Téměř na konci malé vísky Vlčí u Chlumčan se nachází originální pseudorománská kaple sv. Václava. Kaple byla postavena v letech 1892-1900 na místě prosté dřevěné zvoničky. Podle nápisu na památce ji zbudovalo osm bratrů, synů po Václavu Sochorovi. Kapli projektoval Eduard Sochor a hlavní náklady na stavbu nesl Čeněk Sochor. K hranolovému jádru s válcovým tamburem je připojena rotunda s lucernou. Oltářní obraz sv. Václava namaloval akademický malíř Václav Sochor.

Zámek byl postaven v polovině 18. století rodem Sweerts-Šporků. Podle jedné verze měl zámek původně jen obdélníkovou podobu, podle jiné verze byl již od počátku ve tvaru písmene T i s dodnes dochovanou věží. Na konci 19. století prošel velkou přestavbou, při které získal dnešní pseudobarokní podobu. Při ní získal další křídlo a zámek má tak dnes tvar písmene H. Nejlépe zůstalo zachováno zahradní průčelí. Při zámku byl zřízen anglický park s altánem a sochami. I dodnes zde najdeme řadu vzácných dřevin. V zámku se dnes nachází domov důchodců a tak je nepřístupný. Do parku se lze v přijatelné době podívat. Nedaleko odsud můžete také zavítat na procházku Kokořínským dolem, kde je k vidění řada zajímavostí. Jednou z nich jsou například Mšenské pokličky, skalní bludiště u Mšena, zámek Kokořín a samozřejmě také hrad Kokořín. Ubytovat se můžete buď v Kokoříně nebo ve Mšeně.

Telčský zámek, patřící mezi klenoty moravské renesanční zámecké architektury. Historické jádro Telče patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě. V roce 1992 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Historie zámku První doložená zmínka o sídle v Telči pochází z roku 1335, kdy se však jednalo ještě o zeměpanský gotický hrad. Nestál však pravděpodobně v místech dnešního zámku, nýbrž v JV části historického jádra města. Součástí hradu byla i hranolová pozdně románská dosud dochovaná věž. Roku 1339 vyměnil sídlo král Jan Lucemburský za Bánov s Oldřichem z Hradce. Pánům z Hradce pak Telč patřila až do vymření rodu roku 1604. V tomto období proběhla postupná výstavba nového gotického hradu v SZ části města a později jeho přestavba v přitažlivý renesanční zámek. Poslední velké změny zámku byly provedeny za Zachariáše z Hradce italským architektem Baltazarem Maggim z Arogna. Přístavbou renesančního zámku s kaplí Všech svatých vzniklo pak velkolepé moravské sídlo. Začátkem 17. století se majitelem panství stal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který se zapsal do českých dějin jako jedna z obětí pražské defenestrace roku 1618. Jeho rodu pak patřilo telčské sídlo do roku 1712, kdy bylo rozděleno dědicům. Telč pak získal František Antonín Lichtenštejn - Kastelkorn a po něm Podstatští z Prusínovic, kteří přijali erb Lichtenštejnů. Tomuto rodu patřil zámek a velkostatek až do roku 1945. Nyní je v rukou Národního památkového ústavu ČR.   Podoba zámku Do areálu zámku se vchází z náměstí přes vstupní nádvoří a jižní renesanční palác s kaplí Všech svatých. Fasády vstupního komplexu jsou zdobeny sgrafity, rustikou, plastickými rámovanými okny, lunetovou římsou a sedlovými střechami. Sousední 2. nádvoří dotváří severní renesanční palác a dvě galerie spojovacích arkád. V SV části se k němu připojuje původní gotický hrad, skrývající tzv. Malý dvorek. V pozdní gotice byly k nejstaršímu paláci přistavěny dvě věže a křídlo zbrojnice. Ze západu se připojuje 3. nádvoří s hospodářskými budovami, pivovarem a sladovnou. Přízemí gotického paláce s kaplí sv. Jiří bylo znovu zaklenuto v renesanci a ozdobeno štukovým dekorem. Také hodovní síň a klenotnice byly vyzdobeny sgrafity. Využily se zde lovecké výjevy i alegorie hříchů. 1. poschodí zámecké budovy má renesanční stropy a sklípkovou klenbu. 2. patro představuje velký společenský sál s kazetovým malovaným zakrytím, renesanční hudební kruchtou a s diamantovou klenbou ve výklenku. K paláci je připojené jižní křídlo zbrojnice, které má přízemní prostor zajímavě hvězdicově klenutý se štukami a ornamentální malbou. Nad ním je místnost Afrika, kde si prohlídneme množství trofejí z loveckých výprav. Za zmínku stojí také reprezentační sály 2. patra severního traktu: Zlatý sál s bohatě vyřezávaným a zlaceným stropem, Modrý sál s malovaným rozvilinovým vlysem a trámovým stropem a menší pokoj s malbami imitujícími nástěnné koberce. Přitažlivost Telče je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly původní interiéry ve velmi dobrém stavu. V dochovaném interiéru se nachází cenný mobiliář a sbírka palných zbraní ze 17. století. V areálu zámku, v zahradním ochozu, se nachází také galerie moderního malíře Jana Zrzavého (expozice Národní galerie v Praze). Po prohlídce nádherného interiéru a expozic zámku může návštěvník relaxovat ve zdejší zahradě s arkádovou kolonádou nebo také v zámeckém parku anglického stylu. Tipy na výlet V Telči dále stojí za vidění jezuitská kolej s kostelem Jména Ježíš, kostel sv. Jakuba, kostel sv. Ducha, synagoga nebo nedaleké rozhledna Oslednice. V okolí můžete navštívit královský hrad Bítov, zříceninu hradu Štamberk. V Horních Dubenkách se nachází mlynářské muzeum Chadimův mlýn. Jako další výletní cíl si můžete vybrat zámek Třešť, synagogu Třešť nebo židovský hřbitov. Navštívit můžete i Muzeum Vysočiny, resp. jeho pobočku v Třešti. Za výlet stojí i hrad Roštejn nebo zřícenina hradu Janštejn. Ubytování najdete přímo v Telči.

Severní brána Pražského hradu spojuje II. nádvoří s Prašným mostem. Jsou v ní zachovány zbytky bosované brány z počátku 16. století, kterou pravděpodobně projektoval architekt V. Scamozzi. Jsou zde rovněž zachovány zbytky bývalých koníren, které byly postaveny v době vlády Rudolfa II., v roce 1569 a lze tudy projít do takzvané slévárny, která byla postavena v roce 1569. Brána umožňuje také přístup do zahrady Na baště a do Jeleního příkopu.