Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně se nachází prakticky v centru města, v malebném parku na Kraví hoře, nad náměstím Míru a chrámem svatého Augustina, kde je konečná tramvaje č. 4 v Masarykově čtvrti. Hvězdárna je lákavým cílem pro turistické výpravy, školní výlety i jednotlivce. Každoročně ji navštíví 80 tisíc návštěvníků. Atrakcí pro ně je především velké planetárium umístěné v kopuli o průměru 17,5 metru, na kterou se promítá devět tisíc hvězd, dvacet mlhovin i hvězdokup a řada těles sluneční soustavy. Zážitek umocňují speciální projektory, špičková zvuková a světelná aparatura. V repertoáru multivizuálních představení velkého planetária jsou pořady věnované modernímu pohledu na Zemi, sluneční soustavu i vzdálenější vesmír, včetně netradičních témat (špionážní družice, moderní hrozby apod.). Pro nejmenší jsou připraveny interaktivní pohádkové příběhy. Kapacita velkého planetária je 200 míst. Konají se v něm i odborné přednášky, koncerty, tématicky zaměřené semináře a nejrůznější komerční akce. Na hvězdárně je také k dispozici celá řada astronomických dalekohledů, které slouží k pravidelným pozorováním Slunce i krás večerního oblohy. Návštěvník k nim dostane i komentář odborníka. Instituce byla založena v roce 1953, jménem Mikuláše Koperníka byla pojmenovaná roku 1973, tedy v roce kdy uběhlo 500 let od jeho narození. Na hvězdárně současně probíhá i výuka studentu Masarykovy univerzity.

Most byl postaven jako náhrada za tramvajovou dopravu vedenou přes most Barikádníků, která zde byla zrušena, pro zabezpečení dopravního spojení mezi vnitřní Prahou a její severní části. Nová trať z Holešovického nádraží do Troji a Kobylis, vedoucí přes tento most, byla otevřena 9.5.1977. Most má kovovou konstrukci a je 250 m dlouhý. Vedle tramvajové trati jsou po obou stranách mostu chodníky pro pěší. Po prosloužení trasy metra C do Kobylis byl tramvajový provoz na této trati značně omezen. Most nemá oficiální pojmenování.

Kostel sv. Anny stojí na vršku s výškou 515 m.n.m. nedaleko hranic jižně od města Kdyně. Tradice zdejšího poutního místa začala v roce 1703, kdy zde 25.července měl vidění kantor a varhaník František Pajer ze Všerub. Spatřil zde zářící oblaka a tímto podle něj Božím úkazem byl vyléčen z trudnomyslnosti a duševních depresí. Z vděčnosti zde nechal postavit malou kapli. Na jejím místě pak všerubský farář nechal vystavět v letech 1712-1719 kostel sv. Anny eliptického tvaru se třemi věžemi. Vnější obvod lodi byl ozdoben šesti sochami světců v nadživotní velikosti. V roce 1723 byl postaven poutnický dům, roku 1747 fara a od roku 1816 zde fungovala i škola. V roce 1865 kostel vyhořel, zůstaly jen obvodové zdi a zachráněn byl pouze obraz sv. Anny. Záhy byl obnoven, ale již bez dvou věží, ze šesti soch se dodnes dochovala také jediná - sv. Václav. Místní hostinec roku 1898 odkoupil KČT a zřídil zde útulnu. Po druhé světové válce se zde usídlili vojáci střežící nedalekou hranici. Z tohoto důvodu kolem roku 1950 zmizela ubytovna a později i fara. Zabrat dostal rovněž kostel. Obrat nastal po roce 1968, kdy byl kostel rekonstruován a další oprava proběhla v roce 1995. O zdejší poutní místo je v současnosti pečováno a konají se zde poutě na svátek sv. Anny.

Pravoslavný kostel sv. Václava byl v Třebíči postaven v letech 1939-1940, podle projektu profesora Kolomackého. Stavba napodobuje staré byzantsko-slovanské církevní stavby. Její báň je pokryta zlatou fólií.