Židovský hřbitov se nachází kousek za obcí Veselice asi 15 km východně od města Mladá Boleslav. Hřbitov byl založen kolem poloviny 18. století. Na celkem zaplněném prostoru 1.727 m2 se nachází asi 250 náhrobků pocházející od druhé poloviny 18. století až do roku 1938. Najdeme zde také dětský hrob s atypickou stélou s dvojicí andělíčků. Hrobnický dům je od roku 1949 využíván k rekreačním účelům. Zhruba v polovině obce se je potřeba odbočit z hlavní silnice na malou cestou vedoucí k domku č. 63. Po cca 350 m končí cesta u bývalého hrobnického domku za nímž se nachází židovský hřbitov. Hřbitov je z části obklopen kamennou zdí, jinak je volně přístupný.

Hradní zřícenina se nachází na hřebenu mohutného ostrohu, který obtéká ze tří stran řeka Svitava, jižně od města Blanska. Historie hradu Nový Hrad u Adamova je stavbou historicky docela mladou. Ostraha důležité cesty z Brna Blanenským údolím, kde vedla, je však daleko starší. První zmínka z roku 1381 je tak o Starém hradu. Jeho pozůstatky se nacházejí nedaleko dnešního Nového hradu. V roce 1470 byl Starý hrad zničen vojskem Matyáše Korvína. Bratři Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic se rozhodli po stavbu nového hradu na opačném konci ostrohu. Tento hrad pak odolával všem útokům až do roku 1645, kdy jej vcelku snadno dobyli Švédové. Hodně jim pomohlo to, že posádka nebyla obezřetná, ale spíše více opilá. V roce 1706 byla postavená nová věž, která byla v roce 1842 při stavbě železniční trati v údolí snížena. Panovala obava, že by se mohla zřítit. V letech 1800-1806 byla hrad přestavěn Lichtenštejny na lovecké sídlo. Počátkem 20. století pak byl ještě dále upravován v romantickém stylu. V roce 1920 se stává majetkem státu. Následně pak byla hradní zřícenina zásluhou českého svazu ochánců přírody opravována, i když se vedou diskuze o vhodnosti některých úprav. Podoba hradu Ze Starého hradu se do dnešní doby zachovaly příkopy, fragmenty základů hradeb a věže. Nový hrad má tvar obdélníka a vchází se do něj po padacím mostě přes příkop vylámaný ve skále. Následně projdeme věžovitým stavením na nádvoří. Vpravo se nachází hláska, hlavní palác a osmiboká polygonální věž. Hrad je pak obehnán vysokou hradbou a parkánem. Nový Hrad je přístupný v sezoně, mimo sezonu pouze po předchozí telefonické domluvě. Tipy na výlet V nedalekém Blansku můžete najít zříceninu hradu Blansek, zámek Blansko, Galerii města Blansko, Muzeum Blansko, rozhlednu Podvrší u Blanska. Jistě byste neměli minout Punkevní jeskyně, Kateřinskou jeskyni, Sloupsko-šošůvské jeskyně, propast Macochu nebo jeskyni Kůlna. Za návštěvui stojí i zřícenina hradu Holštejn, zámek Křtiny nebo Muzeum větrný mlýn. Ubytovat se můžete v Blansku.  

Muzeum je umístěno v reprezentačních prostorách bělského raně barokního zámku, kde jsou dochovány unikátní dřevěné kolorované stropy z přelomu 16. a 17. století. Stálá expozice mapuje kulturně historický vývoj regionu Podbezdězí. Muzeum pravidelně připravuje tématické a výtvarné výstavy, besedy, konzerty a řadu dalších kulturně společenských akcí. Stálá expozice Historie Podbezdězí.

Zbytky bývalé věže pozemního vojenského stanoviště radiového a radiotechnického průzkumu stojí na vrchu Havran (894 m.n.m.) přibližně 17 km jihozápadně od Tachova. Věž byla vybudována jako součást tzv. železné opony. Na kovovou konstrukci opláštěnou jednoduchým izolačním materiálem byla v horní části namontována ještě 20 m vysoká dřevěná anténní nástavba. Osud této věže je ze všech bývalých stanovišť na státní hranici nejsmutnější. Po roce 1989 byl armádou velmi záhy opuštěn. Zůstala jen malá posádka, která demontovala anténní nástavbu a torzo věže je tak dnes zhruba o polovinu menší než byl původní stav. Následně byla stavba rozkradena a co nezpustošily lidské ruce to dokonala příroda. Hodně tomu napomohlo také z čeho byla věž vystavěna. Kromě železné konstrukce s absencí cihel a betonu byla postavena z málo odolných materiálů, které nemohly bez údržby dlouho odolat drsnému počasí. Přitom ministerstvo obrany mělo představu, že za stavbu dostane tehdy 28 mil. Korun, věž také měla údajně sloužit civilní správě řízení leteckého provozu. Všechny plány a představy však vzaly za své a věž chátrá dodnes a to i přesto, že v nedávné době proběhl kolem věže úklid trosek. Ještě donedávna bylo možno za příznivého počasí a s dávkou opatrnosti vystoupat na věž. Dnes (2009) se to již rovná hazardu se zdravím. Využito textu z webu: www.iron-curtain.info/index.html