Prosecké skály byly vyhlášeny chráněným přírodním výtvorem v roce 1968. Rozloha cháněného území je 4,3 ha. Tvoří je druhohorní pískovce jejichž spodní část je usazena na dně sladkovodního jezera a horní na mořském dně. Skály byly v minulosti zdrojem stavebního písku. Po těžbě se zde dochovala řada malých lomů a spleť chodeb. Na jižních svazích se vyskytují teplomilné rostliny. Například srdivka sedmihradská, či chrpa porýnská.

Bývalý augustiniánský klášter se nachází v obci Pivoň přibližně 5 km jihozápadním směrem od Poběžovic. Podle pověstí byl klášter založen po roce 1040 na počest vítězství přemyslovského knížete Břetislava I. nad římským králem a pozdějším císařem Jindřichem III. Dle písemných pramenů byl však založen ve 30. letech 13. století řádem Augustiniánů Eremitů na obchodní stezce z Prahy do Regensburgu. Během staletí přestál klášter řadu těžkých období. V roce 1573 jej zachvátil dokonce velký požár, po kterém však byl opraven. Obyvatelé v okolí však byli většinou protestanti, v důsledku toho byl roku 1606 zastřelen opat Kašpar Malesius. Během třicetileté války byl vydrancován Švédy. Řeholní život byl znovu po válce obnoven a to až do roku 1787. Tehdy klášter zrušil císař Josef II. V roce 1800 kupuje bývalý klášter pražský advokát Leopold Stöhr, který ho přestavuje na zámek. V roce 1843 tento objekt kupuje rodina Thun Hohenstein a připojuje ho ke svému poběžovickému panství. Od poloviny 19. století až do roku 1945 patří rodině Coudenhove-Kalergi, která žila na zámku Poběžovice. Po roce 1948 se zde usídlila vojenská posádka a později státní statky. To vykonalo své, k tomu požár roku 1953. Dnes je majitelem sdružení Aurelius, které se pokouší celý objekt zrekonstruovat a využít pro sociální a kulturní účely. V současné době (2009) je však ještě areál stále v žalostném stavu a tedy nepřístupný. Nejzajímavější částí kláštera je presbytář jednolodního kostela Zvěstování Panny Marie, jenž je datován do období vzniku kláštera tedy poloviny 13. století. Je tedy nejstarší dochovanou částí kláštera a zároveň považován za jednu z nejstarších plně gotických staveb v Čechách. Loď kostela je pak barokní. Zbytek areálu je dnes tvořen skupinou patrových barokních budov, postavených kolem obdélného vnitřního dvora, který není na severu uzavřen. Jižní hospodářské sídlo, vybíhající západním směrem z obvodu kláštera bylo postaveno někdy po zrušení kláštera v 19. století.

Zastávka lanové dráhy Újezd je jednou ze tří stanic. Je položena nejníže. Navazuje na tramvajovou dopravu, na tramvajovou zastávku Újezd.

Skalní útvary nacházející se nacházejí 7 km jihozápadně od Jeseníku. Rozsáhlé skalní útvary jsou výraznou dominantou zdejší krajiny. Až do konce 70. let 20. století byly zakryty porostem, ale ničivá větrná smršť skalní bloky odkryla a stejně tak přilehlé svahy. Paradoxně tak kalamita otevřela krásné výhledy do okolí. Na skály přímo značka v současné době nevede i když při bližším prozkoumání zde snad kdysi vedla, neboť na některých místech lze najít její pozůstatky. Výstup na některé skalní bloky je sice obtížnější, ale dá se při troše opatrnosti zvládnout.