Vila postavená pro architekta Stádníka nás zaujme hlavně svoji fasádou. Je kombinovaná omítanou a cihelnou částí, členěná dekorativními pilastry s ptačími hlavicemi. Celá stavba je pak usazena na opukové podezdívce.

Ústředním bodem ještě neopevněného města byl již od počátku kostel Panny Marie. Vznikl na vyvýšeném místě pravděpodobně již se vznikem města. Kostel byl městskou dominantou a to nejen stavební, ale už od svého vzniku byl farním kostelem nejen pro město, ale i široké okolí. Při požáru v srpnu 1706 sice zasažen nebyl, přesto jeho starší podoba není známa. V první polovině 18. století stále rostoucímu zájmu již nepostačoval a pravděpodobně i jeho stavební stav nebyl příliš dobrý. Proto jej nechal patron kostela řád křížovníků s červenou hvězdou zbourat a na jeho místě vybudovat v letech 1721-27 nový barokní kostel. Stavbu řídil tepelský stavitel Jan Volfgang Braunbock, autor kostel znám není. Vystavěn byl jednolodní kostel s polygonálním presbytářem a dvojicí postranních věží. Z mobliáře starého kostela moc použito nebylo, mezi nimi vyniká plastika Madony z konce 15. století. V jižní zdi kostela najdeme kámen s letopočtem 1543, pochází ze starého kostela a zřejmě upomínal obnovu staršího kostela v době stavebního ruchu za doby Šliků. Na severní straně kostela byla při rekonstrukci v roce 2005 nalezena malba oltářní architektury s postavami světců sv. Víta a sv. Diviše Pařížského a ústředním obrazem s biblickými výjevy. Ústřední motiv na oltářním obraze znázorňuje zázrak nebo přímluvu sv. Barbory. Freska je signována malířem Dollhopfem v roce 1727. Její výjmečnost je v tom, že malba je kompletní včetně oltářní architektury a 13 postav světců a patronů. Vedle kostel stojí budova fary. Postavena byla zřejmě také v době výstavby kostela. I když byla v roce 1878 přestavěna v neogotickém slohu, zůstala nadále v podstatě barokní. Kromě fary se ještě u kostela nachází kaple Olivetské hory.

Návštěva rozhledny na Vlčí hoře by neměla chybět ve Vašem itineráři, jestliže se vypravíte do Šluknovského výběžku. Vlčí hora je vulkanické skalisko, které leží na rozvodí Severního a Baltského moře nedaleko Krásné Lípy. Rozhledna na jejím vrcholu pamatuje opravdu hodně. Stojí zde již více téměř 120 let. U jejího zrodu stál horský spolek pro nejsevernější Čechy, založen v Krásné Lípě roku 1885. Jeho hlavním cílem bylo zpřístupnit vrchol Vlčí hory. Nejdříve byla vybudována přístupová cesta a roku 1887 i malá chata na vrcholu. Největším projektem spolku byla ovšem stavba rozhledny. Ta byla zahájena roku 1888 podle projektu stavitele Josefa Hampela z Rumburku. Pro zajímavost tentýž stavitel stál za stavbou rozhledny na Dymníku. Největším mecenášem cihlové stavby byl Ferdinand Michel ze zahrad. Během stavby bylo na vrchol vyneseno cca 20 tisíc cihel. V roce 1889, přesně 9. května, byla věž slavnostně otevřena. Její původní podoba se však od té současné velmi lišila. Důvodem pro změny byla velká obliba rozhledny a bylo nutné její rozšíření.Původně měla věž otevřenou vyhlídku a cimbuří. V roce 1908 byla vyhlídková plošina zastřešena, a tím se věž zvýšila o 4 metry na současných 19 metrů. Zlaté časy zaznamenala chata s rozhlednou v meziválečných letech. Jejích 64 schodů každý rok vystoupalo tisíce návštěvníků toužících se pokochat kruhovým výhledem na oblast Lužických hor, Českého Středohoří, Labských pískovců a část Krkonoš. Pokud měli štěstí na ideální klimatické podmínky, uviděli také Ještěd, Bezděz a Milešovku. Ovšem po slávě přichází pád. Ten přišel i v případě rozhledny na Vlčí hoře. Tím pádem byla doba po roce 1945. V roce 1948 rozhlednu znárodnil stát a prakticky opuštěna zůstala až do března 1952, kdy se novým uživatelem stala armáda. Působení armády přineslo devastaci a chátrání. Po odchodu armády byla rozhledna sice opravena a nakrátko opět zpřístupněna, ale úvahy o jejím zbourání byly stále na pořadu dne. Tyto úvahy nakonec rozptýlil rok 1972. Tehdy se soukromým majitelem chaty s rozhlednou stali manželé Jandovi z Rumburku. Věž nejen zachránili, ale i zpřístupnili veřejnosti. I přes drobné opravy pana Jandy byla v 90. letech nutná generální rekonstrukce. Díky spojení sil vlastníka, MěÚ Krásná Lípa, Lesů ČR, místních řemeslnických firem a sponzorů, kteří poskytli finanční prostředky a KČT v Krásné Lípě, byla tato akce v roce 1996 zahájena. S celkovými náklady 625 tisíc Kč byla dokončena v roce 1999 a 22. Května, po 110 letech existence, slavnostně znovuotevřena.Pokud jsou návštěvy rozhleden Vaším koníčkem, neopomeňte navštívit i sousední vyhlídky. Je jich v nejbližším okolí hned několik: Dymník, Tanečnice, Jedlová a Studenec.

Stálá expozice:Kultura lékárenství, obraz lékáren v českých zemích od renesance po 19. století. Mobiliář lékárny "U zlatého lva" z 20 let 19. století. Rozsáhlá sbírka lékárnických nádob a náčiní z lékárnických laboratoří.