Pikartská věž stojící za bývalým hradem v ulici Panský dvůr je dochovanou věží městského opevnění, vybudovaná roku 1428 za husitského hejtmana Václava Cardy z Petrovic. Sloužila k lepší obraně blízkého úštěckého hradu, posléze byla obytná a tuto funkci měla až do roku 1947. V roce 1859 vyhořela a nebyla obnovena v původní výši, proto je její poslední patro nižší než ostatní. Věž je čtyřpodlažní stavba z pískovcových kvádrů o síle zdiva až dva metry. Dnes slouží jako galerie a plánováno je využití pro muzejní účely.

Železniční stanice byla uvedena do provozu v roce 1863 jako jedna ze stanic bývalé Buštěhradské dráhy a současná nádražní budova byla postavena v letech 1871 – 1875. Před ní zde byla stanice koněspřežné dráhy Bruska – Lány. Její původní název byl Praha – Písecká brána, později byl změněn na Praha – Bruska.Trať, u které budova nádraží stojí, měla původně spojit Prahu s Plzní, do té doby měla především sloužit k dopravě dřeva z křivoklátských lesů. Dne 21.5.1830 byl zahájen provoz na úseku z Prahy do Kladna, 25.10. pak dál z Kladna do Lán. Nádraží tehdy koněspřežné dráhy bylo jižněji než je dnešní. Tvořily ho dvě skromné nádražní budovy, provozní a obytná, stáj pro koně, kovárna a dva vykládací jeřáby. Dobře myšlený projekt se ale nikdy neuskutečnil, dráha uvízla v údolí Klíčavy uprostřed křivoklátských lesů, a Praha získala spojení s Plzní zcela jiným směrem. Dne 24.8.1853 byla dráha prodána společnosti Buštěhradské železnice, aby o deset let později zanikla a byla přestavěna na dráhu s parním provozem. Tomuto provozu však nevyhovovala trať velkou částí náhlých zatáček a ostrých obklouků. Dosavadní trať tak byla při přestavbě opuštěna, a z drážního tělesa bývalé koněspřežné dráhy byla použita asi jen její polovina. V roce 1873 bylo rozšířeno dejvické nádraží. V této souvislosti byla vystavěna i nová provozní, přijímací a obytná budova, která slouží svému účelu dodnes. Sem na toto nádraží také v roce 1925 doputoval 112 tun těžký žulový kvádr, který dnes tvoří jednu z dominant III. nádvoří Pražského hradu. Vzhledem k zimním mrazům zde přečkal až do přelomu počátku května 1926 kdy potom byl transportován na hrad. Součástí hlavní budovy je prezidentský salonek se samostatným příjezdem a vstupem z ulice. Byl zřízen v roce 1937 a měl sloužit k uvítání význačných osobností při jejich příjezdu. Vybavení bylo jednoduché. U stropu lustr, dále stolek s jedním křeslem a další stolek, u kterého byly křesla dvě. Salonek byl obložen dubovým dřevem, zlacenými tapetami a nechyběl ani krb dekorovaný mramorem. Z uvedeného mobiliáře se dochovalo pouze těleso krbu. V současné době se zvažuje využití dráhy do Kladna a její přeměna na rychlodráhu. Dejvické nádraží si zatím uchovává svůj historický ráz, jen v polovině 90. let bylo rekonstruováno ke spokojenosti nejen zaměstnanců, ale především cestujících. 

Na nevysokém pahorku zvaném Okrouhlá, poblíž obce Staříč, stojí od roku 2003 další z řady telekomunikačních věží upravená na rozhlednu. Původně bylo plánováno, že na vrcholu vyroste jen telekomunikační věž, ale na základě přání obce Staříč byla opatřena i vyhlídkovou plošinou. Problém vznikl, když byl po ukončení stavebních prací zkolaudován pouze stožár, bez vyhlídkové plošiny. Bez tohoto povolení nemůže být vyhlídka oficiálně provozována. Věž je vysoká 55 metrů, vyhlídková plošina je výšce 30 metrů. Vede na ní 162 schodů, po jejich zdolání se Vám naskytne rozsáhlý kruhový výhled na Frýdek-Místek, Havířov, Ostravu, Beskyd i Jeseníky. Rozhledna na Okrouhlé je totožná s věží na Velkém Kamýku u Písku.

Uprostřed obce přemosťuje Kosí potok starý barokní most. Pochází z první poloviny 18. století a v 19. století byl přestavován. Most dlouhý 15 m má dnes pět oblouků, z toho tři jsou víceméně původní, zatímco oba nábřežní pochází z přestavby.