Kostel Narození Panny Marie se rozkládá mezi Krameriovou a Pavlíkovou ulicí. Jeho přesná doba vzniku není známa, ale patrně vznikl ve 13. století se vznikem města. Později byl několikrát přestavován a rozšiřován. V 15. století to byla zásadní přestavba kdy vznikl ojedinělý síňový prostor. Trojlodní kostel s příčnou lodí a presbytářem je sklenut křížovými, síťovými a hvězdicovými klenbami. Dochovaly se i fragmenty z původní stavby. V kostele se nachází obraz sv. Josefa od Ignáce Raaba, ale hlavně oltář s obrazem Panny Marie Klatovské s malým ježíškem. K tomuto obrazu se váže řada legend o uzdravení a hlavně pravost krve na jejím zraněném čele. Traduje se, že na originálu obrazu začala Panna Marie krvácet poté co ji zasáhl kamenem rozlobený karbaník. Zdejší kopii přivezl Ital Rizotti, který se v Klatovech oženil a usadil. Po jeho smrti obraz zdědila schovanka, která se provdala za krejčího. Ten pod tíhou dluhů musel prodat majetek včetně tohoto obrazu. Když se s přáteli loučil s obrazem, začal prý potit krev. Z toho vyšlo vyšetřování a někdy po roce 1685 byl umístěn na zdejším oltáři. Při velkých požárech v 18. století našel dočasné útočiště v kostele sv. Martina nacházejícího se tehdy kousek západně od města. Na místě bývalého krajčíkova domu je dnes kaple Zjevení Panny Marie zbudovaná roku 1696. V kostele se konají bohoslužby, jinak nejčastěji bývá zpřístupněna předsíň.

Zámek Stará Ves nad Ondřejnicí.

Rozhledna s poetickým názvem Drahoušek, stojí na stejnojmenném kopci (504 m) nedaleko Sedlčan. Svým vznikem v roce 2004 se řadí mezi naše nejmladší rozhledny a jako mnoho dalších postavených době nedávno minulé vděčí za svůj vznik rozvoji mobilní komunikace. Právě snaha o lepší signál v této oblasti vedla dva naše největší mobilní operátory ke stavbě vysílače, který dostal podobu futuristicky vyhlížející rozhledny. Rozhledna je to vskutku krásná. Jedná se o 48 metrů vysokou válcovou betonovou věž, s dřevěným schodištěm na vnější straně a širokým ochozem ve výšce 32 metrů nad zemí. Na ochoz vede 167 roštových schodů. Ty už od doby otevření vystoupalo tisíce turistů, které láká nádherný kruhový výhled na krajinu Povltaví. Dále uvidíte blízké Sedlčany, Blaník, Vysoký Chlumec a pražské věže. Při dobrém výhledu lze spatřit i Milešovku či Ještěd. O turisty je zde výborně postaráno. Lze si zapůjčit dalekohled či nakoupit suvenýry. Zajímavostí jistě je, že identická rozhledna stojí na Sokolím vrchu u Děčína. Otevřeno je v letní sezóně a mimo otevírací hodiny lze rozhlednu navštívit po domluvě se správcem, p. Stárkem (+420728456105).

Hrad Loket je nádherný gotický hrad ležící ve stejnojmenném městečku, na ostrohu nad řekou Ohří v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Gotický skvost Místo, kde hrad stojí, bylo osídleno již od pradávna. Nacházelo se zde staré slovanské hradiště zvané Starý Loket. Prvá písemná zmínka o Lokti pochází z roku 1234 kdy v českém státě vládl Přemysl Otakar I. Vzhledem k nálezu románské rotundy, která patří ke stavbám nejstaršího českého typu, je ovšem možné datovat vznik hradu dříve - asi do 3. čtvrtiny 12. století. Byl tedy původně vystavěn v románském slohu. Do gotické podoby, ve které ho můžeme vidět dnes, byl Loket přestavěn za vlády Václava IV. koncem 14. století. Loket nabyl na významu zejména po roce 1230, kdy sloužil jako hraniční pevnost a také jako správní centrum pohraničního území mezi Čechami a Chebskem, které bylo zalidňováno novými kolonisty. Přemysl Otakar II. nechal vybudovat nové hradební zdi a bašty. Klíč ke Království českému Význam hradu potvrdil Jan Lucemburský a také Karel IV., který ač zde byl v útlém věku vězněn, na Loket nezanevřel a často v něm pobýval. Loket dokonce zařadil mezi města, která nesmějí být zcizena od české koruny. Po již zmíněném rozšíření za Václava IV. patřil Loket k nejpevnějším hradům ve střední Evropě. Přelom v dějinách hradu byly husitské války. Husité hrad několikrát marně dobývali, ale jeho hradby osvědčily svou pevnost a odolaly. Zikmund Lucemburský poté hrad i panství zastavil svému kancléři kašparu Šlikovi a v roce 1434 přešel tento majetek do rodu Šliků definitivně. Šlikové Loketsko drželi až do roku 1547 a zasloužili se o jeho přestavbu na reprezentační sídlo. Vláda Šliků byla provázena neustálým bojem mezi nimi a městem, které se chtělo z panství vykoupit. Definitivně se jejich cesty rozešly roku 1547 za šmalkaldské války. Spojení s evangelíky přivedlo Šliky do tábora císařových odpůrců, naopak město zůstalo věrné králi. Loketsko bylo Šlikům zkonfiskováno a Loket se tak opět stal svobodným královským městem. Nastal úpadek hradu, který byl zčásti využíván hospodářsky, a další úpadek přineslo i poničení za třicetileté války. Roku 1822 byly některé budovy zbořeny, jiné sníženy. Byl tu uložen archív, roku 1889 zřízena věznice a v roce 1898 instalovány sbírky městského muzea. Dnes už je hrad Loket opět majetkem města. Středověká mučírna Prohlídka hradu Loket nabízí pohled na stavební vývoj hradu, s prvky ranně gotickými a pozdně gotickými a renesančními přístavbami. Tvoří ho komplex budov na oválném půdorysu, dominantou je hranolová věž z poloviny 13. století. Východní část tvoří palác se dvěma křídly a s baštami ze 16. století. Nejstarší stojící částí dnešního hradu, pocházející ze samých počátků jeho výstavby, je pozdně románská rotunda. Proti věži je hejtmanství a purkrabství. Návštěvníky jistě potěší prohlídka sbírek porcelánu. Hrůzy středověku lze zažít v expozici útrpného práva ve vězeňských kobkách. Útrpné právo, neboli způsob jak vymoci z obžalovaného doznání, mělo několik stupňů. K nejmírnějším patřilo zastrašování slovem (territio verbalis), k nejhrůznějším pak mučení mučícími nástroji. Řada způsobů týrání je barvitě popsána v knize Malleus Maleficarum neboli Kladivo na čarodějnice, kterou vydala katolická inkvizice. Pohybující se figuríny v životní velikosti předvádí několik způsobů mučení spolu s nervy drásajícím zvukovým doprovodem. Tipy na výlet V Lokti se nachází Muzeum knižní vazby. V nedalekém Sokolově můžete vystoupit na rozhlednu Hrad. Ve městě také najdete zámek Sokolov a v něm Krajské muzeum. Ubytovat se můžete v Sokolově nebo v Lokti.