Mariánský morový sloup na Hradčanském náměstí nechal postavit svým rozhodnutím z roku 1725 císař Karel VI. Základní kámen byl položen v roce 1726. Dílo však bylo díky finančním problémům dokončeno a vysvěceno až v roce 1736.Mariánský morový sloup stojí na místě, kde se konaly bohoslužby pod širým nebem v období morové epidemie v letech 1713 – 1714. Sochy umístěné na sloupu jsou dílem F. M. Brokoffa a jeho žáka F. I. Weise. Postava Panny Marie na vrcholu sloupu je vysoká 2,06 m byla v roce 1844 pozlacena. V roce 1894 byla umístěna do lapidária a nahrazena kopií od L. Wurzela. Na horním soklu jsou plastiky znázorňující sv. Václava, sv. Víta, a sv. Vojtěcha.  Na dolním jsou postavy sv. Alžběty Duryňské, dávající žebrákovi almužnu, sv. Pavla, sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého a sv. Karel Boromejského,Sloup stojí na podstavci s kamennými hranoly.

Protivínský židovský hřbitov najdeme na východním okraji města, nedaleko komunálního hřbitova, při silnici do osady Bečelov. Hřbitov založený roku 1878 byl v roce 1939 zdevastován a většina náhrobků odvezena. Dnes již spíše zatravněná plocha hřbitova (719 m2) obsahuje jen pár náhrobků. Ohradní zeď z lomového kamene je místy narušená. Vstup je volný přes bývalou márnici ze které zbyly jen základy zdí (9/2012).

Renesanční zámek v Oslavanech, původní cisterciácký klášter, nalezneme přímo ve městě. Historie zámku Bývalé klášterní budovy byly upraveny na hospodářské objekty a v jejich sousedství byl vybudován zámek. Do zámeckého komplexu byl zapojen i bývalý raně gotický kostel Panny Marie, upravený na zámeckou kapli a v roce 1833 doplněný o polygonální věž.  V roce 1225 byl v Oslavanech založen Heilwigou ze Znojma první ženský cisterciácký klášter na Moravě, Klášter Údolí sv. Marie. V roce 1228 byl vysvěcen olomouckým biskupem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie. Po vypálení za husitských válek a zejména po roce 1515, kdy vyhořel klášterní kostel, nastal úpadek a řádové sestry odešly do Brna. V roce 1525 byl klášter zrušen. Panství poté koupili Althanové a v 70. letech 16. století zahájili přestavbu zpustlého kláštera na renesanční zámecké sídlo. V roce 1599 byl zámek v držení Wolfa Ditricha z Althana, kterému byl majetek zabaven pro účast ve stavovském povstání. Panství získal roku 1621 katolík Michal Adam z Althana. Roku 1654 se Oslavany dostávají sňatkem do vlastnictví rodu Mollartů, který jej roku 1712 prodává starobrněnskému klášteru. Další přestavby provedl Jan Nepomuk Scharff v 18. století. Po josefínských reformách v roku 1783 byl zámek zabaven a panství připadlo císařské komoře. Za posledních majitelů Gomperzů vznikly v okolí zámku zahrady. V roce 1939 využívala sídlo německá armáda a po válce bylo využíváno pro skladovací prostory. V roce 1993 se dostal zdevastovaný zámek do majetku města. Od roku 1997 je opravován v Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR. Dnes je v rukou města Oslavany, které sem umístilo expozice hornictví, energetiky a hasičské techniky.   Podoba zámku                      Oslavanský zámek je rozsáhlá renesanční budova s arkádovým nádvořím. Zachoval se dodnes původní klášterní gotický kostel, který sloužil jako zámecká kaple, nyní je využíván ke kulturním akcím. V zámku je možno při prohlídce shlédnout architektonické prvky románské, novogotické a renesanční. Arkádové nádvoří v Oslavanech je jedno z největších v republice. Na zámku může návštěvník po prohlídce navštívit zámecký pivovar a posedět v zámecké restauraci. Tipy na výlet V nedalekých Ivančicích najdete zámek Ivančice. Vydat se můžete také na rozhlednu Réna nebo na Menšíkovu rozhlednu. V Dolních Kounicích najdete zříceniny klášter Rosa Coeli, zříceninu hradu Templštejn, hrad a zámek, synagogu a židovský hřbitov. Navštívit můžete rovněž renesanční zámek Hrubšice, renesanční zámek Rosice, renesanční zámek Moravský Krumlov nebo Muzeum průmyslových železnic Brno ve Zbýšově. Ubytovat se můžete v Moravském Krumlově nebo v Dolních Kounicích.

Hostivařská fara u kostela Stětí svatého Jana Křtitele v Domkařské ulici.