Malebná zřícenina bývalého gotického hradu Okoř se nalézá v okrese Praha- západ, asi 4 km severně od městečka Buštěhrad. Jeho počátky spadají do 13. století, kdy zde stál původní hradní objekt s výstavnou kaplí. Na Okoř je cesta… Dnešní podoba hradu pochází z přestavby, kterou kolem roku 1359 provedl jeho tehdejší majitel, bohatý pražský měšťan František Rokycanský ze Starého Města pražského. Příslušníci bohatých rodin si v okolí Prahy ve snaze vyrovnat se šlechticům budovali v průběhu 14. století četná výstavná sídla. Okoř patřil mezi ty největší. Do podoby hradu se významně zapsali koncem 15. století páni z Donína, kteří v 15. století zvýšili obranyschopnost Okoře, výstavbou vnějšího opevnění a dělostřeleckými baštami. Ve stavebních úpravách pokračovali i Bořitové z Martinic. Důležitou součástí obrany Okoře byl rybník, který jej obklopoval ze tří stran. Jako mnoho dalších českých hradů i Okoř byl těžce postižen za třicetileté války a noví majitelé jimiž byli jezuité z koleje u sv. Klimenta na Starém Městě pražském jej museli pro své potřeby barokně upravit. Po zrušení řádu Josefem II. v roce 1773 byl hrad ponechán svému osudu a velmi rychle zchátral. V 19. století znamenala zřícenina inspiraci pro mnoho romantických umělců. Od roku 1920 patřil Klubu českých turistů. Zřícenina hradu se rekonstruuje a je přístupná veřejnosti. Bohatá minulost, pestrá současnost Hrad je klasickou ukázkou velké blokové dispozice a v době svého vzniku náležel k nejvýstavnějším objektům v zemi. Dominantou zříceniny hradu je ve východní části torzo vysoké hranolové věže se zbytky raně gotické kaple v přízemí. Zřícenina hradu Okoř je oblíbeným cílem výletníků i cyklistů a zároveň jednou z našich nejzobrazovanějších hradních zřícenin. V letních měsících se zde konají šermířská vystoupení či výpravné bitvy a prostranství před hradem se stává dějištěm festivalů a koncertů. K nejoblíbenějším patří tradiční rozloučení s prázdninami  v podobě Festivalu Okoř. Dnes spravuje trosky hradu Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy. Pokud byste hledali v okolí ubytování, najdete ho v okolí Prahy.

Historie zámku Na místě zámku v Litvínově původně stála tvrz, která je poprvé zmiňována roku 1505. Původními majiteli panství byli rytíři z Johnu, kteří roku 1589 prodali ves i tvrz Janu Václavu z Lobkovic. Od Lobkoviců pak panství přešlo do držení rodů Valdštejnů a právě za nich byl zde vystavěn čtyřkřídlý zámek. V roce 1732 nechal hrabě Jan Josef Valdštejn na místě bývalé tvrze postavit barokní zámecké sídlo podle návrhů stavitele Giovanniho Domenica Canevalle. Charakteristický vzhled mu však vtiskl architekt František Maxmilián Kaňka. Po zrušení zámecké zahrady byl v roce 1878 založen zámecký park v anglickém stylu a proměnou přešla i zámecká budova. Objekt byl rekonstruován a přestavěn, čímž ztratil architektonickou hodnotu, kdy vše z původního slohu bylo odstraněno. Po roce 1945 byl litvínovský zámek zestátněn, později zde sídlila hospodářská správa velkostatku a v dalším období byl užíván Správou státních lesů v Litvínově. Od roku 1960 byl zámecký objekt částečně adaptován na městské muzeum a archiv. V zadním průjezdu zámku jsou osazeny čtyři náhrobní kameny pánů z Johnu, které pocházejí z let 1542, 1558, 1566 a 1571. Reliéfní zobrazení postav je provedeno v renesančním slohu. Epitafy pánů z Johnu patří mezi nejstarší movité památky dokladující existenci Litvínova. V současné době sídlí ve Valdštejnském zámku pobočka muzea v Mostě se stálou expozicí nazvanou "Rozpravy s historií Mostecka", otevřenou k 300. výročí vysvěcení kostela sv. Archanděla Michaela v Litvínově. Tipy na výlet V okolí najdete zříceninu hradu Rýzmburk, rozhlednu Dlouhá louka, cisterciácký klášter nebo barokní zámek Duchcov. Zavítat můžete také na barokní zámek Světec, barokní zámek Janov. Zajímavé je navštívit i vodní nádrž Fláje nebo vodní nádrž Janov. Ubytovat se můžete přímo v Litvínově.

Zřícenina hradu Žerotín se nachází na nevysokém návrší ve stejnojmenné obci. Historie hradu Hrad byl postaven již někdy před polovinou 13. století. Stal se sídlem jednoho v významných šlechtických rodů. Ti zde sídlili až do roku 1462. Pak se majitelé střídali a někdy v 16. nebo 17. století byl renesančně upraven. Za třicetileté války velmi utrpěl. V roce 1639 jej zničli Švédové a v druhé polovině téhož století byl již zříceninou. Podoba hradu Nepříliš výhodnou polohu hradu nahradilo jeho mohutné vnejší opevnění okrouhlého půdorysu. Jádro hradu nebylo příliš velké a kromě obvodové hrady obsahovalo pouze dva objekty. Tím prvním byl obdélný palác a volně stojící bergfrit (věž), který byl pravděpodobně čtvrhranný. Do dnešní doby se z hradu moc nedochovalo. Největší dochovanou částí jsou zbytky obdélného paláce (podstatná část zaklenutého suterénu) a zbytky jeho zdiva. Rovněž zůstal zachován příkop a dvojice valů, což byla součást opevnění. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Vydat se můžete na rozhlednu Líský, prohlédnout si větrný mlýn Větrník u Donína, bývalý klášter klarisek v Panenském Týnci nebo si prohlédnout tvrz Divice u Vinařic. Ubytovat se můžete ve Slaném.

Skupinka pískovcových skal nazývaná Krkavčí, a nebo také Vraní skály se nachází nedaleko turisticky značené cesty zhruba 4 km jihozápadně od Hrádku nad Nisou. Nejznámějším útvarem je tzv. Fellerova skála, pojmenovaná podle žitavského profesora Theodora Fellera, který ji zdolal 17.6.1894 pomocí provazového žebříku. Dále zde můžeme najít další útvary jako Krkavec, Krkavčí hnízdo, Šachtovy věže nebo dvojvrchovou Hrušku. Z některých přístupných částí je výhled směrem na Žitavu. Skupinka skal není přímo na značce, je potřeba od zastávky naučné stezky trochu odbočit po lesní cestě.