Kříž u kostela Všech svatých v Praze 22, Uhříněvsi.

Barokní zámek Horažďovice stojí ve stejnojmenném městě na Klatovsku, asi 16 km od Strakonic. Dnes je majitelem zámku město Horažďovice a je v něm zřízeno muzeum města. Historie zámku                                             Po polovině 13. století převzaly Horažďovice funkce krajského hradu Práchně. Zřejmě tehdy také vznikla gotická tvrz, která patřila Bavorům ze Strakonic. Tento rod se také zasloužil o povýšení Horažďovic roku 1292 králem Václavem II. na město. Z původní tvrze se dochovalo pouze sklepení vytesané do skály a zbytky okrouhlé věže. Obojí je však návštěvníkům nepřístupné. Zde při obléhání hradu a města roku 1307 zemřel nástupce Přemyslovců na českém trůnu Rudolf Habsburský. Ve 14. století Horažďovice drželi převážně páni ze Strakonic, dále v 15. století páni z Hradce, od roku 1458 bratři Jan a Racek z Kocova, kteří hrad přestavěli. V letech 1483 – 1621 patřilo horažďovické panství rodu Švihovských z Rýzmberka. Poslední majitel z rodu Ferdinand Švihovský podpořil volbu Fridricha Falckého českým králem. Po Bělohorské bitvě s ním uprchl za hranice a zemřel ve Francii. Horažďovické panství bylo zkonfiskováno a roku 1622 jej koupil Adam ze Šternberka. Třicetiletá válka znamenala pro Horažďovice katastrofu. Město vyhořelo a bylo vydrancované Švédy. Nový majitel, hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka, se rozhodl pro kompletní přestavbu sídla. Autorem přestavby byl italský stavitel Solomini. O samotné přestavbě se mnoho informací nedochovalo, ale patrně tehdy byly zazděny arkády kolem vnitřního nádvoří. Tehdy získal zámek prakticky svou dnešní podobu včetně své nejcennější části – velkého sálu a kaple. Poslední majitelé panství hrabata Kinští z Vchynic a Tetova, kteří panství koupili roku 1834, žádné větší stavební úpravy zámku již neprováděli. Dispozice zámku Horažďovický zámek je komplex patrových budov a budov se zvýšeným přízemím kolem pravoúhlého nádvoří, s nízkou hranolovou věží. Před věží je malý dvůr s renesančními arkádami. V zámecké kapli je dodnes zachována původně raně gotická hradní věž - válcový donjon ze 13. století. Z interiérů zaujme především hodnotný velký sál od Vlacha Salominiho se zrcadlovým stropem a výjevem bitvy u Vyšehradu. Kolem zámku je nad řekou zahrada z konce 17. století s šestibokým glorietem.                              Muzeum města je umístěno v části zámeckého areálu a je rozděleno na zámeckou část, která zahrnuje velký sál s freskovou výzdobou, kapli s barokním oltářem a nástropní freskou, zámecký pokoj s ukázkou interiéru z 18. století, modrý salonek s freskovou výzdobou a loveckou chodbu. Ve zbývajících prostorách je expozice s názvem Průvodce dějinami Horažďovicka. Návštěvník se může seznámit s archeologickými nálezy včetně keltských vykopávek, lidovým uměním a mineralogickým zmapováním okolí Horažďovic. Taky jsou zde vystaveny zbraně a zbroj z 30. leté války, nebo historie židovské komunity v Horažďovicích. Ve věži zámku probíhají výstavy fotografií z Prácheňska. Horažďovickou raritou je umělý chov perlorodek, který nechali dovézt z Holandska majitelé zámku Jan Bernard a Karel Bernard Rummerskirch. První zmínka o chovu je z roku 1594 a činnost trvala až do konce Druhé světové války. Tipy na výlet Přímo v Horažďovicích najdete dále Prachatickou bránu, masné krámy nabo kostel sv. Petra a Pavla. U Velkých Hydčic najdete také Rosenauerův mlýn. Navštívit můžete také zříceninu hradu Budětice (Džbán). Ubytovat se můžete v Horažďovicích.

Zříceniny tvrze Pasovary a zaniklá ves stejného jména se nacházejí 10 km jihozápadně od Českého Krumlova. Nejbližší železniční zastávkou je Mezipotočí, odkud dále na Pasovary vede přibližně 5 km dlouhá turistická značka. Zříceniny tvrze jsou na vlastní nebezpečí přístupné. Historie tvrze Vladykové na Pasovarech sídlili již na přelomu 13. a 14. století, kdy zde ve vsi stávalo starší sídlo. Konkrétně se nám v písemných pramenech připomínají bratři Čeněk z Cipína, Radosta a Domin. Jejich potomci na Pasovarech seděli až do počátku 15. století. Ve druhé polovině 14. století si majitelé vystavěli nové sídlo, jehož zříceniny zde můžeme dnes obdivovat. Počátkem 15. století se Pasovar ujal rod Višnů z Větřní, z nichž poslední, Jan Višně, ztratil majetek konfiskací jako trest za účast ve stavovském povstání v letech 1618–1620. Jako konfiskát pak Pasovary získalo město Český Krumlov. Podoba tvrzi Tvrz z druhé poloviny 14. století tvořila čtvercová třípatrová věž, obklopená hradbou osmiúhelného půdorysu. Do věže se vstupovalo hrotitým portálem ve 2. patře. Později k věži uvnitř hradby přibyl obdélný palác v jihovýchodním nároží. Višňové z Větřní tvrz rozšířili. Na místě bývalého příkopu  při severní straně hradby postavili velký obytný objekt. Původní palác byl rozšířen úzkým křídlem při jeho severní zdi. Za držby Pasovar Českým Krumlovem byla tvrz několikrát účelově rozšiřována, vznikaly nové budovy bez celkového propojení, zastavěna byla polovina nádvoří a stavěny byly též nové budovy za hradbami. Po požáru roku 1907 je tvrz ve zříceninách, které jsou ještě dosti výrazné, někde stojí ještě zdi v původní výši, věž gotické tvrze je taky velmi zachovalá. Tipy na výlet Za návštěvu jistě stojí město Český Krumlov a krumlovský zámek. Nedaleko odsud je i vodní nádrž Lipno, která nabízí široké možnosti pro rekreaci. V Hořicích na Šumavě najdete Muzeum radiopřijímačů. Ubytovat se můžete v Českém Krumlově. M.K.

Židovský hřbitov v Milevsku je situován poměrně odlehle od obce, na návrší nad klášterem, na kraji lesa Bělohrad. Říká se tady na Židovně. Jeho počátek se datuje rokem 1714 a postupem času narostl do rozlohy téměř 2 tis. m2. Hřbitov je tvořen devíti víceméně zřetelnými řadami, ve kterých je asi 200 náhrobků a je respektováno ukládání chronologicky. Takto lze celkem spolehlivě odhadnout i stavební vývoj hřbitova, který probíhal asi ve třech fázích. Nejmladší hroby jsou z roku 1938. Mezi náhrobky nalezneme i pár zajímavých barokních a klasicistních stél. Na hřbitově je i obřadní síň z roku 1928 v elektrickém stylu s kubistickými prvky.