Venušina sopka je vyhaslá čtvrtohorní sopka nacházející se nad obcí Mezina. Je charakteristická stratovulkanickou stavbou tvořenou převážně čedičem pokrytým sopečnými vyvrženinami. Současná podoba vulkánu má mírně kupovitý tvar, jehož vrchol poznamenala v minulosti těžba. Najdeme zde několik lomů, které odkrývají rezavé, hnědočervené nebo narudlé tufy s velkým množstvím sopečných pum (části hruškového či slzovitého tvaru často stočené či zkroucené). Také se zde hojně nachází zelený nerost olivín. Od vrcholu vybíhá směrem k severu až severovýchodu lávový proud, jenž je výsledkem několika erupcí v době před více jak 1,9 miliony lety. Tento proud se pak stočil východním směrem a dostal se až do údolí Černého potoka. Zde je také jeho část k vidění, označovaná jako Přírodní památka - lávový proud u Meziny. Přírodní památka je volně přístupná po turisticky značené cestě. Z některých míst je také dobrý rozhled do blízkého okolí, daleké výhledy vrchol neposkytuje.

Vodní nádrž Křímov nacházející se 7,5 km severozápadně od Chomutova byla vybudována na Křímovském potoce v letech 1953-1959. Během výstavby byl projekt hráze přeprojektován jejím snížením. Účelem nádrže je jako většina okolních pro zásobování pitnou vodou oblast Chomutovska, k ochraně před povodněmi a ke zlepšení průtoku pod hrází. Na počátku byl ve hře projekt unikátní ojedinělé klenbové hráze o třech polích s prostřední klenbou, širokou 60 m. Dokonce se objevil projekt pěti klenbové přehrady. Nakonec bylo rozhodnuto o výstavbě klasické tížné betonové hráze o výšce 58,5 m, délce 250 m a objemu 190 tisíc m3 betonu. Během výstavby byl projekt předělán na dnešní stavbu o výšce 41,29 m, délce 201 m s objemem 101 tisíc m3 betonu, čímž se ušetřilo 31% nákladů na výstavbu a 90 tisíc m3 betonu. Hráz je tížná s obloukem na levé straně. Zatopená plocha činí 10,4 ha o objemu 1,48 mil m3 vody. Nedaleko od nádrže vede železniční trať Chomutov-Vejprty, od ní byla vybudována železniční vlečka, kterou byl dopravován stavební materiál na výstavbu nádrže ke kabelovému jeřábu, překlenujícímu celé údolí. Hráz je veřejnosti nepřístupná, stejně jako ochranné pásmo kolem přehrady. Turisticky značená cesta vede pod přehradou a pak na její levé straně mimo ochranné pásmo. Na pravé straně lze pak se podívat na přehradu ze silnice vedoucí k zázemí přehrady.

Dnešní stavba kostela sv. Havla v obci Bílý Kostelec byla vystavěna v roce 1733 nákladem hraběnky Šporkové. Pravděpodobně již dříve tu stávala starší stavba. Stavba se velmi rychle proměnila ve zříceninu během 70. let 20. století. Kostel byl rozměrnou bez věžovou stavbou z lomového kamene, doplněná cihlami, s obdélnou lodí a půlkruhovým presbytářem. Loď měla rozměry 15 x 9 m. Severně od presbytáře byla vybudována menší oratoř přístupná po točitém schodišti. Loď byla plochostropá, presbytář kryt valenou klenbou s konchou a sakristie křížovou klenbou.V interiéru se nacházel sloupkový oltář s několika vyřezávanými sochami a dva boční oltáře sv. Jana nepomuckého a sv. Kateřiny. Do dnešní doby se zachovaly obvodové zdi v téměř původním stavu. Stavba je beze střechy, pouze presbytář má dodnes klenbu, která díky tomu, že není kryta střechou je silně promáčená a bez zásahu se může časem také zřítit. U výklenku kněžiště jsou ještě viditelné zbytky nástěnných maleb (2009). Kostel volně přístupný je samozřejmě bez veškerého vnitřního zařízení. Ze zvonice nahrazující věž, se dochovaly jen spodní zůstatky zdí do výšky cca 2 metry. Horní část byla patrně dřevěná.

Hudební divadlo Karlín patří k nejstarším a nejkrásnějším pražským divadlům. Současně je druhým největším pražským divadlem. Známé je především pro slavné muzikály a operety v provedení známých osobností hudebně-divadelní scény. Pseudobarokní budova z roku 1881 sloužila původně pro cirkusová a varietní představení. V první polovině 20. století zde sídlila Moderní opereta, za druhé světové války pak soubory Národního divadla a divadla Na Vinohradech.