín, navštívit zříceninu hradu Říčany, Muzeum Říčany, projít se údolím Rokytky nebo navštívit Dendrologickou zahradu.  Ubytovat se můžete přímo v Průhonicích.

Dnes už jen nevábné zbytky v hradební zdi připomínají někdejší kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Původně zde stála kaple sv. Kříže, postavená někdy před rokem 1352. Dočasně sloužila jako farní kostel, okolo kterého býval hřbitov, zrušený v 18. století. V průběhu 17. století byla stavba při budování pevnosti snížena a zakomponována do hradby. Objekt kostela po léta chátral, až bylo roku 1741 započato s jeho bouráním. To bylo nakonec díky úsilí kanovníka Berghauera zastaveno a trosky naopak přestavěny na barokní kostelík. Po několika letech byla přistavěna sakristie a v roce 1764 ještě malá přístavba s věžičkou, spojená s kostelem krytou chodbou – základ pozdějšího kostela P.Marie Šancovní. Roku 1787 byl však kostel výnosem Josefa II. zrušen, značně zdevastován a přeměněm postupně ve skladiště, zbrojnici a obydlí. Sakristie sloužila jako chlév. V roce 1882 vykoupila objekt od vojenského eráru vyšehradská kapitula a z přístavku dala postavit kapli P.Marie. Vlastní kostel byl v letech 1994/5 upraven na příležitostnou výstavní síň a lapidárium.

Kamenné řady se nacházají nad obcí Kounov na plošině zvané Na rovinách. Poprvé na ně upozornil v roce 1934 kounovský učitel Patejdl. Jejich záhadou se nezabývají jen arechologové, ale mnoho dalších odborníků včetně astronomů. Jsou vytvořeny z křemencových balvanů seskupeny do 14 téměř úplných řad. Délka řad se pohybuje od 400 do 450 metrů, celkem tedy jde o přibližně 2.500 kamenů. Průměr kamenů se pohybuje nejčastěji okolo 80 cm. Největší kámen s názvem Gibon I. váží přes 6 tun. Vede k němu značená odbočka. Archeologický výzkum prokázal v blízkosti hradiště datované do doby haštalské. Přímý vztah kamenných řad s tímto hradištěm však nebylo prokázáno. Pro někoho tak představují astronomickou, kalendářní nebo kultuvní povahu. V historických pramenech má oporu také názor související s rozměřováním lesních parcel.