Jeníkovská synagoga stojí nedaleko centra obce při ulici Pod Vyšehradem, v místech kde se nacházelo židovské ghetto. První písemná zmínka o existenci synagogy je z roku 1659. Tehdy šlo patrně o dřevěnou srubovou stavbu. V roce 1808 lehla téměř popelem. Byla obnovena, ale i přes rekonstrukce se na konci 60. let 19 století ocitla v žalostném stavu. Na novou stavbu se nedařilo sehnat peníze, vše vyřešil požár 21.5.1871, při kterém lehlo popelem na 14 domů a synagoga. Nová zděná synagoga v novorománském slohu s orientálními prvky byla otevřena veřejnosti 16.9.1873. Nad hlavním štítem je umístěno Mojžíšovo desatero (dvě černé desky se zlaceným písmem). Synagoga sloužila svému účelu do roku 1942. Poté ji užívala Církev československá husitská a následně evangelický sbor. Vnitřní zařízení bylo ponecháno v původním stavu, jen před stánek Aron-ha-kodeš byl umístěn oltář s křížkem. V roce 1965 byl nájem církvi zrušen a budova začala chátrat. Objevily se nápady na adaptaci synagogy na kulturní středisko s kinem a knihovnou. Naštěstí se tento záměr nepodařilo realizovat. Židovská obec nabídla objekt státnímu židovskému muzeu v Praze. Ten si jej během 70. let 20. století adaptoval pro svůj depozitář. Během 90. let byla synagoga zrekonstruována.

Pítko v Seminářské zahradě na Petříně.

Zřícenina hradu Starý Jičín se vypíná na Starojickém kopci, nedaleko města Nový Jičín, v Moravskoslezském kraji. Historie hradu Původně gotický hrad, zde založili ve 30. letech 13.století Huckenwagenové. Konkrétně Arnold z Hückeswagenu, šlechtic pocházející z Porýní, jenž zastával důležité místo v družině Přemysla Otakara I. Hrad Starý Jičín patřil tak mezi nejstarší moravské hrady. Toto místo lákalo k osídlení už v pradávných dobách. Také Slované zde po svém příchodu založili hradiště. Po svém založení měl hrad funkci vojenskou a strážní. Hlavně vzhledem ke své strategické poloze blízko obchodní cesty do Polska a také u vstupu do Moravské brány. Počátkem 14. století se stal držitelem hradu rod pánů z Kravař, kteří hrad rozšířili přistavěním paláce při západní hradbě. Po několika změnách majitelů po husitských válkách získává panství na počátku 16. století rod pánů ze Žerotína. Ti provedli poslední stavební úpravy, když přistavěli renesanční palác a renesanční dělové bašty. Za účast na stavovském povstání ztratil Vilém Bedřich ze Žerotína čtyři pětiny majetku. Mezi nimi i panství Starý Jičín. 1624 bylo panství přiřčeno charvátskému bánovi Mikuláši Frankopávovi z Tržacu. Hrad byl v průběhu třicetileté války obsazován vojsky obou táborů. Po válce se v držení Starého Jičína vystřídala řada rodů. Koncem 18. století se hrad i panství dostávají do majetků rodů Seilernů, kteří jej drželi do roku 1906. Ovšem majitelé už neměli o hrad zájem, ten rychle chátral až se z něj stala zřícenina. Hrad dnes Zachovaly se části hradeb, hranolová věž se vstupní branou, zdivo renesančního paláce a dělové bašty. Nejlépe zachovalou částí je vnitřní hrad, jehož vnější obvodové zdi se zachovaly až do výše 2. patra, zachováno též torzo okrouhlé věže. V roce 1996 byla zrekonstruována strážní věž a upravena na hradní kavárnu a vyhlídku, kde je umístěna expozice historie hradu. Tipy na výlet V Novém Jičíně najdete Muzeum Novojičínska, radnici, renesanční Žerotínský zámek, kostel Nejsvětější Trojice nebo městské opevnění. Nedaleko odsud se nachází barokní zámek Kunín, zřícenina hradu Štramberk nebo zřícenina hradu Šostýn. Ubytovat se můžete v Novém Jičíně.

Židovský hřbitov se nachází v blízkosti dálnice D3 asi 600 m jihozápadně od obce Prudice. Z silnice č. 120 je potřeba odbočit na Prudice. Krátce před obcí odbočit vlevo po asfaltce vybudované kvůli stavbě dálnice. Po cca 450 m odbočit ještě vlevo a to již po levé straně je vidět malý lesík na návrší, kde se hřbitov nachází. Hřbitov je doložen v první čtvrtině 18. století. Na ploše 2.996 m2 je dochováno asi 150 náhrobků z doby od první poloviny 18. století do roku 1938. Z obvodového zdiva stejně jako cihelné márnice jsou dnes jen pozůstatky. Hřbitov je volně přístupný.