Pražská zoologická zahrada. ZOO Praha Troja byla založena v roce 1931 profesorem Jiřím Jandou. Architektonické řešení vypracoval J. Fuchs. Za dobu své existence ZOO v Praze Troji prodělala řadu změn a zaznamenala velký rozvoj. Dnes je jedná o velmi moderní ZOO, která se snaží všechna zvířata ukázat v prostředí, které je jim vlastní. ZOO Praha se také podílí na záchraně mnoha ohrožených živočichů. Z historie pražské ZOO. Pražskou zoologickou zahradu založil cestovatel a zoolog Jiří Janda a o její dnešní podobu se značně zasloužil dlouholetý ředitel zoolog profesor Zdeněk Veselovský. Vznikla ve 30. letech 20. století, ovšem historie chovu cizokrajných zvířat v Praze je mnohem starší, sahá až do dob prvních králů. Krátce byla malá ZOO ve Vrchlickhé sadech před dnešním Hlavním  nádražím. Při svém otevření 28.9.1931 měla ZOO asi na 300 zvířat a byla omezena na plochu jen 8 ha. Postupně se rozšiřovala, ale stále si uchovala kvality.  Poloha ZOO Praha. ZOO Praha je nádherný kousek přírody situovaný v dolní části pražské Troje, nedaleko Trojského zámečku. Pozemek vzbuzuje závist všech odborníků. Jsou tu skály, jež jinde nepřirozeně a draho budují, rovina u řeky, svah i náhorní větrné prostranství a především starý romantický porost. A to vše v amfiteátru směřející k poledni. Zvířata v ZOO Praha. Prvním zvířetem chovaným v této ZOO byla vlčice Lotta. V roce 1934 dokonce daroval Vlasta Burian do ZOO Praha dva Lachtany. Mezi nejvzácnější zvířata patří kůň Převalského, jehož ohrožený druh zachránila pražská ZOO za pět minut dvanáct. V přírodě žije kůň Převalského už jen v Mongolsku, a i tam byl naposled sledován vědeckou expedicí někdy v 50. letech 20. století. Pestrá současnost pražské ZOO V současné době žije v ZOO kolem 2.500 zvířat, reprezentujících 500 druhů. Padesát z nich je velmi vzácných. V areálu zahrady stojí dřevěné domky postavené ve stylu českého národního rondokubismu, projektované arch. Josefem Gočárem, které byly původně umístěny na letišti ve Kbelích.   Pražská ZOO byla díky své poloze u břehů Vltavy velmi postižena tisíciletou vodou v roce 2002. Vedle hmotných škod, bylo nejcitelnější ztráta velkého množství zvířat. Symbolem povodní se stal lachtan Gaston, jenž odplaval s velkou vodou ze zoologické zahrady až do Německa. Bohužel pak při převozu zpět uhynul. V pražské ZOO můžeme vidět jeho bronzový pomníček a také jeho jméno nese jedna z restaurací. Po povodni prošla ZOO modernizací a rozsáhlou rekonstrukcí. Vyrostlo zde několik zajímavých architektonických staveb. K nejzajímavějším patří  - Indonéská džungle. Jedná se o eliptický skleník, s prostředím džungle. Uvnitř mohou návštěvníci spatřit orangutany, gibony nebo varany. Návštěvníci ZOO Praha se dále můžou těšit na komplex opičích ostrovů, průchozí voliéry, dětskou ZO, pavilon Afrika, novou expozici slonů a pavilon hrochů, voliéry sov, pavilon ptačí mokřady či na rozhlednu.  Pražská ZOO žije velice pestrým životem. Je pořádána řada akcí, komentovaných krmení, nočních prohlídek a mnoho dalšího. Doprava do ZOO Praha. Nejjednodušší dopravní spojení je  autobusem číslo 112, od stanice metra Nádraží Holešovice.  Z tohoto místa je v provozu také tzv. zoobus, který jezdí každý víkend státní svátek a jízda s ním je pro cestující bezplatná. Čím dál více oblíbenější přepravou je parník. Přístaviště lodí je nedaleko od ZOO. V samotné zahradě můžete pro dopravu využít lanovku či silniční vláček.

Most Barikádníků. Most Barikádníků přes Vltavu spojuje Libeň s Holešovicemi. Původní most byl postaven v letech 1927 – 1928 podle projektu F.Mencla. V letech 1977 – 1980 byl odstraněn a na jeho místě byl postaven nový ocelový most trámové konstrukce se spřaženou železobetonovou mostovkou. Délka mostu je 212 m a šířka 33,5 m. Most je určen pro automobilovou dopravu a pro pěší. Název mostu Barikádníků. Most je pojmenován na počest obránců Prahy, kteří zde svedli v květnu 1945 těžké boje s německými okupanty při Pražském povstání. Mnozí z nich zde položili své životy. První most, postavený v roce 1927 nesl od roku 1928 až do roku 1946 název Trojský most.

Římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele se nachází na návsi nevelké obce Křenov. Kostel sv. Jana Křtitele je vrcholně barokní novostavba dokončená roku 1729. Stavbu nechal postavit tehdejší majitel zdejšího panství, kníže Josef Johann Adama z Lichtenštejna. Podle legendy byl projekt stavby zadán fenomenálnímu baroknímu architektu Santinimu. Ovšem architektura kostela, ačkoli jakkoli půvabná, odráží inspiraci Saniniovskými motivy pouze vzdáleně. Zajímavostí ovšem je, že Santinimu přisuzovaných staveb je v okolí ještě několik, patří k nim známý poutní kostel v Jaroměřicích u Jevíčka a poutní kostel v Jesenci se zámkem. Křenovský kostel je poměrně prostá jednolodní stavba na oválném půdoryse s věží v ose průčelí. V exteriéru zaslouží pozornost zvláště dynamicky řešená konvexně vypnutá fasáda průčelí, na němž se vyjímá rodový znak Lichtenštejnů. Interiér lodi kostela obíhá věnec postranních kaplí, nad nimi v patře probíhá arkádový ochoz osvětlený termálními okny. V interiéru se zachovala původní bohatá fresková a štukatérská výzdoba. Kostel byl v nedávné době nákladně rekonstruován a příležitostně slouží k pořádání koncertů vážné hudby. Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb od 8hod. a příležitostně během koncertů.   L.R.

V českých zemích vzácné dvouhradí, nazývané Puchart nebo též Sudetský zámek, se nachází 3 km jihovýchodně od městečka Potštát. Odtud vede na volně přístupné dvouhradí turistické značení, přístup je též možný z kilometr vzdálené vesnice Boňkov. Historie hradů Přesná doba vzniku hradů není známa, poprvé jsou zmiňovány v predikátu Záviše z Potštátu roku 1318. Původní jméno dvouhradí totiž bylo pravděpodobně Potštát podle nedalekého městečka. Jméno Puchart se traduje až od 19. století. Hrady patřící jednomu majiteli a oddělené proto, že jejich spojení staveniště nedovolovalo, byly nepochybně vystavěny v souvislosti s kolonizací, která probíhala od Moravské brány směrem do centra Oderských vrchů. Zánik hradu s velkou pravděpodobností souvisí s násilným obsazením městečka Potštátu moravským markrabětem Prokopem v roce 1394. Dispozice hradů Oba hrady, vzdálené od sebe 110 metrů a oddělené úzkým skalním hřebenem, byly samostatnými jednotkami. Menší zadní hrad byl tvořen pouze obytnou věží o velikosti půdorysu 10 x 12 metrů, a silné štítové zdi před ní. Z obou objektů se zachovaly dobře viditelné střepy. Přední hrad byl rozlehlejší, přibližně obdélného půdorysu, a obsahoval v hradbě schované dva paláce na západní a jižní straně. Obranyschopnost předního hradu, z nějž se zachovaly nepatrné střepy zdiva, posiloval mohutný val a příkop. Tipy na výlet Podívat se můžete na železniční viadukt Jezernice, tunel bývalé Ferdinandovy dráhy, zříceninu hradu Helfštýn, zříceninu hradu Drahotuše, pozdně renesanční zvonici v Lipníku nad Bečvou, větrný mlýn Partutovice, nebo kaple sv. Josefa a kostel sv. Jakuba Většího také v Lipníku nad Bečvou. Ubytovat se můžete v Hranicích nebo v Lipníku nad Bečvou. M.K.