Renesanční vodní zámek Blatná leží v severozápadní části Jihočeského kraje, ve stejnojmenném městě s přibližně 6700 obyvateli, okres Strakonice. V Blatné vzniká soutokem několika potoků řeka Lomnice. První písemná zmínka o městě je již z roku 1235, roku 1601 byla Blatná povýšená na město císařem Rudolfem II. Mezi místní památky kromě zámku patří kostel Nanebevzetí Panny Marie a Mariánský sloup na náměstí Míru. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Historie hradu Uprostřed bažin byl postaven blatný hrad, poprvé zmíněný již v roce 1235, který dal název i při něm vyrůstající osadě. Nejstarší částí hradu je částečně dochovaná románská centrální kaple z 1. poloviny 13. stol. Začátkem 15. stol. změnili Bavorové ze Strakonic Blatnou na vodní hrad. Pro hrad je ale významná doba 15. stol., kdy se majitelem stal rod Lvů z Rožmitálu. Sestra blatenského Lva Johanka se provdala za Jiřího z Poděbrad a stala se českou královnou. Lev vynikl v diplomatických službách, když úspěšně vedl poselstvo českého krále po západní Evropě. V této době byla postavena většina budov, ze kterých vyniká zejména obranná věž s nástěnnými malbami z roku 1480 a pozdně gotický palác s trojbokými arkýři postavený B. Rejtem a nástěnné malby v Rytířském sále. Starý hrad se rozrůstal o další stavby za pozdějších majitelů hrabat z Rozdražova, kdy vznikl vedle hradní věže dvoupatrový renesanční palác. Mezera mezi novým a starým gotickým stavením byla vyplněna nízkou budovou s kuchyní a byty pro služebnictvo. V 18. stol. za Serenyiů byl v přilehlé oboře vybudován empírový pavilón s představeným dvouramenným schodištěm. V roce 1798 získávají Blatnou Hildprandtové z Ottenhausenu, kteří v 1. pol. 19. stol. uskutečnili vnitřní úpravy zámku i regotizaci celého objektu stavitelem B. Gruberem, kdy zámek dostal svůj dnešní vzhled. Rod zde sídlil až do roku 1945, kdy přešel zámek do vlastnictví státu. V roce 1991 však byl v restituci navrácen Hildprandtům, kteří pokračují i nyní v jeho rozsáhlé rekonstrukci. Z dřívější obory byl upraven velký anglický park, který je celoročně přístupný návštěvníkům, a kde můžeme vidět stádo daňků skvrnitých. Pod staletými stromy jsou dosud uchovány sejpy - zbytky po pradávném rýžování zlata. Zámecká expozice Expozice zámku Blatná nám nabízí pracovnu Jana Evangelisty Purkyně, který zde působil jako domácí učitel Františka Hildprandta, Lovecký salón, Empírový salon, rodinnou galerii, soukromou sbírku z Etiopie i prohlídku „Zelené světnice“ ve věži s nástěnnými malbami z konce 15. stol. Většina místnosti na prohlídkové trase, včetně obrazárny a jídelny, je vybavena nábytkem z 19. století. V okolí Blatné můžete navštívit celou řadu zajímavostí, jako například lom Paštiky, rozhlednu Pětnice u Záboří, rozlehlou tvrz Tchořovice, zámek Lnáře nebo tvrz Kadov. Ubytovat se můžete v Blatné.

Židovský hřbitov se nachází na jižním okraji Dolních Kounic při městském křesťanském hřbitově v Trboušanské ulici. Jako druhý židovský hřbitov byl založen v roce 1680 a naposledy rozšířen v 19. století. Sloužil až do druhé světové války. Na poměrně velkém hřbitově (7.789 m2) je různě roztroušeno na 1.500 náhrobků hlavně barokního a klasicistního typu. Menší část náhrobků pochází ze zrušeného staršího středověkého hřbitova. Nejstarší čitelný by měl pocházet z roku 1688. Dříve byl hřbitov spojen s židovským ghettem schodištěm a tunelovým průchodem, který byl zazděn v 80. letech 20. století. Hřbitov je volně přístupný.

Rozhledna stojící na vrchu, kterému se říká Březina u Žandova, u Uhlířských Janovic, je stavbou, která v sobě snoubí mnoho funkcí. Je to radiokomunikační bod, který využívají zdravotníci, záchranáři, vojáci, policie, hasiči a v neposlední řadě také turisté.  Projekt vyšel z dílny plzeňské firmy IND Bau, s.r.o. Stavba probíhala od října 2000 do dubna 2001. Za její stavbou stála plzeňská firma GES-Electronics, která měla v plánu postavit takových komunikačních bodů několik. Věž spočívá na čtyřech betonových pilotech, které sahají do hloubky 6,3 m. Na základech stojí ocelová, žárově pozinkovaná věž s celkovou hmotností přes 27 tun. Vyhlídková plošina která byla trvale zpřístupněna 29.7.2001 je ve výšce 23 m. Na ní vede 109 kovových schodů. Náklady na stavbu věže dosáhly 3,5 mil. korun. Kromě vyhlídkové plošiny jsou na věži ještě dvě anténní plošiny ve výškách 30,3 m a 40,9 m. Jelikož stojí věž na nejvyšším bodu Kutnohorska, poskytuje rozsáhlý kruhový výhled na okolní města a celou východní část středních Čech od Prahy až po masiv Železných hor. Klíče lze vypůjčit v Žandově v č.p. 18 u pana Vedrala, proti pomníku padlých v 1. sv. válce.

Skalní hrad Sloup se nachází na osamělém pískovcovém suku ve stejnojmenné obci. Historie hradu Nepřístupná pískovcová skála vysoká zhruba 35 m a 100 m dlouhá, skýtala pravděpodobně útočiště již lidem pravěkých kultur. Koncem 13. století protnula zdejší hluboké hvozdy obchodní stezka vedoucí z Lipé do Žitavy. S tím byl vybudován tento skalní hrad, jehož posádka měla za úkol střežit obchodní stezku. Zanedlouho se dostává do držení Berků z Dubé. Za husitských válek se držitel hradu, český zemen Mikeš Pancíř ze Smojna, podílel spolu s dalšími šlechtici na bojích s Horní Lužicí. V roce 1445 musel hrad opustit. Od roku 1471 spravují panství opět Berkové z Dubé. V 16. století je hrad opuštěn, tehdejší majitel Adama Berka si postavil pod hradem pohodlný panský dům. V roce 1639 zapálilo švédské vojsko dřevěné stavby na hradě a tím ztratil navždy svoji původní podobu. V roce 1690 zahajuje hrabě Ferdinand Hroznata z Kokořova rozsáhlou přestvbu hradu na velkolepou poustevnu. V pískovcovém bloku byly s velkou přesností vytesány monumentální a přitom malebné prostory. Vznikla prostorná kaple, systém teras, východní dvůr s kostelní věží a další. Většina prací byla dokončena do konce 17. století. Za dobu trvání poustevny (1690-1785) se zde vystřídalo na 6 poustevníků. Nejznámější z poustevníků byl Samuel, který vybrušoval ručně skleněné čočky. V roce 1829 byla upravená poustevna do podoby romantického výletního místa zpřístupněna veřejnosti. Co zde dnes najdeme: Černou kuchyni poustevníků s cihlovým komínem nad ohništěm. Jižní terasu s výklenky, ve kterých se nacházela zastavení křížové cesty. Středověké vězení ve tvaru džbánu, původně sýpka či vodní nádrž. Kapli  z konce 17. století se západní kruchtou a věží (lucernou), která se klene nad kaplí. Umělé jeskyně tzv. grotty, které byly v minulosti bohatě zdobené soškami poustevníků. Rytířské schody, které byly kdysi jedinou přístupovou cestou na hrad. Jednu z nejzajímavějších poustevníckých komnat, která měla dřevěné obložení a barevnou úpravu. Špalety okna zde zdobí reliéfy (lev, mříž, lvice, žába) v sousední místnosti jsou pak pozůstatky kalvárie. A samozřejmě další skalní místnosti. Hradní areál Sloup je přístupný v sezoně.   Tipy na výlet Vydat se můžete do romantického skalnatého údolí nedaleko Svojkova. Navštívit můžete také zámek Sloup nebo lesní divadlo. Poblíž se nachází i zřícenina hradu Svojkov. Ubytování najdete v České Lípě.