Rozhledna Barborka se nachází v blízkosti obce Horní Raškovice. V blízkosti této obce se těžil kámen na výrobu mlýnských kamenů. V blízkosti jednoho takového lomu byla rozhledna postavena. Dřevěná věž je jen 13,8 m vysoká a vyhlídková plošina je ve výšce 10 m. Na tuto plošinu vede 47 schodů.Rozhledna je přístupná od dubna do října. V ostatních měsících po dohodě s OÚ Svinčany.

Městské opevnění bylo typickým rysem středověkého Krumlova, budovaného již od počátku 14. století. Důmyslný obranný systém města tvořily zdvojený pás hradební zdi, devět bran a několik bašt. Do dnešní doby se zachovala jen jedna brána (Budějovická), torzo hradební zdi při mostu Dr. E. Beneše a bašta z počátku 16. století v blízkosti bývalého panského pivovaru. Budovějovické bráně je věnováno samostatné heslo. Latránská brána stávala někde poblíž spojnice ulic Pivovarská a Latrán. Byla třípatrová, vysoká zhruba 24,5 m. Před bránou byl dřevěný padací most. Měla nízký a úzký průjezd což bránilo stále se zvyšujícímu provozu, v roce 1848 ji navíc poškodila povodeň a tak byla následně v letech 1848-52 zbořena. Druhá Latránská brána stávala při Lazebnickém mostu na straně Latránu. Byla jednopatrová a zbořena roku 1835 při rekonstrukci mostu. Mostecká brána (vnější), stávala při Lazebnickém mostu v Radniční ulici. Byla dvoupatrová a uvnitř se nacházel menší byt. Pro špatný stav byla v roce 1860 zbourána. O kousek dál stála ještě  druhá Mostecká brána (vnitřní). Dvoupatrová věžní stavba byla vysoká zhruba 18,5 m. I tato byla pro špatný stav zbourána, avšak o něco dříve v letech 1842-44. Obdobný systém jako u Mostecké brány byly vystavěny i Kájovské brány (v blízkosti dnešního mostu Dr. E.Beneše). Jedna stála přímo u mostu, byla třípatrová s nápadně vysokou střechou. Využívaná jako skladiště. Zbourána v roce 1860. Druhá stojící o kousek dál byla čtyřpatrová vysoká 24,5 m. V prvním patře se nacházel menší byt, přístupný vnějším schodištěm. Zbourána byla v roce 1842. Cestu od jihu střežila poslední brána zvaná Horní. Stávala na konci mostu mezi dnešními domy čp. 152 a 153 v Horní ulici. Byla nejvyšší městskou branou (31,5 m), na jejím vrcholku byl malý zvon, který odměřoval pracovní dobu horníkům nedaleko těžících stříbro. I když se jednalo o jednu z nejvýznamnějších bran, padla jako první v roce 1839. Poslední devátou bránou byla brána stojící v Široké ulici, o ní však nejsou zprávy.

Trojlodní gotický kostel sv. Gotharda stojí při Vinařického ulici na jihovýchodním okraji historického centra. Původně zde byla v letech 1131-1150 vystavěna trojlodní románská bazilika. Fragmenty této stavby se střílnovým okénkem můžeme najít na severní straně kostela. Ve 14. století pak na jejím místě dnešní gotická stavba kostela sv. Gotharda. Stál v těsném sousedství městských hradeb, částečně tak byl začleněn do této fortifikace. Trojlodní kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií na jižní straně je osvětlen hrotitými okny s pozdně gotickými kružbami. Do předsíně se vstupuje nádherně profilovaným portálem s pozdně gotickou plamínkovou dekorací. Na severní venkovní straně presbytáře je zazděn náhrobek vladyků ze Šimberka. Presbytář je zaklenut dvěma poli paprskovité, hvězdovité klenby rozdělené žebrovými pruty na kosodélníky a trojúhelníky. Východní pole má na svorníku plastiku tváře Krista. V roce 1890 zde byly objeveny v polech klenby fresky z počátku 16. století. Hlavní loď je od bočních oddělena třemi páry pilířů, z toho první pár nese kruchtu. Hlavní loď se směrem k západu mírně rozšiřuje. Na několika místech můžeme vidět na konzoly ve tvaru lidských obličejů. Hlavní oltář nacházející se na rozměrném kamenném obětním stole má obraz sv. Gotharda. V hlavní lodi se u pilířů nachází dalších šest bočních oltářů (sv. Anny, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv. Barbory, sv. Máří Magdalény a sv. Floriána). Všechny oltáře pocházejí z druhé poloviny 18. století. Kromě toho se v severní lodi nachází oltář sv. Kříže a křížová cesta, v jižní lodi pak barokní oltář Panny Marie. Na kruchtě jsou varhany z pražské rodiny Jiřího Reise. Další pozorností nesmí ujít pozoruhodná cínová křtitelnice z roku 1511. Kostel je během dne vesměs přístupný veřejnosti.

Zřícenina hradu Dobronice se vypíná na ostrožně nad pravým břehem Lužnice ve stejnojmenné obci, kousek od Bechyně.  Samotná ves je písemnými prameny doložena již koncem 12. století. Historie hradu Samotný hrad vznikl patrně až počátkem 14. století. Od roku 1322 byl sídlem vladyckého rodu, který se po něm psal. V roce 1455 přešel do rukou Rožmberků. Tento mocný jihočeský rod držel Dobronice ovšem jen po čtyři léta. Již roku 1459 jej využívali Vítové ze Rzavého. Ti také Dobronice přestavěli ve stylu pozdní gotiky. Od roku 1528 byli majiteli hradu Hozlauerové, kteří jej držel do třicetileté války. Hrad se poté stal pobělohorským konfiskátem a roku 1691 se stal majetkem jezuitů, kteří ho do roku 1727 užívali jako letní rezidenci. Po zrušení řádu byl ponechán svému osudu a změnil se ve zříceninu. Podoba hradu O původní podobě a rozsahu předhradí doposud nic nevíme. V čele jádra hradu se vypíná okrouhlý bergrift vevázaný do čelní hradby. Již v prvé fázi hrad obsahoval dvě palácové budovy. Jedna se nacházela v nejlépe chráněné zadní poloze. Druhý, troj prostorový palác ležel při boční straně nad řekou tak, že jeho čelní strana tvořila část čela jádra. Pozdně gotická přestavba, kterou si vynutila vzrůstající potřeba šlechty o pohodlnější obydlí, opatřila starý hrad dostatečným množstvím reprezentativních a komfortních obytných prostor. Téměř celou západní stranu jádra zaujalo nové křídlo, jehož součástí se stala i místnost zaklenutá sklípkovou klenbou. Rozšířen byl i zadní palác. Rozšíření předního paláce si vynutilo posun čela hradu do šíjového příkopu. Jádro bylo zřejmě od předhradí původně odděleno dvěma příkopy. Na úzké ploše mezi nimi nyní vznikl nový „přední zámek“, jehož část byla podsklepena a který v přízemí kromě rozlehlé průjezdní klenuté místnosti obsahoval i rozměrnou roubenou komoru. Dle starých popisů na hradě existovala ještě jedna ve starém paláci. Dnešní stav je smutným resumé necitlivých památkových zásahů v době nedávno minulé. V nedalekém okolí můžete navštívit zříceninu hradu Příběnice. Za návštěvu jistě stojí také zámek Bechyně a samotné lázeňské město Bechyně, kde se můžete také ubytovat.