Raně gotický hrad Pecka je situován do stejnojmenné obce, ležící asi 6 km na východ od Nové Paky. Byl postaven na strmém vrchu v kopcovité krajině západního Podkrkonoší. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic První písemné záznamy pocházejí z roku 1322, kdy se jako majitel uvádí Budivoj z Pecky. Výhodnost strategické polohy na špatně přístupném místě a kvalitu hradeb osvědčil hrad Pecka za držení Jarka z Železnice, který byl nepřítelem husitů. Proto roku 1432 po 7 měsíců obléhali Pecku sirotci. Z dalších majitelů stojí za zmínku Mikuláš a Vilém Hořický z Hořic, v jejichž držení je Pecka od osmdesátých let 15. století až do roku 1518. Hrad rozšířili a nechali vystavět pozdně gotické opevnění. Za dalších majitelů Škopků z Bílých Otradovic začala být Pecka postupně přebudována na pohodlné zámecké sídlo v renesančním slohu. Tehdy vzniklo tzv. Škopkovské křídlo s arkádami. Přestavbu dokončil další majitel, známý šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Vynikající spisovatel, cestovatel a hudebník postavil na počátku 17. století dvoupatrový, tzv. Harantovský palác a vznikl tak čtyřkřídlý zámek. Když byl Kryštof Harant 21. června 1621 za účast na stavovském povstání popraven na Staroměstském námestí, prodala jeho manželka Pecku Albrechtovi z Valdštejna. Ten ji už za 3 roky upsal kartuziánům ve Valdicích. Když byl řád roku 1782 zrušen připadla Pecka náboženskému fondu a v roce 1824 jej vykoupili Trautmannsdorfové. Hrad už byl v té době neudržovaný a jeho chátrání urychlil požár roku 1830. Prohlídka interiérů hradu Pecka s černou kuchyní a sklepením Do hradu se vstupuje po barokním mostě ze 17. století, který vede k hradní bráně. Lichoběžníkové nádvoří dnes obklopují jen zbytky staveb paláců, které nádvoří obklopovaly. Rekonstruoval se jediný západní Harantovský palác, v jehož prostorách byla zřízena expozice. Tu tvoří celkem sedm místností, mučírna a sklepení a také 60 m hluboká studna. Tématicky je zaměřena na dějiny hradu, život a dílo cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Hrad nabízí z několika vyhlídek nádherné pohledy na okolí. Vidět jsou třeba Krkonoše a hrady Kumburk nebo zřícenina hradu Bradlec. Tipy na výlet V Lázních Bělohrad najdete Anenské slatinné lázně, zámek Lázně Bělohrad, Fričovo muzeum nebo přírodní památku Hřídelecká hůra. V Nové Pace můžete navštívit expozici v Klenotnici drahých kamenů, Městské muzeum nebo Suchardův dům. V Nové Pace se můžete i ubytovat.

Před rokem 1250 obdržel dnešní oblast Moravskotřebovska jako dar od krále Václava I., Boreš z Oseka. Ten zde nechal vybudovat nový klášter, jehož zakládací listina pochází z roku 1267 a přišli sem mniši řádu sv. Augustina. Záhy se stal kulturním i duchovním centrem zdejšího kraje, jeho výsady potvrdil i sám král Karel IV. a Václav IV. Za husitských bouří byl sice zpustošen, ale záhy obnoven. Jeho definitivní zánik přinesla luteránská reformace v roce 1550. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdi klášterního kostela s kružbovým ostěním oken a dřevěná zvonice. Zbytky jsou volně přístupné.

Starobylý dobřanský most je svém jádru gotický, takže není vyloučeno, že přes něj přejížděl Jan Žižka nebo Prokop Holý jak vypravují legendy. V 18. století byl most barokně upraven. Most je zděný, omítnutý, nestejné šířky a mírně zalomený. Má délku 50 metrů, šířku přibližně 4,2 metru a výšku 4,8 metrů. V současné době je na něm provoz pouze pro pěší nebo cyklisty.

Nepříliš známá historie hradu Historiografie bohužel nedisponuje množstvím ověřitelných dokladů o tomto hradu, který byl historicky prokazatelně již v XV. století v ruinách. Dochované zbytky masivních základů hradeb nasvědčují tomu, že šlo spíše jen o větší tvrz. První zmínka se připomíná rokem 1250 a jako majitel je zmiňován Gaitmar z Frajštejna a jeho bratr Hartleb. V roce 1331 snad byl hrad majetkem Konráda z Bítova. Poněkud dramatický osud vzal hrad po husitských válkách se svým novým majitelem Janem Krajířem z Krajku, který "znepokojoval" pohraničí moravské, české i rakouské, takže šlo vlastně o hnízdo loupežnické. Tím však také dobrodruh skončil, protože moravští stavové jej v r. 1440 prohlásili zemským nepřítelem, hrad odkoupili a poté jej nechali zbořit. Roku 1493 je již hrad Frejštejn označen v dobovém dokumentu jako "poustka". Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete hrad Bítov, který je známý čilým kulturním životem. V okolí stojí za návštěvu Vranovský zámek, renesanční zámek Uherčice, rozhledna Rumburak u Bítova nebo kanenný most u Vranova nad Dyjí. Zlákat k vás může i Vranovská přehrada. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.